ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Woodová Barbara (*20.04.1947)

­­­­

Panenky z ráje

„Povím ti všechna svá tajemství, Jasmíno,“ zopakovala Amira tiše a upřela na ni moudré onyxové oči. „A ty mi svěříš ta svoje. Protože ty máš tajemství.“ Povzdechla si. „Vyměníme si je navzájem, a až Bůh vyslechne naše příběhy, snad ti ve své milosrdnosti poradí, co dál. To první tajemství se, Jasmíno, týká roku před tvým narozením, kdy skončila v Evropě válka a svět slavil mír. Přihodilo se to za vlahé noci plné příslibů a od ní se datuje počátek pádu naší rodiny...“

Konečně přednáška začala. Obecenstvo se utišilo a prezident Sadat představil hlavního řečníka. Když se na jevišti objevil Kaddáfí, namísto aby zahájil rovnou svůj projev, překvapil všechy přítomné tím, že se otočil k obecenstvu zády a začal cosi psát na velikou tabuli postavenou v pozadí pódia. V sále vládlo nejprve ticho a potom se začalo ozývat mumlání, jež přešlo do hlučného hovoru. Kamélie v šoku civěla na tři slova, která prezident Lybie napsal: Panenství. Menstruace. Porody.
Potom se Kaddáfí obrátil k ohromenému publiku a začal povýšeně vysvětlovat, že rovnoprávnost nepřichází u žen vůbec v úvahu, protože podobně jako krávy jsou díky své anatomii a fyziologii uzpůsobené výhradně k plození dětí a jejich kojení, a nikoliv k tomu, aby pracovali po boku mužů.
Obecenstvo explodovalo.
Všechny ženy vyskočily, uražené a rozzuřené, a když začal Kaddáfí své stanovisko obhajovat s důkazy, že ženy mají nesrovnatelně křehčí tělesnou schránku, jež prostě není schopná vydržet těžké pracovní podmínky třeba v továrnách nebo nosit těžká břemena – povstala známá žurnalistka a promluvila tak velitelským tónem, že všichni postupně umlkli. „Pane prezidente,“ zeptala se věcně, „musel jste někdy vypudit močovou trubicí ledvinový kámen? Všichni muži mě ujišťovali, že to je velmi bolestivé, vlastně nesnesitelné. A teď si prosím zkuste představit, pane přezidente, že se snažíte vypudit kámen velikosti například vodního melounu. Tomu se totiž říká porod. Byl byste vy schopný to vydržet?“
Ženy bouřlivě tleskaly a provolávaly slávu, až měla Kamélie strach, že se z toho rámusu zřítí strop. Podívala se na hodinky. Přednáška začala pozdě, možná už na ni venku čeká Alice.

Kamélie četla: „Muži nás ovládají, protože z nás mají strach. Nenávidí nás, protože po nás touží.“ Podívala se úžasle na Dahibu. „Tohle je přece můj esej otištěný v tvé knize!“
Kamélie dál předčítala slova, jež napsala už před deseti lety: „Naše sexualita ohrožuje jejich mužskou ješitnost, proto nám dávají jen tři možnosti jak dosáhnout úcty: panna, manželka a stařena. Nic jiného nepřichází v úvahu. Když má neprovdaná žena milence, dostane cejch prostitutky. Pokud mužského milence odmítne, označí ji za lesbičku, protože ohrožuje výsadní postavení mužského mužství. Muž má v povaze utlačit všechno, co ho ohrožuje či děsí.“

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Kosan, 19.12.2005

   
­­­­

Diskuse k úryvku
Barbara Woodová - Panenky z ráje







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)