Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Také mi vysvětlovala význam rovnováhy mezi yin a yang. „Yin je ženského roku,“ řekla, „je tmavé, vlhké a jeho symbolem je voda a měsíc. Yang je ve své podstatě mužské, jasné, horké a symbolizuje je oheň a slunce.“ Tehdy jsem namítla, že yang je silnější než yin. Matka na to řekla: „Viděla jsi někdy, že by oheň uhasil vodu? Po nějakém čase voda vymele i nejtvrdší skálu. Tak které z nich je silnější?“

„Vyřiďte ostatním členkám, Stevene,“ řekla paní Barclayová tiše, „že tato mladá dáma je zasnoubená s mým synem a že se brzy stane mou snachou. A tak jistě pochopíte, že má stejné právo být v klubu jako já.“
Číšník tak zrudl, až mi ho bylo líto.
Tehdy jsem si jasně uvědomila, co by naplňovalo můj život s Gideonem: jídlo, které neumím jíst, řeči, kterým nerozumím, hry jako bridž a pólo a urážlivé pohledy a pokašlávání lidí, kteří by vždycky hledali způsob, jak nás ze své společnosti vykázat.
Vstala jsem a řekla: „Děkuji vám za pozvání na oběd, paní Barclayová.“ Podívala jsem se na ostatní. „Těšilo mne, dámy.“
Z klubu jsem pospíchala hned domů, do Čínské čtvrti. Umyla jsem si naondulované vlasy, odstranila Elizabeth Arden ze rtů a nehtů, složila pařížské šaty a navlékla cheongsam. Zašla jsem do dílny a na místě propustila všech osm dělnic. Pak jsem se zastavila u pana Lee a oznámila mu: „Chci si někde jinde pronajmout větší továrnu. Budu rozšiřovat výrobu. Chtěla bych, abyste mi připravil reklamní kampaň. Potřebuji plakáty, bilboardy a reklamy do časopisů. Ukážu Červenému drakovi, zač je toho loket. Ten na to brzy nezapomene.“ Pak jsem dodala: „Dám vám peníze pro vaše příbuzné, aby mohli za vámi přijet. A všechny je zaměstnám v továrně. Není to milodar ani půjčka. O něco vás na oplátku požádám.“

„Nevadí. Máme spoustu času.“ Pohlédla jsem na Jonathana a pak znovu na dceru. „Ale teď hned bych ti ráda řekla jediné: Jen málo vyvolených prožije velkou lásku, děvenko. Já i matka jsme měly to štěstí, ona potkala Richarda Barclaye a já Gideona. Ale obě jsme o velkou lásku přišly. Nesmíš udělat stejnou chybu, Charlotto.“ Natáhla jsem se po Jonathanově ruce a položila ji na Charlottinu. „Tys našla svou velkou lásku, dcerko. Drž se jí. A otevři jí dveře.
Před lety jsem si všimla, že zavíráš dveře. Jedny po druhých. Až jsi byla sama v zamčeném hradu. Myslíš, že se za zamčenými dveřmi schováš před neštěstím? Nezapomeň, že se však také schováš před štěstím. Otevři dveře, děvenko,“ řekla jsem jí a usmála se nejdřív na ni a pak na Jonathana. „Otevři dveře i okna. Vpusť štěstí. A lásku.“

Čtenářský deník	-	Dokonalá Harmonie
	-	Doktorka Samantha
	-	Dům vzpomínek
	-	Hořké tajemství, Hořké tajemství (2)
	-	Hra osudu
	-	Lékařka Samantha, Lékařka Samantha (2)
	-	Modrý kámen
	-	Na rozhraní života
	-	Panenky z ráje
	-	Plamen duše, Plamen duše (2)
	-	Sedm démonů
	-	Strážkyně tajemství
	-	Věštkyně
	-	Volání minulosti, Volání minulosti (2)

Čítanka	-	Dokonalá Harmonie
	-	Lékařka Samantha
	-	Panenky z ráje
	-	Sedm démonů
	-	Věštkyně
	-	Volání minulosti