Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• moderní umělecká próza
• za tuto novelu dostal E.Hemingway v roce 1954 Nobelovu cenu

Příběh vypráví o starém rybáři Santiagovi, který žije v malé rybářské osadě nedaleko od Havany. Je září, stařec celé léto vyjížděl se svou loďkou na lov, ale neměl moc štěstí; už je to 80 dní, co nic nechytil. Jeden mladý chlapec, Manolino, jezdí se starcem lovit už od svých 5 let, jenže po 40 dnech neúspěchu mu otec zakáže nadále se starcem lovit a chlapec začne jezdit s někým jiným, kde se mu daří lépe. Přesto se nepřestává o starce starat, nosí mu jídlo, protože Santiago často hladoví, nosí mu i oblečení. 85. den se Santiago vydá na moře hodně brzy, věří, že dnes se mu bude dařit. Přichystá návnady a jako první se mu podaří ulovit malého tuňáka. K večeru se mu na hák chytí něco velkého a silného. Ryba je tak obrovská, že táhne rybářovu loďku pryč, daleko na moře a daleko od pevniny. Stařec je trpělivý, i přestože má od provazů, jimiž rybu drží, pořezané dlaně. Ryba ho táhne dva dny, po které Santiago jí jen to, co uloví. Je vytrvalý, protože ví, že rybu nakonec přemůže. Sbírá síly k poslednímu velkému boji, to až ryba vyplave k hladině a stařec ji bude muset zabít. Pevnou vůli rybáři dodává i vědomí, jak je ryba velká a kolik masa z ní bude. Santiago mluví sám se sebou a chvilkami i s rybou, považuje ji za svého přítele, skoro bratra a rovnocenného soupeře. Přemýšlí, jaké by to bylo, kdyby s ním byl chlapec a jak by spolu rybu určitě hravě zdolali. Konečně přijde chvíle a ryba vyplave. Stařec ji harpunuje přímo do srdce, ryba se v bolesti vymrští vysoko nad hladinu a on pozná, že je to mečoun s dlouhým mečem. Ryba je mrtvá, avšak stařec ji nemůže naložit do loďky, neboť je moc velká. Proto ji přiváže ke straně loďky a vydá se na dlouhou cestu zpět. Po několika hodinách ho napadne první žralok a urve kus masa, čímž přiláká i ostatní žraloky. Starci se podaří jednomu žralokovi vrazit harpunu do hlavy, ale tím harpunu ztratí, protože se mu ji nepodaří získat zpět. Jedinou jeho zbraní zůstává nůž. Ať Santiago brání sebe a svou rybu sebevíc, moc se mu to nedaří. K ránu dorazí na břeh. Z jeho velké ryby už je jen kostra, kterou všichni moc obdivují a když ji změří, nevěří té velikosti. Manolino je nešťastný z toho, co starce postihlo. Santiago je moc zničen, ale bojoval. Spolu s chlapcem začnou plánovat další lov...

Autorovi hrdinové jsou většinou odvážní muži (vojáci, lovci, rybáři).
Vykresluje je v mezních okamžicích, kdy musí bojovat za holý život. Musí se správně rozhodnout, ukázat svou sílu, čest, odvahu.

Santiago je odkázaný jen na rybaření. Lov ryb je v podstatě celý jeho život, je to to, co ho živí a zároveň i těší. Rybu nepovažuje za nepřítele, naopak, ta velká ryba, jež se mu chytila na hák, je pro něj v té chvíli, tam daleko na moři, jediným přítelem. Santiago si ale uvědomuje, že buď on, nebo ryba mohou z boje vyjít vítězně. Santiago bojuje do konce svých sil. Bojuje i za chlapce, Manolina, kterého má moc rád. A nakonec ve svém smyslu zvítězí.

Stařec a moře je vrcholem povídkové tvorby Ernesta Hemingwaye.
Tento příběh o starci, velké rybě a moři je velice jednoduchý, přesto přerostl v jakousi metaforu o životě, smyslu života, o potřebě člověka prokázat svou velkou sílu v jakémkoli věku a vědět, že pro to, čeho chtěl dosáhnout, bojoval až do konce svých sil a udělal pro to všechno, co mohl.