Menu
Benešová Božena (*30.11.1873 - †08.04.1936)

Božena Benešová, rozená Zapletalová, se narodila v Novém Jičíně v rodině advokáta. Dětství a mládí prožila na Moravském Slovácku. Prostředí malého města a měšťanské společenské vrstvy mělo významnou úlohu v jejím názorovém vývoji a později i v jejím literárním díle. Jiný, značně odlišný zážitkový okruh spojuje Benešovou s Frenštátem pod Radhoštěm, odkud pocházeli oba její rodiče a kde v dětství i v pozdějším věku trávila léto. Matka byla ze zdejšího tkalcovského rodu, dědeček tu měl textilní dílnu, byl starostou města a staročeským poslancem. Benešové se dostalo vzdělání běžného u měšťanské dívky její doby: tři roky navštěvovala vyšší školu v Olomouci, dále se vzdělávala sama. Roku 1896 se provdala za železničního úředníka v Napajedlech. Od mládí psala verše i povídky, ale publikovat začala poměrně pozdě: první prózu uveřejnila roku 1900. Významným povzbuzením bylo pro ni sblížení s R.Svobodovou, s níž se seznámila roku 1902 na Radhošti. Jejím prostřednictvím se Benešová dostala do kontaktu s F.X.Šaldou a s okruhem kolem něho a tím se jí otevřely nové možnosti pro literární uplatnění. Roku 1908 se přestěhovala do Prahy, stala se existenčně nezávislou a začala soustavně literárně pracovat. Přispívala zejména do Šaldových časopisů, se Svobodovou redigovala Lípu a konečně jako kritička a fejetonistka spolupracovala s několika deníky (Tribuna; Venkov). Do jejího života silně zasáhla válka, kdy byl odveden její sedmnáctiletý syn a dlouhou dobu byl nezvěstný, než se po převratu vrátil z italských legií. Zemřela 8. dubna 1936 v Praze.
DÍLO:
Psala psychologická prozaická díla, ve svých povídkách zachytila tragické osudy mladých lidí střetávajících se se světem maloměšťáckého šosáctví a konvence, citové chudoby a životní prázdnoty a procházejících bolestným procesem poznávání a deziluze. Po zkušenostech z první světové války vyúsťuje její kritika maloměšťáctví v hledání cesty k mravnímu přerodu jedinci a celé společnosti. Postavy jejích románů svádějí zápas s vnitřní osamělostí a individualistickým sobectvím a navazují nové lidské vztahy a sociální vazby.
Povídkové sbírky: Nedobytá vítězství (1910); Myšky (1916); Kruté mládí (1917); Tiché dívky (1922); Oblouzení (1923); Není člověku dovoleno (1931); Tři povídky (1914); povídka Don Pablo, Don Pedro a Věra Lukášová (1936)
Romány: Člověk (dva díly: 1919, 1920); románová trilogie: Úder (1926), Podzemní plameny (1929), Tragická duha (1933)
Zdroj: Malenicka, 14.11.2005
Diskuse k životopisu
Božena Benešová
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (3,5)
- Carol (2,0)
- DankoPanko (1,5)
- Svobodka (1,5)
- TM (1,5)
Štítky
dar Drazí zesnulí humoreska masné krámy Vlčák Kazan Ječmínkovi dr. Galén panda Byl jednou jeden mami, mám tě ráda Childe satirická povídka filozofické eseje Gertruda polská ostrava Pavlovič poutník výrazové prostředky julius fučík popis pokoje školské divadlo Autobusová doprava Město v slzách moje první taneční wilbur smith Počestná děvka první parta sestup orfeuv chladnou zemí anekdota
Doporučujeme
- KNIHCENTRUM.cz - učebnice a odborná literatura
- Maturita 2019: Písemná práce z češtiny
- Maturita 2018: Písemná práce z češtiny
- Maturita 2017: Písemná práce z češtiny
- Maturita 2016: Písemná práce z češtiny
- Maturita 2015: Písemná práce z češtiny
- Maturita 2014: Písemná práce z češtiny
- Maturita 2013: Písemná práce z češtiny
Server info
Počítadlo: 592 290 576
Odezva: 0.02 s
Vykonaných SQL dotazů: 5
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2022 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti