Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Prozaička, autorka reportážních črt, vzpomínek a také knih určených dětem. Otec Svobodové, rozené Čápové, byl správcem klášterního panství v Mikulovicích u Znojma, kde se také Růžena narodila. V šesti letech se přestěhovali do Prahy, kde žila až do své smrti.

Vzdělání, které získala v klášterní škole, rozšiřovala velmi intenzivním studiem, zejména světové literatury.

V 80. letech pracovala jako domácí učitelka. Roku 1890 se provdala za básníka, dramatika a prozaika F.X.Svobodu. Její salon navštěvovali přední pražští umělci (F.X.Šalda, B.Benešová, M.Pujmanová a další). Dojmy z návštěv v cizích zemích (Itálie, Jugoslávie, Francie) i z pobytu na českém a zvláště moravském venkově v Beskydách jí často poskytly náměty pro literární díla.

V letech první světové války se věnovala práci v dobročinných spolcích (České srdce). Stála v čele časopisů Lípa (1918-19) a Zvěstování (1919). Obdiv k její osobnosti vyjádřil nejpronikavěji F.X.Šalda v eseji In memoriam R.S. a ve své sbírce básní Strom bolesti.

DÍLO:

Ve svých románech a povídkách hledala odstíněný výraz pro složitou psychiku postav, jejichž touha po štěstí je drcena konvenčním, požitkářským světem. Pro českou literaturu objevila zejména svět senzitivního ženství a jemné citlivosti dítěte.

Přetížený klas (1896) - v této próze postihla nejhlouběji drama ženy; vypráví o setkání s přemýšlivou, neklidnou dívkou Olgou, která se instinktivně brání společenským normám, jež zbavují člověka jeho osobitosti
Milenky (1902) - román
Pěšinkami srdce (1902) - povídkové soubory
Černí myslivci (1908) - kniha povídek
Posvátné jaro (1912)
Hrdinné a bezpomocné dětství (1920) - povídková kniha ze světa dětí
Ráj (1920) - kniha vzpomínek, kde vrcholí autorčiny pokusy postihnout prostotu i složitost prvního poznávání