Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tato novela zachycuje psychický vývoj dospívající dívky a její zápas o nalezení místa ve společnosti. Autorka dochází k poznání, že bez lásky a přátelství nelze žít. Člověk však musí mít odvahu hledat i za cenu vlastního odříkání, bolesti a často i ztrát.

Děj zachycuje období po první světové válce. Hlavní hrdinkou je jedenáctiletá dívenka Věra Lukášova, kterou válka připravila o oba rodiče (otec podlehl zranění, matka zemřela brzy po porodu). Babička, jež ji vychovávala, ztratila tak syna, později i majetek.

Babička neměla k vnučce příliš vřelý vztah. Narodila se přece ženě "nehodné" jejího syna. Věru neustále peskovala, hlídala, citelně se projevoval rozdíl generací.

Dívenka se cítila osamělá. Pochopila, že svět není takový, jak ho líčí babička. Neměla však nikoho, s kým by se poradila, neuměla rozpoznat dobro od zla. Utekla proto do světa fantazie. Našla kdesi sešitové vydání příběhu o španělských šlechticích, šlechetném donu Pablovi a zákeřném donu Pedrovi. Pojmenovala jejich jmény dva míčky a chodila s nimi rozmlouvat na jedno opuštěné místo. Házela jimi o zeď a domýšlela si další děje, neboť výtisk románu byl neúplný. Zde se seznámila se studentem Jaroslavem Kohoutem. Nejprve k sobě pocítili velkou nenávist, Jaroslav se vytahoval a zesměšňoval ji. Brzy ale poznal Věrčinu neobvyklou inteligenci (uměla rozluštit jeho hádanky) a stali se kamarády. Věrka se mu dokázala svěřit i se svým hrozným zážitkem. Starý pan Láb ji při návštěvě osahával a ona jej udeřila tak silně, až upadl hlavou na stůl. Jaroslav byl pobouřen, cítil potřebu dívku chránit. Slíbili si přátelství, dokonce plánovali společnou budoucnost.

Krásnou slavnostní chvíli narušuje babička, která studenta odhání od své vnučky. Věrka ani Jaroslav se nebrání, vědí, že jejich vztah nemůže nikdo zničit.