Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1983 (2. vydání). Podle asyrské, babylonské, sumerské a chetitské verze převyprávěl Vojtěch Zamarovský. Ilustrovala Běla Kolčáková. Počet stran: 109.

DĚJ:

Gilgameš byl král krutý a nelítostný, neznal síly obyčejného lidu, proto se bůh města Uruku, Anua, rozhodl na zemi seslat muže stejně silného, jako byl Gilgameš, aby zkrotil jeho srdce a měl z toho prospěch urucký lid. Nechal jej stvořit bohyní Aruru, stvořitelkou lidí. Dali mu jméno Enkidu.

Trvalo dlouho, než se Enkidu střetl s Gilgamešem, ale jednou se tak stalo. Z boje odešli v objetí a považovali se za bratry. Oba společnými silami zbavili lidstvo všeho zla na zemi, když zabili obludu Chumbabu nebo když zabili nebeského býka, jenž ničil vše na zemi. Býka v zuřivosti z odmítnutí poslala zabít Gilgameše bohyně Ištar. On ho však s Enkidem přemohl. To bohyni Ištar ještě více rozzuřilo. Svolala všechny bohy k soudu o lidských věcech, kde vznesla žalobu, že jí zabili nebeského býka. Bůh země Enlil je zase obžaloval, že mu vykáceli posvátné cedry a zabili Chumbabu.

Bohové poslali na toho z nich, který není božského původu (Enkidu), zhoubnou nemoc. Enkidu po dvanácti dnech zemřel. Gilgameš se však nedokázal smířit s tím, že i on jednou zemře, proto se vypravil za bohem jménem Utanapištimem na samý konec světa, aby od něj zjistil zázrak věčného mládí. Utanapištim mu poradil, že na dně moře s proudem smrti roste rostlina, co vrací mládí. Gilgameš si jednu takovou utrhl, ale při zpáteční cestě do Uruku mu ji sežral had. Tak se Gilgameš musel smířit s tím, že nebude nesmrtelný. Nesmrtelné zůstalo pouze jeho jméno.