Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tato Bradburyho sbírka představuje průřez jeho tvorbou. Spoustu jich vypráví o lásce, štěstí, náhodách, paradoxech, nesmyslech...

Povídka Kočičí pyžamo nás zavede doprostřed jedné silnice, na níž sedí malé opuštěné kotě. Na obou stranách naráz zastaví dvě auta. Z jednoho vystoupí mladá žena, z druhého muž. Oba mají vřelý vztah ke kočkám, osamělého koťátka se jim zželelo a chtějí si ho odvézt domů. Nyní nastane spor, kdo ho viděl první a komu tedy náleží. Aby se nedohadovali uprostřed komunikace, přesunou se na okraj, poté do restaurace a nakonec, když se nemohou dohodnout, si pronajmou hotelový pokoj, aby v diskusi pokračovali i přes noc. Malé stvoření položí na polštář přesně doprostřed postele, aby si samo vybralo, koho chce za majitele. Ono však spokojeně usne. Oba používají k přesvědčení druhého nejrůznější argumenty týkající se koček. Nakonec zvítězí žena, která prozradí, že své poslední kočce ušila pyžamo. Muž usoudí, že kotě patří jí.

Příběh nebyl jen o kočce, ale i o vztahu mezi mužem a ženou. Následující ukázka hovoří za vše:

Vyšlo slunce. On ležel na své straně postele a usmíval se. Ona ležela na své straně postele a usmívala se. Kotě leželo na polštáři mezi nimi. Pozorovala, jak oknem proudí dovnitř sluneční paprsky, a za chvilku řekla: "Přestěhovalo se v noci to kotě na něčí stranu, aby naznačilo, komu z nás chce patřit?" "Ne," odpověděl s úsměvem. "Kočka se nestěhovala. Zato ty ano."
(strana 131)