Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

1. Charakteristika

Jde o poezii. Příběhy psané ve verších.

Literární druh: lyrickoepické básně
Literární žánr: balady, sociální a milostné básně

2. Kompozice díla

Sbírka obsahuje básně milostné, sociální i balady.

Sociální básně ve sbírce: popisují hlavně útlak a bezpráví konané na obyvatelích Slezska a Moravy; autorovi se nelíbí, že mladí mluví polsky, že zaniká český jazyk a staré tradice (Ostrava, Návrat); snaží se vyobrazit život, práci a prostředí prostých vrstev města i venkova

Milostné básně ve sbírce: autor sám sebe líčí jako samotáře, jehož cílem není založit rodinu, ale bránit svůj lid; přesto k ženám hledí nejenom se skepsí a nedůvěrou (Labutinka), ale i s obdivem (Jen jednou); autor se vyznává ze svých citů k nějaké osobě

Balady ve sbírce: ukazují nám nádheru a píli slezského člověka, avšak jako u každého i jeho slabosti a chyby - nevěru, vraždu (Idyla ve mlýně, Maryčka Magdonová, Kantor Halfar)

3. Základní myšlenka, téma

Ve Slezských písních vyslovil Bezruč žalobní výkřik hynoucího Slezska, které bylo vystaveno surovému sociálnímu a národnostnímu útlaku ze strany bohatých podnikatelů i představitelů státní moci.
Tito lidé se považují za Moravany, ale patří k Prusku (mají polské školy) a víra je hlásána v němčině.
Důležitou roli zde tedy hraje obyčejný chudý lid, jenž je pro bohaté pouhou pracovní silou. Autor cítí s postavami těchto lidí (horníků) a mluví jejich jménem pro jejich obhajobu. Chvílemi se však chová jako antisemita, když "hází do jednoho pytle" bohaté, Poláky a Židy.

Dílo ovlivnila autorova nemoc, bál se, že po jeho smrti nikdo neupozorní na zoufalou situaci ve Slezsku. Kniha tak nabízí pohled na skutečnost a vědomost o tomto smutném dění ve Slezsku. Události jsou především tragického děje.

4. Kontext autorovy tvorby

Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, byl básník a pracoval jako poštovní úředník. Žil staromládeneckým životem. Narodil se v Opavě, kde se také nalézá jeho busta, a zde je i pohřben.
Původně slezské písně vycházely pod názvem Slezské číslo, a to anonymně - poté byly vydány v roce 1909 jako Slezské písně.

Dílo bylo ovlivněno anarchismem, symbolismem, realismem, impresionismem i secesí.

5. Literárně historický kontext

Petra Bezruče tvořil v době (1900-1914) značně anarchistické. Byla to doba vynálezu (v kopřivnické vagónce byl sestrojen první automobil) a nového myšlení. Vznikala spousta nových směrů - např. kubismus, secese, symbolismus či impresionismus. Ovšem Česko svazovaly i spory s Němci, do kterých vstoupila vlna antisemitismu (nepřátelství vůči Židům) v souvislosti s hilsneriádou (označení pro procesy s Židem Leopoldem Hilsnerem, který byl obviněn z vraždy dívky Anežky Hrůzové).

Petr Bezruč patřil k mladým anarchistickým básníkům stejně jako např. Viktor Dyk (dílo Krysař), Karel Toman (dílo Měsíce) či Tomáš Garrigue Masaryk (dílo O studiu děl básnických).

6. Charakteristika postav

Postavy vystupující ve sbírce jsou především obyčejní lidé, kteří pracují velice tvrdě v dolech za velmi nízkou mzdu. Díky tomu žijí v bídě nebo umírají přímo pod zemí a zanechají tak své děti, sirotky, na pospas světu, v němž nikoho nezajímají (např. Maryčka Magdonová).

7. Charakteristika jazyka

Bezruč si říká bard a v knize se považuje za mluvčího Slezanů. Používá ich-formu a nevyhnul se ani dialektickým prostředkům (zkuň - odkud, baba - žena ad.).

Básník často používá tyto básnické prostředky:
Přirovnání: Budu čekat jako Jakub, na svou ženu sedm roků...
Metonymie: Srdce chce ti prominouti, však čest domu jinak káže...
Zvolání: Bůh stůj při mně! Lžeš!...
Personifikace: Duše si výskly, přečetly se verše mé...
Epizeuxis: Na horách, na horách plno je dřeva...
Personifikace: Krčí se hroby...
Hyperbola: Bez konce jsou lesy markýze Gera...
Eufemismus: Pod vozem zhasla Magdonova vdova
Metafora: V mrazivé chýši, tam ptáčata zbyla

8. Místo a doba děje

Děj se odehrává ve druhé polovině 19. století v oblasti Slezska.

9. Vztah autora k dílu

Vztah k dílu autor má víceméně osobní. Do knihy dal kus sebe a nepsal jen tak o něčem. Básně nevychází z jeho fantazie, nýbrž ze skutečnosti. Inspiroval se hrůznou situací ve Slezsku, a jelikož byl těžce nemocen, bál se, že na tuto situaci nikdo již neupozorní.

10. Atmosféra

Dílo působí tragicky, depresivně, melancholicky.

11. Slohový postup + funkční styl

Umělecký styl

12. Role díla kdysi a dnes

Slezské písně silně ovlivnily českou poezii a našly řadu napodobitelů (Sibiřské písně). Byly inspirací pro Leoše Janáčka (Kantor Halfar, Maryčka Magdonová) a jméno autora je zmíněno i ve hře Vizionář od Járy Cimrmana.

Hlavní role díla "kdysi" je zmíněna již několikrát výše, a to upozornit na slezskou situaci.
A jaký má význam "dnes"? Upozornit na problémy ve Slezsku se mu zřejmě podařilo, jelikož horníci se už špatně nemají a každou chvilku budeme tady ve Slezsku poddolovaní všichni!