Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Autorovi nechybí spontánnost, fantazie. Básník stojí na rozmezí dvou epoch, tradiční a moderní. V básni jsou exotické motivy (už samotný koráb působí exoticky), avšak koráb je pouze metafora (sám lyrický mluvčí).

Báseň jsem si vyložila jako dobrodružnou plavbu korábu-básníka jeho dosavadním životem. V básni jsou motivy pohybu - koráb se zmítá ve vlnách, významový a symbolický - vyjádření neklidnosti básníkova nitra i života. Báseň neustále narůstá do šíře - koráb nejprve pluje klidně, záhy se dostává do divokého víru vln (potácí se jako opilý), tančí na jejich zpěněných hřbetech, proráží stále hlouběji do neznáma, do nekonečného prostoru (vzrůstající vzdálenost mezi básníkem a jeho domovem, který opustil). Je zde patrný stesk po domově, chvilková nostalgie a vzpomínka na dětství, touha po návratu, malátnost ("vodou opilý koráb").

Jako každá symbolistická báseň i tato působí na smysly, nejvíce na zrak ("plochy modra v šíru"; "fialové mraky, zelená noc"), na sluch ("řvoucí rudoši"; "praskající blesky") i na chuť ("sladké maso jablek"). Obsahuje spoustu metafor, metonymií, personifikací a je založena na obrazotvornosti (Rimbaud píše o moři, aniž by ho někdy viděl). Velmi jsou patrné autobiografické rysy:

"já koráb z mlhovin, já, fantastické zvíře,
já, jenž jsem prorážel kouř nebes jako zeď"

"já, prkno, poseté žhavými půlměsíci,
rejnoky, kostrami mořských koníků,
já plul jsem za nocí v červenci při měsíci"

"já prkno, poseté žhavými půlměsíci,
jež rozléhaly se na sto mil do dálky,
já náhle zatoužil jsem podívat se domů"

Bloudění v moři poezie, únik od reality - hledá svobodu poezie, touha po rušném životě X únava, rozčarování - ví, že nemůže změnit svět, vrátit čas.

OKOLNOSTI VZNIKU:

Báseň vznikala mezi 15. a 19. rokem autorova života. Rimbaud utekl od své matky a žil v Paříži bohémským životem.

VLASTNÍ NÁZOR:

Postřehnout vše, co chtěl básník říci, je nemožné a myslím, že ani on sám nepřemýšlel nad tím, zda je z básně poznat vše, co chtěl říci; kdyby bylo, tak by se již nejednalo o symbolistickou báseň. Existuje několik překladů této básně, mně se nejvíce líbil překlad od Nezvala, bylo zajímavé porovnat Nezvalův překlad s Čapkovým. K alespoň částečnému pochopení je, myslím, potřeba alespoň okrajově znát autorův život. Báseň mě přiměla k tomu, abych na chvíli zavřela oči a "vysnila" si ji. Báseň jsem si rozdělila na 3 části, a to na dobu spokojeného a bezstarostného života s matkou, dobu, kdy od matky utekl a užívá si života, na dobu, kdy ví, že čas nelze vrátit, kdy vzpomíná na bezstarostné dětství.