ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Komenský Jan Amos (*28.03.1592 - †15.11.1670)

­­­­

O poezii české

Poesis slove umění skládání veršů. A jest umění starožitné, od svatých, duchem božím nadšených lidí původ mající. Nenachází se zajisté ani v božských, ani lidských psaních, aby kdo před Mojžíšem verše a písně skládal: o něm se nejprve čte, že po zatopení v moři Rudém faraona píseň Pánu Bohu na čest z hexametrů (jakž Josephus, lib. 2, c. 14 píše) složil. Od něhož jiní v tom národu formu vzali, až David rozličnými verši žalmy své skládaje, hebrejskou poesis k dokonalosti přivedl. Tak Kniha Job, Šalomounova Píseň, Jeremiašů Pláč v hebrejském jazyku verši jsou sepsané. Chytili se toho potom jiní národové, zvlášť Řekové, a navymýšleli sobě rozličných forem poemat aneb veršů; od nichž Latiníci a potom teprv my jiní příklad jsme vzali.

Jsou pak veršové dvojí, rytmovní a métrovní. Rytmovní veršové jsou prostí, v nichž se nic víc nešetří, než aby jistý počet sylab byl, a ty aby se při konci rýmovaly, jakž se to v našich obecných verších a písních spatřuje. Metrovní pak veršové (jenž carmina slovou) jsou mnohem řemeslnější, v nichž se nejen na poslední, ale na všecky pořád sylaby pozor dává, ne aby rytmové v nich byli, než metra. O čemž, co to jest, oznámiti potřebné bude, poněvadž čas jest, aby se i u nás již umění množilo a mimo rytmy abychom metrů také užívati začali, jakž již někteří šťastně začali.

***

Po Latinících již až posavád žádný národ metru užívati nezačal: někteří, že řečí svých k tomu užiti nemohou, jiní, že nedbají, jako my. Vlaši vpravdě, Francouzi a Němci kdyby k metrům tak způsobný jako my jazyk měli, dávno by již byli, rytmů zanechajíc, carmina sobě v zvyk uvedli: ale se do toho vpraviti nemohou. Němcům se zajisté krátkých sylab nedostává, všecko u nich diftong, pozicí aneb akcent, často mezi desíti patnácti sylabami sotva se jedna krátká najde: načež sám Clajus při konci německé své gramatiky naříká.

Francouzům pak na odpor se přihází, že spěšnou sekavou řeč majíce, mezi dvadcíti sylabami sotva jednu dlouhou míti mohou: jakž vyznává Theodorus Beza v traktátě De pronuntiatione lingvae Francicae p. 75, 76. A tentýž téměř nedostatek Vlaši snášejí: protož ač se pokoušejí carmina dělati, ta však jsou velmi nehladká, vrzavá, a jakž Beza řekl, sine aurium offensione audiri non possunt, t. bez uražení uší slyšeti jich nelze. Avšak hle Řekům a Latiníkům se vrovnati chtíc, předce se o to pokoušejí, čehož dovesti nikdá moci nebudou! My tedy co činíme? Přemilé své (v té částce) řeči proč zanedbáváme? V čem se Němcům a Francouzům vrovnati nemůžeme (v hladkosti rytmů), v to se třeme? A v čem je snadně s pochvalou jazyku svého převýšiti můžeme (v metrech), toho necháváme?

Zmínku činí kněz Jan Blahoslav v Přídávcích Muziky, že Slováci v bosenské zemi karmin latinským podohných užívají. My tedy, kteříž český dialectum za nejozdobnější míti chceme, proč okrasy této zanedbáváme?

Znáti však, že k metrům mnohem více než k rytmům umění přináleží. Nebo nejen musejí všecky sylaby slov (což samo dosti práce dá) tak rozměřeně, jakž býti má, státi: ale musí také mimo to zvláštní věcí jádrnost býti, item retoricské ozdoby, tropi, epitheta, paraphrases, figurae etc., aby libé všecko a zvláštní bylo. Nechtělo-li by to nám přicházeti snadně, pamatovati, že ani řecským a latinským poetům snadno nebývalo, dokud jim poesis v zvyk nevešla a poeticských frazí sobě nenashromáždili. Nýbrž i potom umělé verše skládati umění a práce byla. O Virgiliovi jest zapsáno, že někdy za celý den dva toliko hexametry udělal (Scal. lib. 6 de arte poet. p. 807). A Valerius Max.(lib. 3, c. 7.) o Euripidesovi, řecském poetu, poznamenal, že sobě kdysi před Alcestidem naříkal, že za celé tři dny nemohl než jediné tři verše zformovati: a když se Alcystides chlubil, že on jich za den sto napsal, odpověděl Euripides: Ale, prý, tento jest rozdíl, že se tvoji na tři dny, moji pak na všecky časy hoditi budou. Bez práce tedy to, co zvláštního jest, býti nemůže: ale zvyk a pilná snážnost jest, kteráž nesnadnou práci snadnou činí.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 25.10.2008

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Brána jazyků otevřená
-Informatorium školy mateřské
-Labyrint světa a ráj srdce, Labyrint světa a ráj srdce (2), Labyrint světa a ráj srdce (3), Labyrint světa a ráj srdce (4), Labyrint světa a ráj srdce (5), Labyrint světa a ráj srdce (6), Labyrint světa a ráj srdce (7), Labyrint světa a ráj srdce (8), Labyrint světa a ráj srdce (9), Labyrint světa a ráj srdce (10), Labyrint světa a ráj srdce (11)
-Labyrint světa a ráj srdce (rozbor), Labyrint světa a ráj srdce (rozbor) (2)
-Velká didaktika, Velká didaktika (2)
Čítanka-Druhý Kristů list k bohatým (Listové do nebe)
-Kšaft umírající matky Jednoty bratrské, Kšaft umírající matky Jednoty bratrské (2)
-Labyrint světa a ráj srdce, Labyrint světa a ráj srdce (2), Labyrint světa a ráj srdce (3), Labyrint světa a ráj srdce (4), Labyrint světa a ráj srdce (5), Labyrint světa a ráj srdce (6), Labyrint světa a ráj srdce (7), Labyrint světa a ráj srdce (8), Labyrint světa a ráj srdce (9), Labyrint světa a ráj srdce (10), Labyrint světa a ráj srdce (11), Labyrint světa a ráj srdce (12), Labyrint světa a ráj srdce (13)
-Moudrost starých Čechů za zrcadlo vystavená potomkům, Moudrost starých Čechů za zrcadlo vystavená potomkům (2)
-Nedobytedlný hrad jméno Hospodinovo, Nedobytedlný hrad jméno Hospodinovo (2)
-O poezii české
-Přemyšlování o dokonalosti křesťanské, Přemyšlování o dokonalosti křesťanské (2), Přemyšlování o dokonalosti křesťanské (3)
-První list lidí chudých k Kristu Pánu (Listové do nebe)
-Zpráva a naučení o kazatelství
­­­­

Diskuse k úryvku
Jan Amos Komenský - O poezii české







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­