ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Homér (-)

   
­­­­

Ílias (2)

***

Dobře smýšleje s nimi ten ujal se slova a řekl:
Achille, Diovi milý, ty velíš mi, abych vám sdělil,
proč se Apollón hněvá, bůh mocný, jenž daleko střílí.
Já vám to vyložím tedy, ty zvaž to a přísahu slož mi,
že mi v budoucnu rád vždy pomůžeš slovy i činy:
myslím, že zaplane hněvem ten muž, co s velikou mocí
nad všemi Argeji vládne, i Achájští poslušni jsou ho:
příliš mocný je král, když k poddaným zaplane hněvem;
a kdyby plamen hněvu týž den snad přece jen zdusil,
přesto si ve své hrudi i později uchová záští,
dokud nesplní pomstu - ty uvaž, zda budeš mě chránit!"
Achilleus, rychlý v běhu, mu takto zas v odpověď pravil:
Vzmuž se a božskou věštbu, jak znáš ji, směle nám pověz -
Apollón, Diovi milý, buď svědkem, kterého vzýváš,
kdykoli vnuknutí božská nám Danaům zjevuješ, věštče:
nikdo se z Danaů všech svou těžkou pravicí tebe
nedotkne u dutých lodí, i kdybys tu Agamemnona
jmenoval, jenž se teď pyšní, že nejmocnější je z Řeků."
Tehdy se teprve vzmužil a promlouval neklamný věštec:
"Nikoli pro planý slib neb pro oběť Foibos se hněvá,
po pravdě kvůli knězi, jejž zneuctil Agamemnón,
neboť mu nevydal dceru a nepřijal výkupné za ni;
proto nám způsobil strasti a ještě způsobí Foibos.
Také tu děsnou zhoubu dřív nevzdálí od Řeků, dokud
nevrátí milému otci tu dívčinu jasného zraku
bez výkupného a zdarma, a nepošlou posvátnou žertvu
do Chrýsy - takto ho snad zas usmířit můžem a získat."
Tak tedy promluvil věštec a usedl. V zástupu povstal
hrdina Agamemnón, syn Átreův, přemocný vládce,
nevole pln, mrak chmur mu hněvem zaplavil srdce,
oči podobné byly spíš plameni sršících jisker.
Kalchanta oslovil nejdřív a zlověstný pohled naň upřel:
"Ještě jsi, proroku zla, nic dobrého nikdy mi neřek,
vždycky je v srdci ti milé jen neblahé věci mi věstit,
dosud jsi radostné slovo mi nevyřkl, natož je splnil!
Teď zas takovou věštbu tu hlásáš Danaům, že jim
proto jen Nemylný střelec ty bolestné útrapy chystá,
já že jsem od otce nechtěl tak nádherné výkupné přijmout
za dívku, Chrýsovu dceru - ba toužím o mnoho více
samu ji v domě svém mít. Té cením si nad Klytaiméstru,
vlastni manželku z mládí, vždyť není horší než choť má
postavou těla ni vzrůstem, ni duchem a zručností v práci.
Ale i tak já hodlám ji vrátit, když tohle je lepší;
chci spíš, aby můj lid byl zachráněn, než aby zhynul.
Ihned však čestný dar mi připravte, abych tu nebyl
bez daru jediný z Řeků, vždyť není to nikterak slušné;
přece tu vidíte všichni, že dar můj odchází jinam."
Na to mu odpověď dával zas rychlý Achilleus jasný:
Přeslavný Átreův synu, ty ze všech jsi nejlakotnější!
Jakpak ti věnovat mohou dar Achájci nad jiné chrabří?
Nevíme, že by kde plen, všem společný, v hojnosti ležel;
co jsme dřív ukořistili z měst dobytých, rozdáno všechno,
na lidu nelze však chtít, aby znovu co sbíral a snášel.
Ty však po vůli boha tu dívku teď vydej a my ti
třikrát i čtyřikrát víc pak splatíme, jestli nám někdy
Zeus dá vyvrátit Tróju, to město hrazené pevně."
Přemocný Agamemnón mu v odpověď takto zas pravil:
Nechtěj se přetvářet takhle, ó Achille podobný bohům,
ačkoli čestný jsi muž! Mne nepřelstíš, nezískáš pro to!
Chceš, abys sám měl dar, však já abych takto tu seděl
naprázdno, že mě stále jen pobízíš vydat tu dívku?
Jestli však dají mi za ni dar Achájci nad jiné chrabří,
vybraný podle mé chuti a hodnoty stejné, dám dívku;
když mi však nedají dar, já přijdu a sám si ho vezmu,
odvedu jej - ten jistě se rozezlí, ke komu přijdu.
Rozvážit tuto věc však můžeme ještě i jindy,
nyní však černou loď již stáhněme na jasné moře,
sežeňme veslařů dost a naložme slavnostní žertvu,
naloďme Chrýsovu dceru, tu dívenku půvabné tváře,
z poradců jeden muž ať cestou je provází, buďto
Aiás či Ídomeneus neb Odysseus jasný, neb ty jdi,
Achille, Péleův synu, z všech mužů nejstrašlivější,
abys nám obětí smířil zas Foiba, jenž do dálky střílí."
Achilleus, rychlý v běhu, naň posupně pohléd a pravil:
Běda, jak zisku jsi chtivý a oděný do nestoudnosti!
Jakpak má z Achájů někdo sluch ochotně popřát tvým slovům,
buďto se na cestu dát neb silou se potýkat s muži?

***

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 11.01.2011

­­­­

Diskuse k úryvku
Homér - Ílias (2)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­