ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Homér (-)

­­­­

Odyssea (6)

  • nebo též Odysseia
  • jeden z nejstarších eposů nejen antické, ale evropské literatury vůbec

Základním tématem pro tuto rozsáhlou skladbu se staly osudy jednoho z hrdinů právě skončené trójské války - ithackého krále Odyssea. Děj se soustředí především na posledních jednačtyřicet dnů Odysseova desetiletého bloudění při návratu z boje, avšak v některých scénách se vrací i do času předcházejícího. Jako kulisu si tento epos často vybírá nekonečné prostory moří a oceánů, na nichž hrdina zažije mnoho námořních dobrodružství za účasti řady mytologických postav. Tato obsahová složka je pak zarámována příběhem Odysseova syna Telemacha, který se rozhodl vydat do světa hledat otce, neboť v době jeho nepřítomnosti na Ithace se o ruku jeho ženy Penelopy ucházejí četní nápadníci. Celý děj však lze také chápat jako oslavu udatného bojovníka, jenž na jedné straně putuje nejrůznějšími exotickými kraji, na druhé je však nucen neustále řešit nebezpečné situace a znovu si tak vybojovat nejen vladařskou moc, ale i lásku milované bytosti, kterou opět získá po značně krvavém finálním střetnutí, uskutečněném již na ithacké půdě.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Rezek v Praze roku 2007 (16. vydání). Přeložil Otmar Vaňorný. Počet stran: 451. ISBN: 978-80-86027-26-0.

OBSAH:

Starořecký epos Odyssea, pocházející přibližně z počátku sedmého století před naším letopočtem, je jedním z homérských zpěvů, které tvoří kromě ní ještě Ílias. Oddysea je tvořena třemi částmi (Télemachos, Návrat Odysseův a Pomsta nad ženichy), dvaceti čtyřmi zpěvy a více než dvanácti tisíci verši. Verše jsou psány v daktylském hexametru. Častá jsou přirovnání a přímá řeč.

Epos se odehrává deset let po skončení Trojské války a ve čtyřiceti jedna dnech líčí osudy hrdiny Odyssea vracejícího se na rodnou Ithaku.

Děj Odysey je bohatý a komplikovaný - do rámcového příběhu Télemacha hledajícího svého dávno ztraceného otce, jenž přechází v Odysseův návrat a pomstu nad zpupnými ženichy, je vloženo hrdinovo vyprávění o jeho strastech v ich-formě. Oba homérské eposy, Ílias i Odyssea, byly pro starověké Řeky zdrojem moudrosti, což dokazuje hrdinské a ctnostné konání hlavních postav. Bohové do příběhu často zasahují, nejsou však všudypřítomní a mnohdy si hrdinové musí vypomoci sami svým vlastním rozumem.

Děj eposu začíná na ostrově Ogygia, kde dlí hrdina Odysseus v zajetí krásné nymfy Kalypsó, která ze všeho nejvíce touží po tom, aby jej pojala za manžela. Hrdina však její nadšení nesdílí - naopak nemůže zapomenout na svou rodinu, hlavně na svou ženu Pénelopeiu a svého syna Télemacha, které již mnoho let neviděl. Bohyni Athéně se jej zželí, a proto po poradě s ostatními bohy vyšle posla Herma, který nymfě nařídí, aby svého hosta propustila zpět domů.

Mezitím se Odysseův syn, rozumný Télemachos, vydává na radu bohyně Pallas Athény hledat svého otce do Sparty. Je ostatně již na čase, aby se hrdina vrátil, protože jeho dům obsadili ženiši, kteří čekají, až si Oddyseova žena Pénelopeia mezi nimi jednoho zvolí.

Rozhněvaný Poseidón, kterému Odysseus oslepil syna, však nehodlá nechat hrdinu uniknou bez strastí - pošle na něj obrovskou bouři, kvůli níž ztroskotá. Díky bohyni Athéně, která nad ním drží ochrannou ruku, se hrdina dostane na ostrov pohostinných Fajáků, kde je vřele přijat. Při hostině vypráví králi Alkinóovy osudy, které jej potkaly při cestě domů z dobyté Troje.

Vypráví o tom, jak se střetl s Kikony a o pobytu v zemi Lotofagů, kteří hostí cizince ovocem zapomnění. Následuje příběh o obludném jednookém obru Polyfémovi, který Odyssea i s jeho druhy uvězní ve své jeskyni, aby jich mohl pojídat. Odysseus vymyslí plán - namluví Polyfémovi, synu boha Poseidóna, že se jmenuje Nikdo, načež obru poté, co jej opije vínem, probodne oko rozžhaveným kůlem. Strašný obrův řev přiláká ostatní Kyklópy, kteří se Polyféma ptají, kdo že jej tam vraždí, že tak šíleně řve. Polyfémus odpoví, že Nikdo jej vraždí, proto obrové odejdou, myslíce si, že jejich druh je v bezpečí. Poté hrdina přiváže sebe i své druhy na břicha beranům, aby je slepý obr nemohl nahmatat, až vyžene svá stáda z jeskyně. Bez několika druhů, kteří zemřeli coby potrava Kyklópa, se muži vydají na další cesty. Přistáli u Aioa, který je vypravil na další cestu a daroval jim měchy s větry. Když však byli již na dohled od Ithaky, hrdinovi druhové měchy nerozumně rozvázali, a tak se ocitli opět na dálném moři.

Mořské větry je zavedou k lidožravým Laistrygonům, z jejichž područí se zachrání pouze jediná Odysseova loď, a poté k čarodějnici Kirké, která několik z Odysseových mužů naoko přivítá v domě, následně je však promění ve vepře. Díky pomoci boha Herma Odysseus čarodějnici přemůže a přinutí ji proměnit své druhy zpět do lidské podoby. Následně od ní žádá, aby mu prozradila, jak se dostane zpět na rodnou Ithaku. Kirké mu poradí, a tak se Odysseus vydá do Hádovy říše, aby si vyslechl věštbu slepého Teiresia. Od něj se dozví, že při svých cestách dopluje na ostrov Thrínakii, kde se pasou obrovská Héliova stáda, že však nesmí z nich žádný kus bravu zabít, protože tento bůh má oči všude a dozajista by jej potrestal. V podsvětí se Odysseus setká s mnoha hrdiny, jako je například Achilles, Agamemnón nebo Hérakles.

Po odchodu z podsvětí se Odysseus se svými druhy vrátí na ostrov čarodějnice Kirké, která mu poskytne další rady ohledně jeho cesty. Díky ní se nedostane do spárů svůdně zpívajících Sirén (zalepí svým druhům uši voskem a sám se nechá přivázat ke stěžni) a unikne obludám Skylle a Charybdě. Když se dostane až k stádům boha Helia, zastihne jej bouře, kvůli které musí posečkat na božském ostrově. Zprvu si hrdinovi druhové skotu nevšímají, když jim však dojdou zásoby, tajně Odysseovi za zády pár kusů zabijí. Za to je stihne trest v podobě smrtící bouře, z níž vyvázne jen Odysseus a sám se dostane na ostrov nymfy Kalipsó.

Tak vypráví hrdina Fajákům své osudy a oni, dojati jeho příběhem, mu darují četné dary a dopraví jej na jeho ostrov Ithaku. Tam mu bohyně Athéna dá podobu starého žebráka, aby jej nikdo prozatím nepoznal. Odysseus se vydá na salaš ke svému věrnému příteli, pasáku vepřů Eumaiovi. Tam se setká i se svým synem Télemachem, jemuž jedinému se dá poznat, aby spolu mohli domluvit zkázu ženichů, kteří projídají a propíjí Odysseův majetek. Po dvaceti letech tak Odysseus vkročil do svého domu, kde jej poznal pouze jeho věrný a starý pes Argo a jeho služebná, která jej znala od kolébky, Eurykleia. Jinými nepoznám zažíval hrdina ve svém domě od ženichů jen samá příkoří, což jen vystupňovalo jeho chuť pomstít se.

Pénelopeia je již unavena neustálým naléháním ze všech stran, aby se konečně opět provdala, proto se rozhodne podrobit ženichy zkoušce a vyvolit si toho, který uspěje. Nechá přinést sekery a Odysseův luk s šípy - který z mužů dokáže luk napnout a prostřelí bez chyby všechny sekery, ten se stane jejím mužem. Nikdo z ženichů luk ani nenapne, pouze starý žebrák, kterému k nevoli ostatních podá Télemachos luk, jej bez problémů napne a všechny sekery prostřelí. Poté se odhalí zpupným ženichům a společně se svými druhy a za pomoci bohyně Athény je povraždí. Ušetří pouze pěvce, jenž byl nucen hrát při obrovských hodech.

Poté nechá Odysseus komnatu vyčistit a vykouřit, aby na ní nebyl poznat masakr, který se zde odehrál. Nechal si zavolat svou ženu a řekl jí pravdu, tedy to že on je její muž. Pénelopeia mu nejprve nevěřila, když však uspěl v její zkoušce a správně vypověděl tajemství o jejich lůžku, které kdysi sám zhotovil, konečně jej i ona poznala. Na závěr se Odysseus setkal i se svým starým otcem a udobřil si s pomocí Athény příbuzné padlých ženichů.

VLASTNÍ NÁZOR:

Homérův epos se mi velmi líbil, i když byl místy poněkud obtížný na čtení díky neustálým zastaralým obratům, archaismům a množstvím postav, v nichž mi bylo občas zatěžko se zorientovat. Naopak se mi velmi líbil popis Odysseových strastí, například oslepení obra Polyféma nebo cesto do podsvětí. Četbou eposu dostane člověk zajímavý nástin tehdejší řecké civilizace a života lidí ve starověkém Řecku, proto si myslím, že zaujme každého zájemce o tuto kulturu.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Lilithen, 14.10.2011

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Homér - Odyssea (6)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­