Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Děj se odehrává ve Středomoří na ostrovech antického Řecka. Líčení cesty je chronologicky seřazeno od vyplutí z Tróji až po doplutí k ostrovu Fajáků. Zbytek děje se odehrává v Odysseově rodišti, na ostrově Ithaka. Doba děje je patrně shodná s dobou vzniku - tedy asi 7 stol. př.n.l.

Příběh Odyssey začíná po desetileté válce u města Tróji, na ostrově Ogýgii, kde Odysseus tráví už sedmý rok u nymfy Kalypsy, jež ho odmítá propustit. Zeus však bohyni nařídil, aby Odyssea propustila. Ta, ač nerada, uposlechla a hrdina si postavil pevný vor a vyplul. Naneštěstí proti němu celou cestu stál jeho nepřítel, mořský bůh Poseidón, který jeho vor potopil a Odysseus se jen díky bohyni Leukothey zachránil a byl vyvržen na ostrov Scherie, kde žil národ blažených Fajáků. Tam ho zachrání dcera tamějšího krále Alkinoa Nausikaá. Dopraví do ho paláce, kde ho Alkinos se svou ženou Árétou pohostí a Odysseus jim na oplátku vypráví svůj příběh. Po válce odplul náš hrdina s dvanácti loděmi směrem ke břehům ostrova Ithaky. Nejdříve zastavil v kraji Kikonů, kde chtěl nabrat zásoby. Tam však Odysseova družina ztratila 72 druhů. Po devíti dnech se dostali do země Lotofágů. Z ní šťastně odpluli beze ztrát a poté se po moři dostali až k ostrovu, kde žili Kyklópové. Jsou to obrovské, člověku podobné, zrůdy, mající však jen jedno ohromné oko. Odysseus s dvanácti druhy se dostal do jeskyně kyklópa Polyféma. Místo vlídného uvítání však Polyfémos snědl šest Odysseových mužů. Ten pak obrovi připravil pomstu a lstivě ho ve spánku oslepil, čímž si proti sobě poštval boha Poseidóna. Druhý den dopluli k vládci větrů, Aiolovi. Ten jim pomohl a poslal za nimi Zefyr. Po vyplutí je bouře zahnala do země Laistrýgonů, mohutných obrů, odkud vyvázl živý jen Odysseus se svou lodí. Snad už doufal ve zdárný návrat, ale zlý Poseidón se nehodlal vzdát, tak museli zbývající členové zakotvit poblíž břehů, kde sídlila Kirké. Avšak její úklady překonali dobrodruzi s pomocí boha Hermese. Kirké jim nakonec pomohla. Prozradila jim osud jejich výpravy. Tedy museli Odysseus a jeho druhové navštívit podsvětí, kam se vydali za slepým věštcem Terenasem. V cestě na moři jim stály Seirény (česky sirény), obludná příšera Skylla a nakonec zakotvily u ostrova, kde se pásla stáda slunečního boha Hélia. Věštec jim dříve poradil, aby je nechali na pokoji, leč z hladu museli Odysseovi druhé několik kusů zabít. Za to je Poseidón zahubil v mořských hlubinách. Jediný Odysseus se zachránil jako trosečník na ostrově národa Fajáků. Ti ho převezli na rodnou Ithaku. Zde se setkal se svým synem Télemachem, věrným pastýřem Eumaiem a svou ženou Penélopou a ženichy, kteří se ucházeli o její ruku. Odysseus se synem a s pomocí bohyně Pallas Athény ženichy lstí zabili a Penélopa svého chotě po dvaceti letech poznala. Nakonec se vydal Odysseus na statek svého otce Laérta, kterému se dal také poznat. Společně se postavili proti lidem z města, příbuzným ženichů, kteří se rozhodli ztrestat Odyssea. Zeus a Athéna však boj zastavili a vše dobře dopadlo. Příběh končí poklidnou Odysseovou smrtí.

Hlavními postavami jsou Odysseus - král na ostrově Ithaka, velice moudrý a lstivý; jeho syn Télemachos a věrný pastýř Eumaios.
Důležitou roli v tomto díle také sehrávají řecká božstva:
Zeus - nejvyšší bůh a vládce blesků a bouří
Pallas Athéna - bohyně moudrosti a ochranitelka statečných mužů
Poseidón - Diův bratr, vládce mořských vod

Dílo napsal Homér na ostrově Ithaka, kde si léčil oslabený zrak. Námět našel od přítele Mentora. Odyssea, jak už jsem psal, vznikla kolem 7.-8. století př.n.l. Homér byl antický básník, jeho životní data jsou pouze pravděpodobná. Napsal dva velmi významné eposy (Ílias a Odyssea), které na sebe úzce navazují a poté ještě několik méně známých děl (Žabomyší války, Homérské hymny, ...).

V díle autor vyzdvihuje Odyssea jako hrdinu podobajícího se bohům, schopného překonávat jakékoli překážky. Ukazuje muže inteligentního, lstivého a přitom milujícího. Taktéž nabádá k víře v bohy (což bylo v antickém Řecku samozřejmost - neboť si lidé vykládali vše podle bohů - úrodu, štěstí, lásku, vítězství, počasí, atd.), k poctivosti (příklad z díla - Odysseovy druhové na ostrově boha Hélia Hyperióna se stády dobytka a skotu).

Ve své době dílo (společně s druhým eposem Ílias) sloužilo jako základ antické literatury. Lidé se je museli často učit zpaměti. Homér měl svůj charakteristický styl psaní, což právě významně ovlivnilo tehdejší literaturu. Dodnes toto dílo slouží jako základ naší moderní literatury.

Děj začíná pozvolna, je představena postava Odyssea. Poté Odysseus vypravuje, čímž se dostává děj do minulosti. V textu jsou využity různé nadsázky a poetická vyjádření, také je přeházený i slovosled (... nadále proti své vůli v mém domě už neprodlévejte!). Celý text je rozdělen na pět částí (číslovaných římskými číslicemi).

Myslím si, že Odyssea je dílo se zajímavým příběhem vyprávěné nepříliš zajímavým způsobem. I přesto se mi to líbilo. Mnohem lepší je však pro mě vyprávění Odysseovy cesty od Eduarda Petišky (kniha Staré řecké báje a pověsti), kde je text srozumitelnější a jasnější.