ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Bunin Ivan Alexejevič (*22.10.1870 - †08.11.1953)

­­­­
Ivan Bunin 1933

Ivan Alexejevič Bunin patří mezi výborné ruské prozaiky i básníky, za svou literární činnosti získal roku 1933 Nobelovu cenu, a to především díky dílu Život Alexeje Arseněva.

Bunin se narodil v roce 1870 ve Voroněži. Byl potomek starého šlechtického rodu, ale stav neodpovídal jejich finančnímu majetku. Autor studoval na gymnázium v Jelci. Nenastoupil na vysokou školu, ale raději se věnoval novinařině v městečku Olru, později pracoval jako knihovník v Poltavě. Svou spisovatelskou kariéru započal v roce 1891 a již se věnoval pouze psaní.

Bunin byl také překladatel, překládal Longfellowa a Byrona a za sbírku básní Padání listí získal dokonce vyznamenání - Puškinovu cenu.

Bunin také cestoval, navštívil Egypt, Palestinu, Indii, Cejlon, Turecko i Řecko. Nejvíce ho zaujala Indie, a to především učení taoismu a budhismu. Tento zájem se projevil v jeho filozofických alegoriích.

Roku 1909 byl autor jmenován členem Ruské akademie věd. Bunin se postavil odmítavě k bolševickému převratu. Raději zvolil útěk na Krym, kde se připojil k bělogvardějské armádě generála Wranela. Tam se věnoval protisovětské publicistice. Později uprchl do Francie, kde dobrovolně zůstal do konce svého života.

Ve svých dílech Bunin zachytil s podtextem melancholie a stesku ztracený život Ruska. Stylem vyprávění připomíná Tolstého, Turgeněva či Gončarova.

Bunin byl opravdovým mistrem, psal ve stylu impresionismu. Na rozdíl od ostatních se nezaměřil na dějovou stránku, ale záleželo mu na tom, aby čtenáři předal pocity či dojmy z díla - v tom skvělo jeho mistrovství. V Rusku nebyl Bunin vůbec přijat. Jeho knihy začaly být v Sovětském svazu vydávány až po jeho smrti. Některé knihy byly zakázané, a to především díla, v nichž kritizoval komunismus - například kniha Proklaté dny (proklaté dny = říjnová revoluce). Tato kniha mohla být poprvé vydána až po roce 1988.

DÍLO:

Chrám slunce - sbírka z jeho cest
Vesnice - povídka, která líčí život bratrů na venkově zaostalého Ruska
Růže Jericha - povídka
Proklaté dny - záznamy autora, kde vyjadřuje nesouhlas s bolševickou revolucí, kritizuje násilí; vylíčil vše pravdivě a pravdu v té tobě chtěl slyšet málokdo, a proto autor nebyl ve své době příliš populární
Míťova láska - novela o studentské lásce Míti a Káti, chlapec odjede na venkov, kde se mučí čekáním na dopis od své lásky, jenže ten nepřichází; Míťa podlehne svodům vesničanky a podvede svou lásku; dopis přijde, ale dívka oznamuje rozchod; Míťa raději volí smrt než žít bez své milované
Proces korneta Jelagina - novela, ve které autor popisuje pod jinými jmény skutečný příběh mileneckého páru - polské herečky Marie Wisnowské a carského důstojníka Alexandra Bartěněva; autor líčí nemožnost vztahu, z něhož vycházelo jediné východisko, a to společná smrt; Alexandr zastřelil svou milou, ale po tomto činu nedokázal zabít sám sebe

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: nefertiti, 27.06.2008

   
­­­­

Diskuse k životopisu
Ivan Alexejevič Bunin







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)