Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Ohlas písní českých; Ohlas písní ruských. Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1970 (3. vydání tamtéž). Doslov napsal, text k vydání připravil a vysvětlivkami opatřil Karel Dvořák. Ilustroval Michael Borisovič Romberg. Počet stran: 144.

VLASTNÍ ROZBOR:

Literární teorie

• literární druh: lyrickoepický
• literární žánr: písně, pověsti, byliny
• literární forma: poezie

Kompoziční plán

• rozsah díla, členění: rozsah střední; člení se na básně, strofy, verše
• kompoziční postup: chronologický
• vztah dějových linií: rámcový
• vnitřní výstavba děje:
  • úvod (expozice): sestřina moudrá rada Tomanovi
  • zápletka (kolize): Tomanova milá se zasnubuje s jiným
  • vyvrcholení konfliktu (krize): Toman se vydává zpátky doubravou
  • zvrat (peripetie): potkává lesní pannu
  • závěr (rozuzlení): tragický konec - Toman se zřítí ze skály

Tematický plán

• téma, hlavní myšlenka: nešťastná láska, zklamání
• motivy: láska, ošálení, moudrá rada, platonická láska, smrt
• místo a čas: české země, čas neučen
• hlavní a vedlejší postavy:
  • Toman - naivní mladík; svede ho lesní panna
  • Tomanova sestra - chytrá, starostlivá dívka
  • Tomanova milá - Tomanova láska, ale nechala ho a zasnoubila se s jiným
  • lesní panna - krásná, vychytralá mýtická bytost; svede Tomana
• příběh (děj):
  Toman se vypravuje za svou milou a sestra mu ještě radí, aby nejezdil doubravou (lesem), protože je tam nebezpečno. Toman se tedy vydává jinou cestou. Když dojede za svým děvčetem, zjistí, že už je zasnoubeno s jiným. Zklamaně se tedy vydává domů, ale tentokrát doubravou. Potká tam lesní pannu, která ho začne utěšovat, svádět a líbat. Toman ztratí v rychlosti kontrolu nad koněm, pustí uzdu a spadne ze skály. Jeho kůň se zrána vrátí do vsi a sestra pláče nad ztrátou svého bratra.
• postavení autora: er-forma

Jazykový plán

• vrstva ČNJ: spisovná čeština se staročeskými vazbami
• zvukové prostředky: pravidelný rytmus, refrén (Švarný hochu skloň se skloň, jenom dále se mnou hoň; Švarný hochu nezoufej, bujným větrům žalost dej; Švarný hochu můj si můj, k mému bytu se mnou pluj)
• stylové rozvrstvení slovní zásoby: vlastní názvy a jména (Bohatýr Muromec; Výslechy; Čurila Plenkovič; Ilja Volžanin), archaismy (zbojci; na kůň; mladoň; večeřinky; žitelé; orda; mateř), hanlivé výrazy (sobaky tatarské), lichotivé výrazy (matička Moskva; mravenečci; dolinečky; pahoreček; vdovička)
• textové prostředky: postup vyprávěcí, popisný, úvahový; monology, dialogy, aposiopese
• syntaktické prostředky: vyjadřování slovesné, jmenné
• pojmenování:
  • přímá - přirovnání (tvoje dcery - bystré vlny; ni vidu, ni slechu, jak by vymřel celý Kyjev; těla lidská jakoby mravenečky vyhrabává; mládenec na koni jak sokol jasný; stáda volů a koní požírá - jakby slepice zrnéčka), epitetony (syrá zem; lesní synek; svatá Rus; slavný hrad; bujná hlavička)
  • nepřímá - metafory (Po širém poli hoře rozsíval), hyperboly (vdova mnohorozumná; žalostí mu srdce překypělo; služba přeochotná; horám a dolinám počtu není; rozlítnul se stůl na tisíc kousků), eufenismy (nevesel a neradosten), personifikace (chytrost se rodila; ulekla se matka Volha; krev v těle rozehrála se; město odpovídá: "rozbili, obloupili mne...")
  • figury - epizeuxis (Velikánu, tož Velikánu Velikánoviči)

Literární historie

• společensko-historické pozadí:
  Metternichovský režim znamenal tvrdou cenzuru, proto se uskutečňovaly národní programy na odtržení českých zemí, autonomii v rámci Rakouska a projekt českoněmeckého národa. Na počátku 19. století vznikaly nové instituty, např. Vlastenecké muzeum v Čechách, nebo divadla - V Kotcích, Stavovské a Bouda. Vzniklo také nakladatelství Matice česká. Uplatňoval se především umělecký směr preromantismus neboli sentimentalismus. Zdůrazňovaly se citové hodnoty, ideál prostého nezkaženého člověka, fantastičnost nebo vztah k přírodě a dávnověku
• o autorovi:
  F. L. Čelakovský (1799-1852) byl český básník národního obrození, kritik a překladatel. Studoval filozofii v Praze, ale byl vyloučen. Pracoval jako redaktor Časopisu pro české duchovenstvo nebo Pražských novin a jejich týdeníku Česká Wčela. Používal různé pseudonymy, např. Marcián Hromotluk nebo Žofie Jandová.
• inspirace: Karel Jaromír Erben - Kytice; Karel Havlíček Borovský

Literární kritika

1. Dobové vnímání
   Lidé četli jak Ohlas písní českých, tak Ohlas písní ruských s oblibou. V Ohlasu písní českých se snažil autor přiblížit českým poměrům a mentalitě českého čtenáře. Ve schopném Rusku viděl autor vzor pro nesvobodný český národ, proto byl Ohlas písní ruských také velmi oblíben v době národního obrození.
2. Aktuálnost tématu
   Myslím si, že momentálně toto téma není příliš aktuální, protože nepotřebujeme obhajovat naši mateřštinu ani nejsme aktuálně v národní nesvobodě
3. Vlastní názor
   Úvodní a nejznámější báseň Toman a lesní panna je na klasické milostné téma. Téma se mi moc nelibí, je to zkrátka klišé, jde vidět, že se Čelakovský inspiroval poněkud jednoduššími náměty z lidové poezie. Na tehdejší dobu ale samozřejmě musely být motivy poněkud jiné - ať již kvůli adresátům díla (nižší vrstvě), tak kvůli tehdejšímu obnovování jazyka. Domnívám se tedy, že funkce tohoto díla je především jazyková, a proto svůj účel písně splnily. Jsou napsány krásnou češtinou s bohatými básnickými obraty. Velmi se mi také zamlouvá rytmus básní a hrátky se slovy tohoto básníka. Čtou se velice rychle a nemusím si je číst znova, že bych jim v rychlosti neporozuměla. Vím, že tehdy šlo hlavně o jazykovou stránku, proto se přikláním spíš ke kladnějšímu hodnocení.

Srovnání s jiným dílem

Rozhodla jsem se srovnat Ohlas písní českých s Ohlasem písní ruských. Ohlas písní českých má velmi jednoduché motivy, jde zde hlavně o jazykovou stránku a nezdá se mi tak propracovaný jako Ohlas písní ruských. Zde je obsaženo více popisných a líčících úryvků, takže báseň působí tak trochu jako vyprávění pohádky, proto se toto dílo čte mnohem lépe.