ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení pojmu slovnicek-pojmu

Aktuální známka: 1.92
Hodnoceno: 304x Prosím, ohodnoť pojem

Národní obrození

  • probíhalo v rakouské monarchii v letech 1770–1848, za hlavní cíl si dávalo oživit samotný český jazyk a motivovat český národ k větší uvědomělosti
  • období formování novodobého českého národa = „vzkříšení národa“
  • v Čechách chyběla třída, jež by radikálně prosazovala národní požadavky (v Polsku a Uhrách to byla šlechta, ve Francii měšťanstvo)
  • u nás byli lidé chudí ⇒ namohli radikálně prosazovat národní požadavky ⇒ opatrný ráz
  • podmínky pro vznik národního obrození: působení osvícenství v mírné podobě, kterou prosazoval Josef II. ⇒ josefínismus

Reformy

  • r.1781 – toleranční patent ⇒ povolena nekatolická náboženství; upsalo se 100 tisíc ze 3 milionů Čechů
  • r.1781 – patent o zrušení nevolnictví ⇒ zmírnil se útlak poddaných; mohli se stěhovat, dát děti do školy…; projevil se až kolem roku 1800, kdy se poddaní stěhují do měst za prací = děti bohatých českých sedláků získali vzdělání, stali se nositeli národního obrození, vyrůstali v českém prostředí X museli se naučit německy, němečtí spolužáci na ně pohlíželi svrchu ⇒ roste u nich národní přesvědčení
  • omezení cenzury
  • povinná školní docházka ⇒ Marie Terezie, souvisí s tolerančním patentem
  • germanizace ⇒ tvrdě se vyžaduje němčina jako úřední jazyk v rámci celé monarchie; nešlo o poněmčení, ale o zavedení jednotného úředního jazyka
  • vyváření centralistického státu ⇒ Marie Terezie, Josef II.

Šlechta se tomu brání ⇒ přichází o svá práva; zdůrazňuje svébytnost českého království pomocí historického a jazykového bádání.
Šlechta podporuje národní hnutí ⇒ založila Královskou společnost nauk, Akademii výtvarného umění, Muzeum království českého X užívá němčinu, italštinu, francouzštinu a česky hovoří jen zřídka.

Periodizace národního obrození

  1. fáze národního obrození: obranná (konsolidační) – 80. léta 18. století až počátek 19. století ⇒ převážně vědci
  2. fáze národního obrození: ofenzivní – počátek 19. století až konec 20. let 19. století ⇒ vědci a básníci
  3. fáze národního obrození: vyvrcholení obrozeneckých snah – 30. až 50. léta 19. století ⇒ Palackého generace

První fáze národního obrození

Obrana národa a jazyka českého, první pokusy o vytvoření knih o českých dějinách. Nejvýznamnější osobnost: Josef Dobrovský.

Cíle: čelit germanizaci, obnovit český jazyk, sestavit slovníky, gramatiku, ustálit český jazyk

Gelasius Dobner

  • kněz píšící latinsky
  • kritický rozbor Hájkovy Kroniky české ⇒ dokazuje, že si Hájek vymýšlel

Kašpar Royko

  • řádový kněz, přítel Dobnera, píše latinsky
  • zabývá se Husem a husitskými válkami
  • nezastává protireformační stanovisko, nejde tvrdě proti Husovi

František Martin Pelcl

  • 1. profesor češtiny na pražské univerzitě
  • veřejně vydal Balbínovu Rozpravu na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého
  • dílo: Nová kronika česká (začíná rokem 1434)

Josef Dobrovský

  • narodil se v Ďarmotech u Rábu (Maďarsko – dnešní Balassagyarmat)
  • otec voják, jmenoval se Doubravský a na matrice se přeslechli
  • studoval na gymnáziu v Klatovech, uvědomuje si své češství
  • vystudoval teologii ⇒ ředitel teologického semináře
  • domácí učitel, vychovatel ve šlechtických rodinách ⇒ hlavně u Nosticů (postavili Stavovské divadlo)
  • přešel do rodiny Šternberků, nakonec se stal soukromým vědcem
  • psal německy a latinsky X vždy se považoval za Čecha, ale nevěřil, že se čeština stane jazykem náročné literatury (německy psal tedy proto, že němčinu a latinu považoval za jazyk vzdělanců a nevěřil v budoucnost češtiny, myslel si, že se všichni poněmčí)
  • na konci života napsal několik studií česky
  • pochyboval o účelnosti národního hnutí, skeptik a racionalista
  • přísně kritický, mladší obrozenci (jungmannovci) ho neměli rádi
  • zakladatel slavistiky (obor na teologické fakultě – zabývá se zvyky, kulturou, jazyky)
  • vytvořil předpoklad pro vytvoření spisovné češtiny ⇒ vytvoření české literatury
  • říkalo se mu modrý abbé (modrý = kabát, abbé = kněz, který nevykonává kněžské povinnosti)
  • dílo:
    • Pojednání o zlomku evangelia Sv. Marka – evangelium uchováváno v Praze, věřilo se, že je to originál, ale Dobrovský dokázal, že se jedná o opis
    • Dějiny českého jazyka a literatury /Geschichte der bömischen Sprache und Literatur/ – dějiny českého jazyka a literatury; nejlépe podle stavu jazyka hodnotil dobu Veleslavínskou
    • Zevrubná mluvnice jazyka českého /Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache/ – sjednocuje českou mluvnici po 150 letech; mluvnice byla rozkolísaná kvůli nářečí a neexistovala spisovná čeština; vzorem mu byla Veleslavínská čeština; zkomplikoval naši mluvnici ⇒ vyjmenovaná slova
    • Základy jazyka staroslověnského /Institutiones linguae Slavicae dialecti veteris/ – zakládající práce slavistiky v českých zemích
    • Slovník německo-český /Deutsch-böhmisches Wörterbuch/ – dva díly; srovnání bohaté němčiny s chudou češtinou

Patří sem i literatura pro široké lidové vrstvy, tj. hlavně literatura zábavná. Ta byla překládána z němčiny. Jednalo se například o strašidelné a rytířské romány. Knihy měly popularizovat českou minulost, pomáhat k udržení českého povědomí, nicméně jejich umělecká hodnota byla nízká.

Zábavnou literaturu vydával Václav Matěj Kramerius (nakladatelství Česká expedice ⇒ kulturní centrum obrozenců). Vydával i 1. české noviny…

Své místo zde mělo i divadlo, které dosahovalo širší působnosti než čtená literatura. První stálé české divadlo se jmenovalo Divadlo v Kotcích a bylo umístěné v Praze (hra Kníže Honzík ⇒ podle německého vzoru: Honzík je sedlák, jenž sní o tom, jak by se choval, kdyby zbohatl = jako buran; hra měla úspěch).

Čeští vlastenci postavili na Václavském náměstí nové dřevěné divadlo Bouda – jeho představení navštívil i sám Josef II. Největším organizátorem v Boudě byl Václav Thám. Hrály se zejména vlastenecké hry: Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka. Bouda ovšem časem zanikla pro nedostatek financí ⇒ česká představení se pak hrála ve Stavovském divadle (pouze v neděli odpoledne, pro nezájem se přestala hrát i tam).

Opomenout se nesmí ani na českou poezii. Ta měla být podle klasicistních pravidel vrcholem literatury. Autoři české poezie: Antonín Jaroslav Puchmajer (farář v Radnicích u Rokycan, vydával básnické almanachy), Šebastián Hněvkovský (spolu s Puchmajerem iniciátorem první novočeské básnické školy).

Druhá fáze národního obrození

Cíle: vlastenecká a estetická výchova, rozšíření slovní zásoby češtiny – slovníkářství, vytvořit z českého jazyka náročnou literaturu

Heslo: čeština jako vyučující jazyk na gymnáziích

  • až do roku 1915 probíhaly Napoleonské války; přes Čechy projde ruská armáda, u obrozenců vyvolá pocit slovanské sounáležitosti
  • po roce 1815 období Metternichovské reakce ⇒ kancléř Metternich byl odpůrcem jakékoli revoluce a změn; dokud bylo národní obrození pouze hnutím jazykovým, nebyl proti, ale nesmělo se jednat o politické požadavky
  • literatura nahrazuje politiku, existuje cenzura na dovoz knih a novin ze zahraničí a na vydávání knih nových
  • uzákoňuje se spisovná čeština
  • snaha vytvořit umělecky náročnou literaturu
  • pod vlivem preromantismu vnikají literární falza (padělky) ⇒ rukopisy

Josef Jungmann

  • pocházel z Hudlic u Berouna
  • chodil na gymnázium v Praze
  • studoval filozofii
  • působil na něj profesor Stanislav Vydra (bývalý jezuita, matematik, vlastenec, narodil se v Hradci Králové)
  • profesor češtiny na gymnáziu v Litoměřicích, později v Praze
  • člověk klidný, tichý, uzavřený, nenáviděl šlechtu a církev; chtěl, aby čeština byla mluva národní
  • okolo něj se vytváří skupina vlastenců
  • začínal jako básník z okruhu A.J.Puchmajera
  • loajální vůči státu, neangažoval se v politice (strach)
  • vytvořil základní myšlenku národního obrození: Čechem je pouze ten, kdo mluví česky! (do té doby se za Čecha považoval každý, kdo žil na českém území)
  • snažil se pozvednout úroveň české literatury, překládal z cizích jazyků – obhajoval nutnost překladů ⇒ umožňovaly seznámení se světovou literaturou
  • dílo:
    • Rozmlouvání o jazyce českém ⇒ kulturní program generace; obraz žalostné úrovně češtiny na počátku národního obrození (Čech X Veleslavín); znakem příslušnosti k národu je užívání jazyka
    • Slovník česko-německý ⇒ pětidílný, cirka 120 tisíc hesel; české ekvivalenty odpovídající německým slovům (slovní zásobou se snaží vyrovnat němčině ⇒ český jazyk = uznávaný jazyk); musel vytvářet nová slova (neologismy) – např. elektřina = mlno; přebíral slova z řeči lidu a ze slovanských jazyků: vzduch, kytovec (z ruštiny), četa (ze srbštiny); využíval tzv. kalky (překlady) – slova vzniklá doslovným překladem po částech; pomáhali mu bratři Jan Svatopluk Presl a Karel Bořivoj Presl (vytvořili botanické a zoologické názvosloví, názvy chemických prvků apod.) a Jan Evangelista Purkyně (lékařské názvosloví)
    • Historie literatury české aneb soustavný přehled spisů českých s krátkou historií národu, osvícení a jazyka ⇒ považuje obrození za novou epochu v dějinách naší literatury
    • Slovesnost ⇒ učebnice literatury a slohu; ukázky z české literatury minulé i současné (čítanka), překlady; od roku 1816 se český jazyk nepovinně vyučovala na gymnáziích

Další představitelé: Matěj Milota Zdirad Polák, František Palacký, Pavel Josef Šafařík, Jan Kollár, František Ladislav Čelakovský

Rukopisné padělky
Rukopisy měly poskytnout důkazy o starobylosti naší kultury a posílit národní sebevědomí.

Rukopis královédvorský

  • objeven údajně Václavem Hankou (básník, archivář, znalec slovanských jazyků) a farářem ve věži kostela ve Dvoře králové
  • pojmenován podle místa nálezu
  • označen za památku ze 13. století
  • obsahuje celkem 14 písní (6 epických, 2 lyrickoepické a 6 lyrických)
  • velký ohlas v Rusku, Dobrovský tento rukopis chválil, nepoznal padělek

Rukopis zelenohorský

  • „nalezen“ na Zelené Hoře u Nepomuku – označen za památku z 9.-10. století
  • anonymně zaslán hraběti Františku Kolovratovi
  • obsahuje skladbu Libušin soud
  • autory jsou pravděpodobně Václav Hanka a Josef Linda
  • Dobrovský ho označil za padělek, za autora označil Hanku; Palacký tvrdil, že rukopis je pravý
  • obsahuje historické chyby

Oba rukopisy byly napsány na starém pergamenu ze 13. století. Inkoust reagoval jako staré inkousty z tohoto století. První písmena (iniciály, zdobené) pocházela také ze 13. století ⇒ původní text na pergamenech byl vyškrabán a na to vyryt nový. Až v roce 1968 bylo zcela dokázáno, že se jedná o padělky.

Třetí fáze národního obrození

Doba mezi dvěma revolucemi (1830, 1848), odpor k útisku, absolutismu. Literatura se sbližuje s životem a začíná v ní převládat romantismus. Rozkvět poezie, venkovské prózy, satiry, publicistiky a divadla.

Období vítězství národního obrození.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Vloženo/upraveno: 24.01.2012

­­­­

Diskuse k pojmu
Národní obrození

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­