Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• Praha, 1925

DĚJ:

V Čechách probíhá rekatolizace. Rodina Jana Jílka jsou evangelisté. Otec Jana Jakub umírá a chce, aby Jan zůstal věrný evangelické církvi.

Po otcově smrti pracuje Jan jako krejčovský učedník u mistra Marela. Bratranec jeho matky, Pavel Chadima, nutí Jana ke katolické církvi. Jan se tedy stává katolíkem, tato víra mu však nepřináší přílišné uspokojení, a tak se nechá přemluvit sedlákem Mřeněm, aby se vrátil k evangelistům.

Jan odchází do Saska. Zde se setkává s otcem Augustem Šulcem a bratrem Ostrým. Bratr Ostrý pomáhá evangelistům z Čech utéci. Jednou se do Čech vydává jen Jan a bratr Šplíchal. Bohužel je zahlédne jeho příbuzný Chadima a oznámí to jezuitskému otci Danielu Pelikánovi.

Jan a bratr Šplíchal jsou zatčeni a posláni do Litomyšle. Hejtman ho dá zmrskat. Proti Janovi svědčí Chadima i mistr Marel. Jan se dostává do vězení, kam ho chodí navštěvovat otec Pelikán a přemlouvá je, aby se své víry vzdal. Jan se ale nehodlá vzdát.

Ve vězení se mu zdá zvláštní sen, promluvil k němu Ježíš Kristus a řekl mu, že má být dál věrný své víře a že se dočká odměny roku 1740.

Otec Pelikán už s ním ztrácí trpělivost, a tak ho dal povolat před soud. Soud neví, co s ním, pošle ho tedy zpět do vězení. Před Vánoci je Jan odveden do děkanského kostela, kde je předveden před duchovní a otce Pelikána a je exkomunikován (= vyobcován, vyloučen) z církve. Je opět odveden před soud a zde je mu přečten císařský rozsudek, dva roky musí pracovat jako obecní pracovník v Litomyšli, pak bude vydáno nové rozhodnutí. Celé dva roky musí nosit na rukou a na nohou řetězy.

Jednou začne v Litomyšli hořet a Janovi se podaří utéct. Vydává se do Berlína. Zde se opět setkává s otcem Šulcem a bratrem Ostrým. Jan se podílel na založení Českého Rixdorfu. Roku 1781 byl vydán toleranční patent, rok před jeho vydáním Jan Jílek zemřel.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Jan Jílek - odvážný, věrný své víře
otec Pelikán - zlomyslný, jezuitský otec

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Autorka chtěla poukázat na dobu násilné rekatolizace v Čechách.

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Dílo je psáno prózou. Jsou zde často použity zastaralé výrazy.

CITÁT Z KNIHY:

Za kazatelem vyšel z kostela muž letitý, poněkud kněze menší, ale širokých prsou a plecí, krátkých v prsténce stočených, tu tam šedivějících vlasů. Jeho pravidelná tvář byla typem líce českého rolníka: široké, poměrně nízké čelo, pravidelný, spíše tupý nos, silné lícní kosti a jasné, modré oči pod hustým ježatým obočím v rámci kučeravých vlasů činily pěkný celek. Tento silák více než padesátiletý byl "bratr" Ostrý, původně gruntovník z Černilova na panství Smiřickém, který pro víru a neustálé pronásledování členů koleje tovaryšstva Ježíšova, Otců Matouše Střepnického a Firma do Saské Lužice uprchl. Přibyl do Gerlachsheimu krátce po kazateli Šulcovi a vzdělav se ještě důkladněji v knihách náboženských, než byl doma v Čechách s to učiniti za čtení tajného, vždy slídiči ohroženého, stal se milovaného "pana Otce" věrným a platným pomocníkem.