ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Stroupežnický Ladislav (*06.01.1850 - †11.08.1892)

­­­­

Naši furianti

Je divadelní hra poprvé uvedená v Národním divadle 3. května 1887. Hra neměla úspěch u diváku ani kritiky, která jí vyčítala příliš drsné zachycení povahy vesničanů a po šesti opakováních byla hra stažena z repertoáru. Ze známých herců při prvním uvedení hry hrál dědečka Dubských Jindřich Mošna.

Hra se odehrává roku 1869 v obci Honice v jižních Čechách a ústředními postavami jsou tři rodiny: rodina Dubských - starosta Filip Dubský, jeho žena Marie, jeho otec Petr a syn starosty Václav, rodina Buškových - první radní Jakub Bušek, jeho žena Františka, jejich syn Martin a dcera Verunka, rodina Fialů - krejčí František Fiala, jeho žena Terezka a jejich sedm dětí: Kristína, Matěj, Pepička, Jozífek, Manča, František, Filípek. Dalšími postavami jsou radní Matěj Šumbal, Pavel Kožený a Kašpar Šmejkal, vysloužilý voják Valentin Bláha, švec Josef Habršperk.
Hra se skládá ze čtyř jednání, která se ještě dělí na výstupy.

I. jednání se odehrává na návsi
V prvním výstupu Bláha s Habršperkem sama sebe hodnotí jako vzdělance, protože prošli svět a Bláha se svěří s tím, že se chce ucházet o post ponocného, se kterým je spojen plat 130 zlatek za rok.
Ve druhém výstupu poznáme Václava s Verunkou, kteří se mají rádi a doufají, že jim dají rodiče povolní ke sňatku.
Ve třetím výstupu Dubský s Buškem sjednávají svatbu, při které je nejdůležitější, jaké věno jejich děti dostanou. Dubský vyčítá Buškovi, že pytlačí a dál se handrkují, jestli Verunka dostane věnem sedm nebo osm tisíc zlatých.
Čtvrtý výstup - Kristína zpívá písničku "Na hranicích města německého" a ukazuje Bláhovi s Habršperkem, jak si ji opsala. Přichází Bušek s Dubským a Fialová si říká o ponocenství pro manžela. Bláha chce místo pro sebe, nemá však naději kvůli osobě Buška, kterého urazil tím, že mu řekl, že je nevzdělanec. Jde kolem Šumbalka a chce si půjčit od Buška pět zlatých, které mu údajně měl půjčit její manžel. Celkem se jednalo o 120 zlatých, které Šumbal prohrál v kartách, ale bál se to manželce říct a vymluvil se, že je půjčil Buškovi.
V pátém výstupu se Šumbalka od zlomyslného Fialy dozví, že Bláha nutil Šumbala do karet, což Šumbalku dopálí a zařekne se, že Šumbal pro Bláhu hlas nezvedne.
V šestém výstupu dojde k rodinné hádce mezi manželi Šumbalovými, při které žena nadává a muž se krčí a mlčí. Nedokáže přiznat, jak to vlastně s kartami bylo.
Sedmý výstup - Bláha ví, že Fiala lže, a chce ho tak připravit o práci. Proto se na něj slovně oboří, čehož Fiala hned využije a křičí, že ho chce Bláha zabít. Fialovi jsou výborně naučené, jak mají své chudoby využívat, a tak křičí s tatínkem. Umlčí je až Dubská a klekání.

II. jednání se odehrává v hospodě
V prvním výstupu Markýtka, která s bratrem chodí do vesnice prodávat dřevěné nádobí a mluví jako jediná z celé hry chodským nářečím, říká starému Dubskému, že v noci viděla ženskou postavu, jak na kostel připíchla ceduli, že pokud výbor nezvolí Bláhu za ponocného, usedne na vesnici ze čtyř stran kohout. Bušek hned podezírá Bláhu, že to byl on, kdo to napsal, aby se tak dostal k práci, ale Dubský se ho zastává.
Při druhém výstupu se Bušek s Dubským přou, kdo má pravdu. Bušek má radost z toho, že každý poznal, jaký je Bláha špatný člověk a slibuje dát Verunce navíc dva páry koní. Oba pantátové si plácnou, chystá se svatba a celá vesnice slaví. Habršperk nevěří, že by přítel napsal takový list, má podezření, že list napsala Kristína a proto navede Václava, aby si od ní půjčil opsanou písničku. Kristína celá nadšená slíbí, že písničku přinese, když s ní Václav bude celý večer tancovat. Už v hospodě se Dubský s Buškem ukáží jako furianti, protože se pohádali, kdo má větší právo zaplatit ruský punč, který jim hospodský nabídl. Dubský tvrdí že on, protože je starosta a Bušek kontruje tím, že má větší grunt.
Ve třetím výstupu Kristína skutečně opsanou písničku přinese Václavovi, který ji předá Habršperkovi. Pochopitelně bylo písmo stejné. Starý Dubský dal veřejně Verunce a Václavovi čtyři zlaté peníze, které mu dal císař František za to, že ho odvezl kočárem spolu s ruským carem Alexandrem z Vídně do Prahy. Při té příležitosti starý Dubský zpívá nejkrásnější písničku z celé hry "Znám já jeden krásný zámek" a další písničku "Šly panenky silnicí". Do hospody přijde i Bláha a rozparáděný Bušek ho chce nechat vyhodit. Zastane se ho starý Dubský, který ukáže, že má ve vesnici slovo a není jen výminkářem. Podle něj musí být prokázané, že paličský list psal Bláha a pokud chce někdo Bláhu udeřit, musí nejdříve udeřit jeho. Toto prohlášení pochopitelně horké hlavy zarazí. Nyní se jako furianti ukážou Bláha s Buškem, kteří se hádají o to, kdo z nich má právo nechat si zahrát sólo. Spor je jednoduše vyřešen. Kdo si o sólo řekne první, ten na něj má právo, i kdyby druhý zaplatil víc. To Buška urazí a trumfuje prohlášením, že při hlasování o ponocenství bude mít sólo on. Bláha se zase vytahuje s důkazem, kdo psal paličský list, více ale neřekne.

III. jednání v chalupě Dubských
První výstup - přijde Markýtka a Dubské a Václavovi říká, že poznala po hlase Kristínu, když lepila ten paličský list.
Ve druhém výstupu zasedají radní.
Šmejkal přišel až při třetím výstupu celý oteklý, protože ho pobodaly včely. Předmětem jednání obecní rady jsou dvě žádosti o ponocenství Fialy a Bláhy. Na názor učitele, že Bláha nemohl list psát, protože jako starý člověk píše kurentem, zatímco list je psán latinkou, kterou se učí mladí lidé, nikdo nedbá. Všichni kromě Dubského hlasují pro Fialu. Je tedy rozhodnuto.
Ve čtvrtém výstupu Fiala dostal kožich a slíbenou odměnu 130 zlatých ročně. Je velmi spokojen.
Pátý výstup - Bušek se dozvídá, že v polích byl viděn zajíc a utíká domů pro brokovnici.
V šestém výstupu Bláha přinese napsanou písničku a všichni radní se mohou přesvědčit o tom, že rukopisy paličského listu a písničky jsou shodné. Do hovoru se vmísí Dubská, která je velmi energickou ženou a naprosto jí nezajímá, že do zasedání rady nemá co mluvit. Zavolá Fialu a ten popře, že by to Kristína psala. Dubská se nenechá zmýlit, pošle pro Kristínu a než ta přijde, ostatní hrají karty.
Sedmý výstup - Kristína se přizná jak k napsané písničce, tak paličskému listu a dokonce potvrdí, že jí otec list diktoval. Oba s otcem prosí o milost a poukazují na svou chudobu. Dubská je oba vyhodí. Nyní radní musí uznat nejen, že Dubská měla pravdu, ale také to, že je Bláha poctivý člověk. Nezbývá jim než Bláhovi ponocování svěřit.
Do osmého výstupu přichází Bušek, je rozmrzelý, zajíce nechytil, s výsledky hlasování nesouhlasí s odůvodněním, že u toho nebyl. Dubský mu nadává do pytláků a přou se tak dlouho, až od svatby odstoupí. Nejenom otec, ale i syn je furiantem, prohlásí, že se dá na vojnu, i když ví, že oplakávaný starší bratr na vojně padl.
V devátém výstupu přichází nová postava do hry - četník, který viděl pytláka, ale nepoznal ho. Četník taky tvrdí, že Habršperk ho poznal. Bušek dostane strach, že ho udá.

IV. jednání na návsi
První výstup - Bušek přemlouvá Habršperka, aby jej neudal. Nabízí mu nejprve 50, poté i 100 zlatých, ale Habršperk si klade jedinou podmínku. Bušek se musí usmířit s Dubským, a to se furiantovi nechce.
Při druhém výstupu v domě Dubských každý vede svou a ani ve třetím výstupu se situace nevyřeší a Václav se chystá na vojnu. Do toho přichází četník.
Ve čtvrtém výstupu četník vyslýchá Habršperka, ale ten se vykrucuje, aby dal Buškovi čas. Nakonec Bušek nevydrží a jde za Dubským se usmířit. I Dubský je furiant o usmíření nechce slyšet, nechá se však nakonec uprosit Verunkou. Otcové rodin se dohodli, bude svatba, Habršperk řekl, že pytláka nepoznal a do třetice všeho dobrého Dubský pálí list, aby Fiala nešel do vězení.
Při pátém výstupu již Fialovi prosí o milost marně, důkaz jejich viny je totiž spálený.
Šestý výstup - hra končí dobře, všichni dostali jen to, co jim patřilo.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Petra Mishka, 22.10.2005

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Ladislav Stroupežnický - Naši furianti







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­