ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Stroupežnický Ladislav (*06.01.1850 - †11.08.1892)

   
­­­­

Naši furianti (4)

  • obraz života v české vesnici o čtyřech jednáních

Vrcholné drama českého realismu zůstává prubířským kamenem mnoha inscenátorů.
Odkaz, který po sobě bývalý dramaturg Národního divadla Ladislav Stroupežnický zanechal, zůstává živý i na počátku 21. století. Není tedy náhodou, že jsou Naši furianti součástí vzdělávacího programu i školní četby. Ačkoliv o jejich vydání není nouze, patří k divadelním hrám, o něž je stálý a neutuchající zájem.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 1987 (2. vydání). Doslov napsal František Černý.

O DÍLE:

Jedná se o drama, epickou divadelní hru. Dílo vzniklo v roce 1887, ale příběh se odehrává roku 1869 ve vesnici Honice (ve skutečnosti jde o realistické spodobnění Stroupežnického rodiště Cerhonic). Dílo se odehrává ve vesnickém prostředí, není zde žádná idealizace, což se publiku v tehdejší době nelíbilo. Je zde pouze jednoduchá zápletka. Kniha je tvořena čtyřmi jednáními, která se dále skládají z několika výstupů.

Tato hra se hraje v různých podobách dodnes. Dílo vzniklo po autorově pokusu o sebevraždu.

JAZYK A STYL:

Humorné a ostré dialogy, tvořené hovorovým jazykem, prokládáno jihočeským nářečím (nechčestí; ičkom; vyprubírovat; prál), přechodníky (spatřivše).
Tehdejší prostý, obyčejný jazyk.

Děj má rychlý spád, protože to je divadelní hra. Psychologie některých postav se mění: například Jakub Bušek, zapřisáhlý furiant, se musí na konci hry omluvit Filipu Dubskému a také povolit sňatek své dcery.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Zejména vesnické furiantství, jež dokáže ze sňatku a jednoho případu podvodu způsobit celovesnické pozdvižení. Každý je furiant. Dubského furiantství spočívá v pocitu nadřazenosti a Bláhovo či Habršperkovo je v myšlence, že ti, kteří nepoznali svět, jsou nevzdělanci.

OBSAH:

Vysloužilý voják Bláha po 12 letech vojenské služby žádá starostu obce Honice, Dubského, o místo místního ponocného. Starosta mu tuto práci přeje, ale přihlásil se mu i krejčí Fiala. Toto místo je placeno sto třiceti zlatými ročně, což by se jistě hodilo každému. Krejčí sice neví, jak by mohl přes den šít a v noci hlídat, ale má sedm dětí, musí se proto snažit. Při sporu jde spíše o osobní zájmy.

Syn Dubského a dcera Buška se chtějí vzít, a tak se jejich tátové hádají o věno. Dubského nejvíce štve, že je Bušek pytlák. Bušek nemá rád Bláhu, protože ho nazval nevzdělaným člověkem. Bláha velmi kamarádí s Habršperkem, místním ševcem. Oba byli už ve světě, proto se považují za vzdělanější a chytřejší.

Vychytralý krejčí Fiala má vymyšleno několik lstí, jak svému soupeři uškodit a tím získat nějaké ty hlasy v radě města. Pomluví ho třeba u ženy radního Šumbala, známého karbaníka, jenž manželce slíbil, že s kartami nadobro skončil. Namluví jí, že Bláha jejího muže znovu nutil ke kartám. Dále navede svoji dceru Kristýnu, aby napsala a vyvěsila paličský list: "Jestli nezvolí hromada za ponocnýho Bláhu - na ves sedne ze čtyř stran červenej kohout..." (= oheň).
Ve vsi je veliké pozdvižení. Bláha se náhle stává vyvrhelem...

V den před hlasováním jsou všichni v místní hospodě a povídají si. Habršperk poprosí Václava, aby si půjčil od Kristýnky lístek s její oblíbenou písničkou a předá ho Bláhovi. Druhý den na zasedání je předložen papírek jako důkaz pro shodnost písma, a tak je Kristýnka vyslýchána a prozradí, že ji její otec ke psaní paličské cedule donutil.
Během toho vběhne do místnosti malý chlapec a povídá Buškovi, že má na poli velikého zajíce, ať ho jde ulovit. Bušek tedy odejde a za ponocného je zvolen Bláha.
Když se Bušek vrátil, říkal, že ho zahlídl Habršperk a četník a že určitě půjde do vězení za pytlačení.

Bušek se pohádá s Dubským a zakážou dětem svatbu, to naštve Václava a rozhodne se, že se dá naverbovat. Na to reaguje Habršperk a říká, že když se udobří, tak nenahlásí pytlačení Buška četníkovi. Bušek se se vší nevolí udobří a tím je ochráněn. Václav se vrací zpět a zase mají dovolenou svatbu.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: curys, 18.02.2015

­­­­

Diskuse k výpisku
Ladislav Stroupežnický - Naši furianti (4)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­