ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Stroupežnický Ladislav (*06.01.1850 - †11.08.1892)

­­­­

Naši furianti (4)

  • obraz života v české vesnici o čtyřech jednáních

Vrcholné drama českého realismu zůstává prubířským kamenem mnoha inscenátorů.
Odkaz, který po sobě bývalý dramaturg Národního divadla Ladislav Stroupežnický zanechal, zůstává živý i na počátku 21. století. Není tedy náhodou, že jsou Naši furianti součástí vzdělávacího programu i školní četby. Ačkoliv o jejich vydání není nouze, patří k divadelním hrám, o něž je stálý a neutuchající zájem.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 1987 (2. vydání). Doslov napsal František Černý.

O DÍLE:

Jedná se o drama, epickou divadelní hru. Dílo vzniklo v roce 1887, ale příběh se odehrává roku 1869 ve vesnici Honice (ve skutečnosti jde o realistické spodobnění Stroupežnického rodiště Cerhonic). Dílo se odehrává ve vesnickém prostředí, není zde žádná idealizace, což se publiku v tehdejší době nelíbilo. Je zde pouze jednoduchá zápletka. Kniha je tvořena čtyřmi jednáními, která se dále skládají z několika výstupů.

Tato hra se hraje v různých podobách dodnes. Dílo vzniklo po autorově pokusu o sebevraždu.

JAZYK A STYL:

Humorné a ostré dialogy, tvořené hovorovým jazykem, prokládáno jihočeským nářečím (nechčestí; ičkom; vyprubírovat; prál), přechodníky (spatřivše).
Tehdejší prostý, obyčejný jazyk.

Děj má rychlý spád, protože to je divadelní hra. Psychologie některých postav se mění: například Jakub Bušek, zapřisáhlý furiant, se musí na konci hry omluvit Filipu Dubskému a také povolit sňatek své dcery.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Zejména vesnické furiantství, jež dokáže ze sňatku a jednoho případu podvodu způsobit celovesnické pozdvižení. Každý je furiant. Dubského furiantství spočívá v pocitu nadřazenosti a Bláhovo či Habršperkovo je v myšlence, že ti, kteří nepoznali svět, jsou nevzdělanci.

OBSAH:

Vysloužilý voják Bláha po 12 letech vojenské služby žádá starostu obce Honice, Dubského, o místo místního ponocného. Starosta mu tuto práci přeje, ale přihlásil se mu i krejčí Fiala. Toto místo je placeno sto třiceti zlatými ročně, což by se jistě hodilo každému. Krejčí sice neví, jak by mohl přes den šít a v noci hlídat, ale má sedm dětí, musí se proto snažit. Při sporu jde spíše o osobní zájmy.

Syn Dubského a dcera Buška se chtějí vzít, a tak se jejich tátové hádají o věno. Dubského nejvíce štve, že je Bušek pytlák. Bušek nemá rád Bláhu, protože ho nazval nevzdělaným člověkem. Bláha velmi kamarádí s Habršperkem, místním ševcem. Oba byli už ve světě, proto se považují za vzdělanější a chytřejší.

Vychytralý krejčí Fiala má vymyšleno několik lstí, jak svému soupeři uškodit a tím získat nějaké ty hlasy v radě města. Pomluví ho třeba u ženy radního Šumbala, známého karbaníka, jenž manželce slíbil, že s kartami nadobro skončil. Namluví jí, že Bláha jejího muže znovu nutil ke kartám. Dále navede svoji dceru Kristýnu, aby napsala a vyvěsila paličský list: "Jestli nezvolí hromada za ponocnýho Bláhu - na ves sedne ze čtyř stran červenej kohout..." (= oheň).
Ve vsi je veliké pozdvižení. Bláha se náhle stává vyvrhelem...

V den před hlasováním jsou všichni v místní hospodě a povídají si. Habršperk poprosí Václava, aby si půjčil od Kristýnky lístek s její oblíbenou písničkou a předá ho Bláhovi. Druhý den na zasedání je předložen papírek jako důkaz pro shodnost písma, a tak je Kristýnka vyslýchána a prozradí, že ji její otec ke psaní paličské cedule donutil.
Během toho vběhne do místnosti malý chlapec a povídá Buškovi, že má na poli velikého zajíce, ať ho jde ulovit. Bušek tedy odejde a za ponocného je zvolen Bláha.
Když se Bušek vrátil, říkal, že ho zahlídl Habršperk a četník a že určitě půjde do vězení za pytlačení.

Bušek se pohádá s Dubským a zakážou dětem svatbu, to naštve Václava a rozhodne se, že se dá naverbovat. Na to reaguje Habršperk a říká, že když se udobří, tak nenahlásí pytlačení Buška četníkovi. Bušek se se vší nevolí udobří a tím je ochráněn. Václav se vrací zpět a zase mají dovolenou svatbu.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: curys, 18.02.2015

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Ladislav Stroupežnický - Naši furianti (4)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)