Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jedná se o Raisovu románovou prvotinu, která se zabývá složitými lidskými vztahy a každodenním životem na vesnici. Tento realistický vesnický román vycházel od roku 1892 na pokračování v časopise Světozor. knižní podoby se dočkal až roku 1895.

DĚJ:

Příběh se začíná odvíjet ve chvíli, kdy zemře stará maminka Kalibová a děti si mezi sebe dělí majetek (poprvé se projevuje chorobná hamižnost vesnických lidí). Skoro čtyřicetiletý Vojta zůstane v chalupě jen s tatínkem, a začíná si proto hledat manželku. Do oka mu padne krásná Kadla z vedlejší vesnice, kterou mu namluví jeho švagr Smrž. Zanedlouho se koná slavná svatba a Kadla s matkou se stěhují do Vojtovy chalupy. Vojta se do Kadly doopravdy zamiluje, Kadla ale netouží po jeho lásce, pouze po penězích a zabezpečení. Navíc čeká dítě se svým bývalým milým, který odešel na vojnu, a manželství s Vojtou je pro ni vhodným způsobem, jak se vyhnout společenskému znemožnění. Kadlina matka je na vlas stejná jako její dcera, dalo by se říci, že spíše stará štve svou dceru proti Vojtovi. Obě ženy toužící po mamonu se k Vojtovi vůbec nechovají hezky, právě naopak využívají jeho dobrácké povahy a nechají ho, ať se dře za ně. Všechno skončí chvílí, kdy Vojta zjistí, že dítě, které se jim narodilo a které tolik miloval, není jeho a po incidentu v chalupě, kdy načapá Kadlina milého, jak houpe synka na kolenou, Kadlu zabije. Po pár dnech úplně zbědovaný a nemocný také umírá.

Autor postavil do kontrastu dvě povahově velmi odlišné postavy - Vojtu a Kadlu. Vojta je řízkovité dobračisko, Karlu upřímně miluje a je schopen pro ni udělat všechno. Na druhou stranu se ale Kadle kvůli své bezmezné dobrotivosti a jisté dávce omezenosti přímo hnusí. Kadla se svého manžela štítí a vdá se za něj pouze z popudu své matky, která v tomto sňatku tuší příležitost lehkého života pro dceru i pro ni samotnou.
Rais realisticky vykreslil i vztahy mezi lidmi na dědině - drby se v tomto prostředí rozšiřují neuvěřitelně rychle, lidé si navzájem nic dobrého nepřejí a závidí, každý obyvatel vesnice (a hlavně starší ženy) je hamižný atd. Velmi zajímavá byla v tomto ohledu scéna na tancovačce, kam Vojta poprvé přichází s Karlou - všichni lidé si je zvědavě prohlíží, rozebírají mezi sebou, proč si tak hezké děvče vzalo takového hlupáka a podivína, závidí Kadle nové šaty a zájem u mužské části osazenstva krčmy atd.

Jazyk je mírně zastaralý, používané jsou zejména prvky z nářečí a vesnické mluvy, jako například: mazlavě = mazlivě, tentočky, ságo, zatroleně atd. Jedná se o zajímavé dílo, které se dobře čte. Vzhledem k Raisovým pozdějším literárním počinům se jedná o dílo, které se vyznačuje velmi jednoduchou jazykovou skladbou přizpůsobenou prostředí.

Čtenářský deník	-	Kalibův zločin, Kalibův zločin (2), Kalibův zločin (3), Kalibův zločin (4), Kalibův zločin (5), Kalibův zločin (6)
	-	Konec života (Výminkáři)
	-	Na lepším
	-	O ztraceném ševci
	-	Pantáta Bezoušek, Pantáta Bezoušek (2)
	-	Povídky I.
	-	Povídky K. V. Raise
	-	Skleník
	-	Výminkáři, Výminkáři (2)
	-	Zapadlí vlastenci, Zapadlí vlastenci (2), Zapadlí vlastenci (3), Zapadlí vlastenci (4)
	-	Západ, Západ (2)

Čítanka	-	Il divino Boemo (Povídky o českých umělcích)
	-	Kalibův zločin, Kalibův zločin (2), Kalibův zločin (3), Kalibův zločin (4)
	-	Koleda (Ze srdce k srdcím)
	-	Moc umění (Povídky o českých umělcích)
	-	Pantáta Bezoušek, Pantáta Bezoušek (2)
	-	Štědrý den (Ze srdce k srdcím)
	-	V boudě
	-	Vyhnanec (Povídky o českých umělcích)
	-	Zapadlí vlastenci, Zapadlí vlastenci (2), Zapadlí vlastenci (3), Zapadlí vlastenci (4)
	-	Západ, Západ (2)