Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tento román je z prostředí starého Říma z období mezi druhou a třetí punskou válkou. Hlavním hrdinou je Publius Terentius Afer, malý původně libyjský chlapec, který žil u nevlastního otce v Kartágu.
Chlapcův pravý otec se jmenoval Kwach-Noger. Po narození chlapce mu zemřela manželka, a protože se jí jejich syn velmi podobal, dal chlapce do rodiny Hannutrase, jehož Afer považoval za vlastního.
Hannutras měl vysoké postavení ve společnosti. Byl to suffet, což se mu však i nevyplatilo. Každý z rady starších totiž musel poslat do Říma jednoho svého syna jako otroka, aby se Kartágo vymanilo z poválečné závislosti na Římu a z dluhů vůči němu. Hannutras vybral šestiletého Afera.
Každý otrok měl být přidělen do jedné zámožné římské rodiny. Publius se dostal do rodiny Terentia Lukána, který měl stejně starého syna Gáia. Gáius ho pojal jako bratra, ale když zjistil, že to je jen kartáginský otrok, začal ho nenávidět. Lukánus miloval oba stejně, Gáiovi se dokonce zdálo, že má Publiuse více v oblibě, což jen zvětšilo jeho nenávist. Afer měl velké schopnosti a na svůj věk byl statečný a mužný. Všichni kromě Gáia si ho časem oblíbili. Aby Lukánus předešel dalším bratrským sporům, poslal Afera do rodiny Scípiona, aby se mu dostalo vzdělání a dělal, co ho baví - divadlo.
Jednoho dne si Lukánus způsobil smrtelné zranění. Přežil jedenáct dní jen proto, aby Afer dosáhl čtrnáctého roku a mohl tedy získat svobodu. Publius pak žil dále u Scípiona. Na první pohled se zamiloval do Popíllie a i ona do něho. Jenže Afer byl pouhý propuštěný otrok a ona ze vznešené rodiny. Když se o jejich vztahu dozvěděl Popílliin tec, neváhal a dal její ruku Gáiovi, s nimž poté musela odcestovat do Řecka a společně zplodili několik dětí.
Když se o tom dozvěděl Publius, dlouho chodil jako tělo bez duše. Měl ale se svojí bývalou přítelkyní Favilou dohodu, a tak si ji musel vzít. Nemiloval ji, ale jednou v noci jí podlehl a vznikla z toho jejich jediná dcera Terentia. Jinak se k Favile choval spíše jako k cizí. Té to velmi vadilo a často mu to vyčítala.
Po několika letech se Publius seznámil s Flammeou a něco se v něm změnilo. Pomalu zapomínal na Popíllii a zamiloval se do Flammey. Byl to vzájemný cit. Favila si zatím uvědomila, že Afera i sebe celé ty roky jen trápila a konečně mu řekla, že si může dělat, co chce. Bylo to zrovna v době, kdy se Publius dověděl, že senát schválil další válku s Kartágem, a tak se chtěl vrátit do své rodné vlasti. Všem známým tvrdil, že jede do Řecka hledat inspiraci pro své divadelní hry, ale měl v úmyslu jet do Kartága a bojovat za svou vlast.
Neměl ani odvahu se s tím svěřit Flammee. Ta to ale z jeho chování poznala a v den, kdy Publius odjížděl, nastoupila na tutéž loď. Afer byl překvapený, ale byl rád, že může být konečně s milovanou osobou.