ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Stevenson Robert Louis Balfour (*13.11.1850 - †03.12.1894)

   
­­­­

Ostrov pokladů

  • ukázka - vybraná kapitola (2013, Knižní klub; ISBN: 978-80-242-3850-0)
  • přeložil Aloys Skoumal
  • nesmrtelný příběh o dobrodružství malého Jima Hawkinse a jeho druhů, kteří se vydali najít proslulý poklad krvežíznivého pirátského kapitána
  • Stevenson napsal Ostrov pokladů (Treasure Island) pro svého nevlastního syna
  • příběh zprvu vycházel na pokračování v časopise Young Folks pod názvem The Sea Cook: A Story for Boys
  • kniha je rozdělena do 6 hlavních dílů a 34 kapitol:
    1. Starý bukanýr (6 kapitol)
    2. Lodní kuchař (6 kapitol)
    3. Mé dobrodružství na souši (3 kapitoly)
    4. Palisáda (6 kapitol)
    5. Mé dobrodružství na moři (6 kapitol)
    6. Kapitán Silver (7 kapitol)

Díl čtvrtý: Palisáda

Kapitola XXI.: Útok

Kapitán se díval za Silverem, až mu zmizel, potom zašel do srubu a zjistil, že kromě Graye nikdo není na svém místě. Poprvé se rozlítil.
"Na svá místa!" zařval. Jen jsme se odkradli, dodal: "Vás, Grayi, zapíšu do lodního deníku; sloužíte jako pravý námořník. Moc se vám divím, pane Trelawney. O vás jsem si, pane doktore, myslel, že jste kdysi nosil královský mundúr. Jestli jste se takhle choval u Fontenoy, to jste věru nemusel lézt z postele."
Kdekdo se samozřejmě začervenal a schlípl uši, doktorova stráž nastoupila ke střílnám, ostatní pilně nabíjeli do zásoby pušky.
Kapitán se chvíli mlčky díval. Potom se ujal slova.
"Dal jsem, mládenci, Silverovi co proto. Schválně jsem na něho spustil zostra; a jak sám řekl, nejdéle za hodinu nás napadnou. Mají přesilu, to víte sami, ale my zas bojujeme z krytu, a ještě před chvilkou bych dodal, že ukázněně. Jsem přesvědčen, že jim nameleme, záleží to jen na vás."
Potom se vydal na obchůzku, prý aby zjistil, jestli je břeh splavný.
Na užších stranách, východní a západní, měl srub jenom dvě střílny, rovněž dvě na jižní, kde byl přístřešek, na severní jich měl pět. Na sedm lidí připadlo nějakých dvacet pušek; z paliva jsme navršili čtyři hraničky - jakési stolky, asi tak doprostřed každé strany jeden, na každém stolku měli obránci ležet střelivo a čtyři nabité pušky. Uprostřed pak byly srovnány tesáky.
"Vysypte oheň ven," řekl kapitán; "není už chladno a nesmí nám jít do očí kouř."
Pan Trelawney neohroženě železný košík vynesl a uhlíky udusil v písku.
"Hawkins ještě nesnídal. Hawkinsi, sám si něco podej a sněz to u střílny," dodal kapitán Smollett. "Zčerstva, mládenečku, musíš se na to posilnit. Huntere, nalejte každému sklenku kořalky."
Učinili jsme podle rozkazu, kapitán si zatím v duchu sestavil obranný plán a stručně nám ho vyložil: "Vy si, pane doktore, vezměte na starost dveře. Dívejte se ven, ale sám se neukazujte; buďte uvnitř a střílejte z přístřešku. Huntere, vy si vezměte na starost tamhle východní stranu. A vy, milý Joyci, stůjte u západní. Vy jste, pane Trelawney, nejlepší střelec - spolu s Grayem si vezměte na starost dlouhou severní stranu s pěti střílnami; tam číhá nebezpečí. Kdyby se k ní dostali a začali nás těmi palubními okénky ostřelovat, bylo by to s námi pošpatnělé. My dva, Hawkinsi, střelbě moc nedáme; budeme jim nabíjet a pomáhat, jak se dá."
Chladno už nebylo, to měl kapitán pravdu. Jakmile se slunce vyhouplo nad stromy, obkličující nás ze všech stran, zasálalo na mýtinu a rázem vysálo mlhu. Písek za chvíli žhnul a ze srubových trámů kapala pryskyřice. Shodili jsme kazajky i kabáty; rozhalili košile u krku a vyhrnuli rukávy; horečně rozechvěni vedrem i vzrušením jsme stáli každý na svém místě. Minula hodina.
"Čert aby je vzal!" řekl kapitán. "Hloupé, takhle trčet v bezvětří. Grayi, pískněte, ať nám zafouká."
V tu chvíli byl ohlášen útok.
"Prosím pěkně," řekl Joyce, "mám vystřelit, až někoho uvidím?"
"Vždyť jsem vám to řekl," sjel ho kapitán.
"Děkuji pěkně," odvětil stejně pokorně a uctivě Joyce.
Chvíli se nic nedělo; po těch slovech jsme však všichni pozorně napínali sluch i zrak - střelci potěžkávali pušku, jen kapitán stál vprostřed srubu, zatínal zuby a mračil se.
Uplynulo několik vteřin, a tu Joyce zalícil a vypálil. Výstřel ještě nedozněl, a ze všech stran ohrady se přerývanou salvou, jako když divoké husy táhnou, ozvala rána za ranou. Pár kulek zasáhlo srub, ale žádná ho neprostřelila. Dým se rozptýlil a zmizel a palisáda s okolním lesem byla stejně klidná a pustá jako dřív. Jediná větévka se nezakývala, jediná hlaveň nezablýskala a neprozradila nepřátele.
"Trefil jste ho?" zeptal se kapitán.
"Prosím ne," odvětil Joyce. "Myslím, že ne, prosím."
"Řekněte rovnou ne," zabručel kapitán Smollett. "Hawkinsi, nabijte mu pušku. Co myslíte, pane doktore, kolik jich bylo na vaší straně?"
"Vím to přesně," řekl doktor Livesey. "Na mé straně padly tři výstřely. Dva, jak jsem viděl, bleskly blízko sebe - třetí kus dál na západ."
"Tři!" opakoval kapitán. "A kolik na vaší straně, pane Trelawney?"
To se nedalo tak snadno říci. Od severu padlo hodně ran - podle zemanova odhadu sedm, podle Graye osm nebo devět. Z východní a západní strany padlo jenom po jednom. Zřejmě povedou útok od severu a na ostatních třech stranách nás budou střelbou jen znepokojovat a mást. Kapitán Smollett však původní rozvrh nijak nezměnil. Jestli se vzbouřenci dostanou přes palisádu, každá nechráněná střílna jim bude dobrá, a potom nás v pevnůstce do jednoho postřílejí jako krysy
Nebylo kdy rozvažovat. Z lesa na severní straně s hurónským řevem vyrazil hlouček pirátů a hnal se rovnou k palisádě. V tu chvíli začali z lesa znovu střílet, jedna kulka břinkla do dveří a roztříštila doktorovi pušku na cucky.
Útočníci se jako opice hnali přes palisádu. Zeman s Grayem pálili ostošest; tři padli, jeden střemhlav dovnitř ohrady, dva naznak ven. Jeden z nich byl však spíš ustrašen než raněn, než bys řekl švec, vyskočil a zmizel za stromy.
Dva hryzli drn, jeden vzal do zaječích, čtyři se uchytili v našem opevnění; sedm nebo osm dalších, zřejmě zásobených několika puškami a skrytých v lese, zatím prudce, leč marně ostřelovalo srub.
Všichni čtyři, kteří přelezli palisádu, rozběhli se s řevem ke srubu, povzbuzováni pokřikováním z lesa. Padlo několik výstřelů; ale ze samé ukvapenosti snad nikoho nezasáhly. Vzápětí dorazili piráti na chlumek a vrhli se na nás.
Jejich náčelník, dělmistr Job Anderson, se objevil u prostřední střílny.
"Hr na ně, hr na ně!" zasyčel.
Další pirát popadl Hunterovu pušku za hlaveň, vyrval mu ji z ruky, prostrčil ji střílnou a praštil ho, až se chudák v bezvědomí skácel k zemi. Třetí oběhl bez překážky srub, najednou se objevil ve dveřích a s tesákem se obořil na doktora.
Naše postavení se nadobro zvrtlo. Před chvílí jsme z krytu pálili na nepřítele, ze všech stran nechráněného, teď jsme byli zas nekrytí my a nemohli jsme střelbu oplácet.
Ve srubu bylo plno kouře, to nám poměrně prospělo. Bylo slyšet křik a zmatek, výstřely a praskot pistolí, a tu mi do uší dolehl chropot.
Popadl jsem z hraničky tesák, zrovna někdo popadl druhý a sekl mě přes kotníky, skoro jsem to necítil. Vyřítil jsem se ze dveří do jasného dne. Někdo mi byl v patách, kdo, to jsem nevěděl. Přímo přede mnou hnal doktor nějakého útočníka s kopce, v tu chvíli, jak jsem ho zahlédl, sekl ho přes obličej, až se naznak svalil na zem.
"Kolem srubu, hoši! Kolem srubu!" křikl kapitán; i v tom virválu mi neušlo, že má nějak jiný hlas.
Maně jsem poslechl, pustil se na západ a s napřaženým tesákem běžel za roh. Proti mně stál Job Anderson. Zařval a máchl kordíkem nad hlavou, až zablýskal. Na strach nebylo kdy, ale jak jsem před jeho máchnutím uskočil, v sypkém písku mi ujela noha a po hlavě jsem se skutálel ze svahu.
Jak jsem předtím vylítl ze dveří, zrovna se hnali na palisádu ostatní vzbouřenci, že nás dorazí. Nějaký chlap v červené noční čepici se vydrápal až nahoru a přehodil přes ohradu nohu. Trvalo to jen chvilinku: když jsem se zas postavil na nohy, všechno bylo jako dřív, chlap v červené noční čepici dosud nepřelezl, jiný teprve vystrkoval nad palisádu hlavu.
V tom nepatrném okamžiku bylo po boji a my jsme vyhráli.
Gray běžel hned za mnou, a než se statný dělmistr zmohl na další rozmáchnutí, srazil ho k zemi. Druhého zastřelili u střílny, zrovna když se chystal vystřelit do srubu, ležel v posledním tažení, v ruce čadící pistoli. Třetího, jak jsem viděl, jednou ranou skolil doktor. Nevyřídili jsme jen jednoho z těch čtyř, co přelezli palisádu; pohodil tesák na bojiště a v smrtelných úzkostech se drápal ven.
"Palte - palte ze srubu!" křikl doktor. "A vy, hoši, zpátky, a kryjte se!"
Nikdo ho nezaslechl, nikdo nevypálil, a tak poslední útočník upláchl a spolu s ostatními zmizel v lese. Za chvilinku tam z útočníků zbylo jen těch pět padlých, čtyři uvnitř palisády, jeden za ní.
Honem jsem s doktorem a s Grayem uháněl do krytu. Zbylí útočníci se co nevidět dostanou k puškám a palba možná spustí nanovo.
Kouř už ve srubu zřídl a na první pohled bylo vidět, co nás stálo vítězství. Vedle své střílny ležel omráčený Hunter, vedle své zas navždy strnulý Joyce s hlavou prostřelenou; uprostřed srubu pak podepíral zeman kapitána, jeden byl bledší než druhý.
"Pan kapitán je raněn," řekl pan Trelawney.
"Utekli?" zeptal se pan Smollett.
"Ti, co stačili, to si můžete myslit," odvětil doktor, "jenže pět jich už nikdy neuteče."
"Pět!" křikl kapitán. "To ujde. Pět proti třem, to znamená, že jsme čtyři proti devíti. Proti dřívějšku jsme na tom líp. Zprvu nás bylo sedm proti devatenácti, aspoň jsme si to mysleli, což vyjde nastejno."

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 13.11.2020

­­­­

Diskuse k úryvku
Robert Louis Balfour Stevenson - Ostrov pokladů







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­