ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Goldoni Carlo (*25.02.1707 - †06.02.1793)

­­­­

Paní hostinská (2)

JEDNÁNÍ I.

Scéna 3.

Markýz. Hrabě.

MARKÝZ: Chcete mne předstihnouti dary, ale nesvedete ničeho. Můj stav zmůže víc než všecky vaše peníze.
HRABĚ: Necením člověka dle stavu, nýbrž dle toho, mnoholi může vydati.
MARKÝZ: I to si vydávejte do úpadu. Mirandolina na vás nedá.
HRABĚ: A myslíte, že dá něco na vás i s celou vaší urozeností? Peníze rozhodují a jen peníze.
MARKÝZ: Co peníze? Protekce rozhoduje. Umět chopiti se příležitosti a zalíbit se.
HRABĚ: Ano, chopiti se příležitosti a moci zapůjčiti sto dukátů.
MARKÝZ: Třeba vymoci si úcty.
HRABĚ: Úcta se dostaví, kde je peněz dostatek.
MARKÝZ: Nevíte, co mluvíte.
HRABĚ: Vím to lépe než vy.

Scéna 4.

Kavalír di Ripafratta. Předešlí.

KAVALÍR (vystoupí ze svého pokoje): Jaký to hluk, přátelé? Je snad nějaké nedorozumění mezi vámi?
HRABĚ: Hádali jsme se o vysoce zajímavém předmětu.
MARKÝZ (ironicky): Hrabě přel se se mnou o významu urozenosti.
HRABĚ: Neubírám urozenosti významu, ale tvrdím, že má-li se člověk při tom neshod vyvarovati, třeba je peněz.
KAVALÍR: Ovšem že, milý markýze!
MARKÝZ: Pro mne. Mluvme o něčem jiném.
KAVALÍR: Jak jste se dostali do této hádky?
HRABĚ: Z nejsměšnější příčiny na světě.
MARKÝZ: Ovšem! Hraběti je všecko směšné.
HRABĚ: Pan markýz je zamilován do naší hostinské. Já ji miluji ještě více. On žádá její lásku jako tribut své urozenosti, já v ni doufám jako v odměnu svých pozorností. Nu, není to směšné?
MARKÝZ: Musíte dřív věděti, s jakým úsilím ji ochraňuji.
HRABĚ (ke kavalírovi): On ji ochraňuje, ale já platím.
KAVALÍR: Věru, nelze se ani hádati o věc malichernější. Ženská vás pomátla, ženská vás rozvadila? K neuvěření! Ženská? Aspoň pro mne, jemuž nikdy ženy nebyly nebezpečné. Nemiloval jsem jich nikdy a myslil jsem vždy, že jest žena vůči člověku nesnesitelnou slabostí.
MARKÝZ: Až na Mirandolinu, která je poklad neobyčejné ceny.
HRABĚ: Až potud má pan markýz pravdu. Naše domácí paní je vskutku láskyhodná.
MARKÝZ: Když já ji milují, pak si můžete myslit, že je v ní něco opravdu velikého.
KAVALÍR: Ale jděte, to mi k smíchu. Co by mohlo být na ní tak zvláštního, čím by nad jiné ženské vynikala?
MARKÝZ: Má něco ušlechtilého, co okouzluje.
HRABĚ: Je krásná, výmluvná, šatí se čistě a s nejlepším vkusem.
KAVALÍR: Za to vše zbla nedám. Jsem juž tři celé dny v tomto hostinci a nepozoroval jsem ničeho zvláštního.
HRABĚ: Jen se na ni lépe podívejte a uvidíte, co na ní dobrého.
KAVALÍR: Nesmysl! Viděl jsem ji a prohleď si ji co nejlíp. Je ženská jako jiné.
MARKÝZ: Ne docela jako jiné, je něco víc. Já, který jsem zacházel s prvními dámami společnosti, nenašel jsem ženy, která by jako tato spojovala ušlechtilost a krásu.
HRABĚ: Ví ďas, já zvykl na ženské; znám všecky jejich vady a slabosti. Ale tahle přes všecko mé dlouhé dvoření a tolik výdajů, co mne stála, nesvedl jsem ničeho - ani prstu jejího jsem se nedotknul.
KAVALÍR: Samá vypočítavost! Rafinované umění, vy ubozí hejlové! Nevěříte mi? Na mě by nepřišla. Ženské? Bůh mne chraň přede všemi!
HRABĚ: Což jste nebyl nikdy zamilován?
KAVALÍR: Nebyl a nebudu. Vzali si práce až běda, aby mne oženili, ale nechtěl jsem žádnou.
MARKÝZ: Ale jste přece poslední svého rodu; nepomýšlíte na potomky?
KAVALÍR: Myslíval jsem na to častěji; ale když uvažuji, že bych musil strpěti ženu, abych mohl míti syny, hned mi chuť zajde.
HRABĚ: Co si počnete se svým bohatstvím?
KAVALÍR: Budu užívati tu maličkost, již mám, se svými přáteli.
MARKÝZ: Výborně, užijeme to, kavalíre!
HRABĚ: A ženám nedopřejete ničeho?
KAVALÍR: Ani zbla. Aspoň ode mne ničeho nedostanou.
HRABĚ: Aj, tu naše domácí! Hleďte, není-li k pomilování!
KAVALÍR: Hm, krásná jest! Ale pěkný lovecký pes má u mne cenu čtyřnásobnou.
MARKÝZ: Dobrá, za to já si jí vážím tím více.
KAVALÍR: Byť byla krásnější Venuše, rád vám ji přenechám.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 06.02.2015

   
­­­­

Diskuse k úryvku
Carlo Goldoni - Paní hostinská (2)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­