Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• ukázka (1967, Dilia)
• přeložil Jaroslav Pokorný
• komedie (5 dějství) o dívkách z Benátek, jež by se rády vdávaly, a mládencích, kteří jsou ochotni si kvůli nim vjet pořádně do vlasů

---

OSOBY

GASPARINA - přemrštěné děvče s nesprávnou výslovností hovorové mluvy
PANÍ CATTE TREPERENDA - stará
LUCIETTA - dcera paní Catte
PANÍ PASQUA - stará
GNESE - dcera paní Pasquy
ORSOLA - preclíkářka
ZORZETTO - Orsolin syn
ANZOLETTO - podomní kramáříček
KAVALÍR
FABRIZIO - Gasparinin strýc
MAJORÁNEK - číšník v hospodě

Němé role

ŠUMAŘI
CHLAPCI - TANEČNÍCI
NOSIČI
SIMONE - Luciettin bratr

Stálá scéna představuje benátské náměstíčko s různými domy: z jedné strany Gasparinin dům s loubíčkem a Luciettin s besídkou; z druhé strany Orsolin dům s balkónem a Gnesin s altánkem; uprostřed v pozadí je hospoda s velkou terasou, pokrytou loubím.

DRUHÉ DĚJSTVÍ

Třetí scéna

GNESE, pak LUCIETTA na altánku.

GNESE:
Chudinka moje máti,
ta by mě ráda vdala.
Já bych to taky ráda udělala,
jen vědět, že se trefí
partie - ne nějaká ledajaká.
A dneska holka padne kolikrát na ludráka!

LUCIETTA (ironicky):
Způsobná paní Gnese! -

GNESE:
Copak já? Co vám schází?

LUCIETTA:
S přítelkyní se takhle nezachází!

GNESE:
A co vám dělám?

LUCIETTA:
Spadla z měsíce!
Anzoletto se přece za mnou točí.
Odtáhla jste si ho domů, sotva sem vkročil!

GNESE:
Kupovala jsem zboží.

LUCIETTA:
Na nákupy
se nemusí zvát kramář do sednice!

GNESE:
Když já se ostýchám ven do ulice -

LUCIETTA:
To jsou nám věci! Slečna frfňa přeci
nepáchne z domu? A to jsou nám věci!

GNESE:
Sama ne, jenom když jde se mnou matka.

LUCIETTA:
Na toho kluka, zkrátka,
mi víckrát nesáhnete!

GNESE:
Ukousla jsem vám ho snad? Ale jděte!

LUCIETTA:
Sic řeknu, co mi slina
přinese na jazyk, a bude to!

GNESE:
Jen to ne, Lucietto!
Budeme přítelkyně.

LUCIETTA:
Já vždycky. Já mám srdce
jak máslo. Hniličku!

GNESE:
Já vás mám ráda. Dám vám kytičku.
Chcete ji?

LUCIETTA:
Božíčku!

GNESE:
Tak pošlete si!

LUCIETTA:
Kde mám koho vzít?
Nikdo tu není, přijdu sama. - Klid,
počkejte!
(Volá.)
Zorzetto!

Čtvrtá scéna

ZORZETTO dole na ulici, GNESE, LUCIETTA.

ZORZETTO:
Co byste chtěla?

LUCIETTA:
Malou službičku.

ZORZETTO:
Prosím.

LUCIETTA:
Tam, podejte mi
od Gnese kytičku!

ZORZETTO:
S radostí.
(GNESE.)
Hoďte, chytám.

GNESE:
Kdepak!

ZORZETTO:
Mám nahoru?

GNESE:
Ne! Buďte si tam!
Spustím ji dolů v koši.
(Spustí kytičku v košíku po provaze dolů.)

ZORZETTO:
Ta je hezká!
Zrovinka, jako kdo ji dělal.

GNESE:
Pleská!
Ztraťte se, blázne!

LUCIETTA:
Líbí se ti jiný?

ZORZETTO:
Nemáte už mě ráda?

GNESE:
Klukoviny!

ZORZETTO:
Není to tak moc dávno
a hrávala jste tady se mnou drábky...

GNESE:
Hry pro mrňousy!

LUCIETTA:
Narostly ti drápky,
viď, dneska by sis hrála
jináč, než když jsi byla ještě malá!

GNESE (vztekle ZORZETTOVI):
Tak dáte jí tu kytku?

ZORZETTO:
Běžím, paní.
Co jsem vám vyved? Jsem snad špatný chlap?
Proč na mě jste jak sršeň?

GNESE:
Hrom tě zab!
(Odejde.)

Čtenářský deník	-	Poprask na laguně
	-	Sluha dvou pánů, Sluha dvou pánů (2), Sluha dvou pánů (3), Sluha dvou pánů (4), Sluha dvou pánů (5), Sluha dvou pánů (6), Sluha dvou pánů (7)

Čítanka	-	Náměstíčko
	-	Paní hostinská, Paní hostinská (2), Paní hostinská (3), Paní hostinská (4)
	-	Poprask na laguně