Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O DÍLE:

Román má kronikářskou, převážně chronologickou stavbu, doplňovanou retrospektivami a vypravěčskými odbočkami, které rozšiřují společenský a historický kontext sklářství na Šumavě. Autor deklaruje pamětnickou autenticitu a mění pouze názvy míst, aby chránil žijící potomky.

Dílo propojuje realistické a naturalistické postupy - vedle dokumentárního líčení hospodářských proměn vystupují i drsné obrazy práce, přírody a lidských vášní. Silnou roli hraje prostředí: příroda a roční doby vstupují do děje jako svébytný činitel, jenž rámuje i vyhrocuje lidské konflikty.

Román tak není jen kronikou sklářského průmyslu, ale také mnohovrstevnatou sondou do rodinných vztahů, podnikatelské morálky a osudových zvratů lidského života.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

starý Haslinger - samorostlý self-made podnikatel; přísný, pracovitý, zbožný; chce pro syny vzdělání a pevně drží rodovou tradici
Antonín Haslinger - schopný sklář a obchodník, prchlivý; snadno podléhá Klimešovým intrikám, přichází o rodinu i majetek; po letech světoběžnictví se vrací zchudlý; zpočátku hrdě odmítá peníze z odkazu, nakonec je však přijme pro vzdělání vnuků
Jan Haslinger - intelektuál a světa znalý, o řemeslo nestojí; hluboce miluje Lucilii; po její smrti odchází ze Šumavy a ztrácí se z rodinného příběhu
pan Chablé - poctivý francouzský šlechtic-podnikatel; zásadový a morální, ale obchodně zranitelný; kvůli poctivosti a konkurenci přichází o sklárny
Lucilie Chabléová - hrdá a vzdělaná; v nešťastném manželství s Jahodou se brání studiem občanského zákoníku; její cit k Janu Haslingerovi zůstává nenaplněn; tragicky umírá utonutím
Arnošt Jahoda - zprvu líčen melancholicky, ve skutečnosti sobecký a vypočítavý; Lucilii si bere kvůli věnu; po nemoci umírá
ředitel Klimeš - původně pojezdný, postupně se vypracuje k rozhodujícímu vlivu; vychytralý intrikán, který zneužívá důvěru a Haslingerovy připraví o závody
Charlotta Chabléová - Antonínova žena; vzdělaná a laskavá; obětí pomluv a falešného podezření z nevěry; končí odloučená od muže, žije jen s dcerou
Vojtíšek Haslinger - syn Antonína; nezralý a lehkomyslný, pod špatnými vlivy selhává; postupně se napravuje s pomocí příbuzných
Stanislav Vitunský - zástupce Haslingerů; spekuluje s pozemky a zradí pana Chablé, když zadrží uložené peníze; přispívá k jeho pádu
strýček Matěj - oddaný sluha a ochránce Chabléových; nevzdělaný, ale svérázný a přímočarý; intuitivně "čte" povahy lidí; vroucně miluje Lucilii a těžce nese její smrt
Benjamin Klimeš - syn ředitele; těží z otcových intrik a stává se dědicem nepoctivě získaných závodů

ŽÁNR A KONTEXT:

• rodinná sága a sociálně-historický román z prostředí šumavského sklářství 19. století
• realismus s prvky naturalismu: proměna řemesla v moderní průmysl, úvěry, konkurence a hospodářské spekulace
• vypravěč se hlásí k autentickým předlohám, mění jen názvy míst; zdůrazňuje mravní i společenské konflikty
• dílo zasazuje lokální osudy do širšího evropského kontextu (války, exil, zahraniční konkurence)

DĚJ:

Na počátku sledujeme rozmach sklářství na Šumavě: starý Haslinger z ničeho vybuduje prosperující podnik v Janově a Antonově; postupně si uvědomuje, že vedle řemeslné dřiny je nutná i znalost a řád. Do krajiny vstupují velké záměry a rostoucí závody.

Do kraje přichází francouzský šlechtic pan Chablé. V Jezerném zakládá moderní sklárny i zámek a snaží se poctivostí a investicemi pozvednout výrobu; později rozšiřuje podnikání nákupy bavorské konkurence, aby fakticky ovládl zrcadlárny.

Lucilie Chabléová se provdá za Arnošta Jahodu navzdory otcovým pochybnostem; manželství se rozpadá a Lucilie zůstává vnitřně věrná nenaplněné lásce k Janu Haslingerovi. Při osudové vycházce u jezera se pod ní zřítí podmáčený břeh a Lucilie se utopí; Jahoda umírá téhož dne navečer po těžké nemoci. Jan Haslinger po pohřbu z kraje nadobro mizí "do širého světa".

V otázce dědictví prokáže pan Chablé zásadovost: odmítá "smlouvat" o dceřině věnu i kompromisy, třebaže finančně krvácí. Současně naráží na mizerné úvěrové poměry, v nichž lesy mají směšně nízký odhad, a na nepoctivost Vitunského, který mu nakonec odmítne včas vrátit uložené peníze.

Následný dominový efekt vede ke krachu: Chabléovi přicházejí o závody, zámek i lesy; vše skoupí správa německého knížete a na Jezerném se usadí cizí úřednictvo. Zámek zpustne a je později zcela zbořen; výroba se stěhuje.

"Pojezdný", později ředitel Klimeš, si mezitím buduje vliv u Haslingerů: navenek radí, ve skutečnosti zajišťuje provize, dluhy a moc. Přivede Antonína k prodeji závodů za nevýhodných podmínek a elegantně je zajistí pro svého syna Benjamina; Antonín zůstává jen s rentou a bytem.

Z krátkého smíru se stane hořké ponížení: noví páni renty se k Antonínovi záhy chovají povýšeně, skutečné vlastnictví už netají. Po ostrém konfliktu Antonín odchází; snaží se domoci renty soudně, ale prohrává a odchází z kraje (tuší se, že do Bavor).

V jeho rodině se láme osud: manželství s Charlottou se rozpadne a Charlotta odchází s dcerkou; Vojtíšek zůstává u otce. Později se ukáže, že Vojtíšek zemřel na vojně v Uhrách roku 1849.

Následuje Antonínova dlouhá, třicetiletá "odysea": potuluje se po Evropě i zámoří (Amerika, Nový Zéland, Jáva), střídá zisky a pády a vypráví vnukům o "dalekých, cizích končinách". Mezitím na Šumavě platí nový řád: nejbohatším mužem kraje je Benjamin Klimeš, jehož syn Romuald má závody převzít.

Zchudlý Antonín se vrací do Čech k dceři Markétě a jejímu muži, doktoru Jarošovskému; v jejich péči nachází úlevu a pravdu o Klimešově podlosti i o Charlottině věrnosti. Dlouho z hrdosti odmítá 5000 zlatých, které mu zanechala zesnulá Charlotta, ale nakonec na naléhání zetě peníze přijme a použije je pro studia vnuků.

Závěr vrací motiv "kola osudu": vina se dědí a vrací, moc Klimešových má svůj sestup - ač zatím Benjamin drží majetek, stín budoucího pádu je už naznačen.

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

• bohatý, místy archaický jazyk; archaismy a historismy (pojezdný; kšaft; fukači), odborná terminologie sklářství
• detailní, naturalisticky laděné popisy krajiny, práce i lidských vášní; příroda jako aktivní činitel a symbolický rámec děje
• hojná přímá řeč s dobovým výrazivem; dialogy odhalují vztahy i morální postoje postav
• metafory a symboly (kolo osudu; jezero jako krása i hrozba); silné kontrasty mezi světlem a tmou, bohatstvím a bídou
• vypravěčské digrese (úvahy o práci, výchově, obchodu, lidské povaze) rozšiřují společenský a filozofický rámec
• opakování, paralelismus a rytmizované periody posilují patos, osudovost a moralizující tón

VLASTNÍ NÁZOR:

Skláři na mě působí jako silná a vrstevnatá kronika Šumavy a sklářství, která propojuje hospodářské dějiny s psychologií rodin. Nejvýraznější je střet poctivé práce a zásad (Chablé, starý Haslinger) s intrikou a mamonem (Klimeš).

Tragické osudy žen (Lucilie, Charlotta) i proměna Antonína od sebejistého dědice k kajícnému navrátilci dávají příběhu morální hloubku. Působivě se vrací motiv kola osudu a krása i drsnost šumavské přírody rámuje děj. Dílo tak nabízí jasná témata, symboly i společenský přesah, což z něj činí silný text vhodný k maturitnímu rozboru.