Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kuře melancholik, snad nejznámější Šlejharova povídka, zpočátku vycházela na pokračování v nedělních číslech "Hlasu národa" v roce 1889, a téhož roku vyšla i knižně v "Románové knihovně" tohoto časopisu. V roce 1998 se dočkala také filmové podoby (režie: F.A.Brabec; herci: Karel Roden, Aňa Gaislerová, Vlasta Chramostová a další)

Dítěti, jehož jméno ani věk nejsou známy, zemře matka. Pro svou dětskou naivitu si chlapec její smrt příliš neuvědomuje. Přijímá zvuk umíráčku jako něco krásného, považuje za zábavné, když do domu přinesou rakev – obdivuje se její kráse a přemýšlí, jaké by bylo mít také takovou.
Diví se a nechápe, proč služebnictvo pláče a proč ho stará Katla s uslzenýma očima, jež ho vždy milovala, lituje...
Před matčiným pohřbem však nastává zlom. V domě se objevuje žena, jakási příbuzná a dítě najednou začíná hlasitě vzlykat: "Chci k mamince, pusťte mě k mamince!" Pomalu si začíná uvědomovat, co se děje a co ho čeká – stává se myslícím a začíná uvažovat.
Z přechodné přítomnosti mladé příbuzné se stane pobyt trvalý – otce dítěte pojme za manžela. Stane se novou paní domu, propouští celé stávající služebnictvo a přivádí si na statek své vlastní děvečky a čeledíny, v čele se zrzavou Pepkou.
Mladá žena zpočátku předstírá zájem o hospodářství i o dítě, hlavně dítě se jí však časem velmi zprotiví, a tak jej trestá za činy, jichž se nedopustilo.
"Útočiště" nalézá dítě u kuřete, jež se narodilo pochroumané, a které je odstrkováno od ostatních kuřat. Vyvíjí se téměř paralelně s dítětem – tím, že se vylíhlo zesláblé je odsouzeno k izolaci. Chlapec se o kuře stará a dohlíží, aby nezahynulo žízní a hladem. Kuře se mu proto snaží odměnit úpěnlivými zvuky, které jakoby měly vyburcovat macechu, aby se o dítě starala.
Dítě je všem stále více na obtíž. Vadí, když je přítomno milostným okamžikům manželského života, a když následně onemocní, nikdo se o něj nestará. Dítě "páchne", je převlečeno do staré pytloviny a přemístěno nejdříve do kuchyně k zrzavé Pepce, posléze až do kůlny na dvůr.
V úděsných podmínkách dítě tráví poslední okamžiky života. Do domu je přeneseno pouze, když přichází lékař, aby potvrdil, že chlapcovy dny jsou sečteny.
Jako kdyby kuře chápalo chlapcovo soužení, začne opět "zpívat" pod okny domu, což se maceše samozřejmě znelíbí. Přikáže zrzavé Pepce, aby kuře zabila. Kuře se utíká schovat do kůlny, kde v rohu na kousku slámy leží chlapec – přitiskne se k dítěti a to v zápětí umírá.

VLASTNÍ NÁZOR:

Na tomto drsném naturalistickém díle mě, kromě krutosti a skoro až bezcitnosti s jakou jsou líčeny chlapcovy strasti, zaujal především jeho název - "Kuře melancholik".
S označením přichází ještě stará služebná Katla, ale otázkou zůstává, nakolik pravděpodobná je skutečnost, že člověk konce 19. století, jenž je takřka bez vzdělání, si uvědomuje pravý význam tohoto slova – melancholik.

CITÁT Z KNIHY:

Zeptalo se děcko jednou Katly, proč se to má tak s tím kuřátkem. I odvětila Katla s úsměvem: "Víš je to nějaký 'melancholik', a proto je nemohou ti druzí vystáti."

Čtenářský deník	-	Kuře melancholik, Kuře melancholik (2), Kuře melancholik (3), Kuře melancholik (4), Kuře melancholik (5), Kuře melancholik (6), Kuře melancholik (7), Kuře melancholik (8), Kuře melancholik (9), Kuře melancholik (10), Kuře melancholik (11), Kuře melancholik (12)
	-	Lípa
	-	Z výletního setkání (V zášeří krbu)

Čítanka	-	Dva okamžiky (Dojmy z přírody a společnosti)
	-	Had (Dojmy z přírody a společnosti)
	-	Kuře melancholik, Kuře melancholik (2), Kuře melancholik (3), Kuře melancholik (4), Kuře melancholik (5), Kuře melancholik (6), Kuře melancholik (7), Kuře melancholik (8)
	-	O panu Špačkovi (Dojmy z přírody a společnosti)
	-	Sirotek (Od nás), Sirotek (Od nás) (2)