ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

London Jack (*12.01.1876 - †22.11.1916)

­­­­

Démon alkohol

Démon alkohol (originální význam názvu je Král Ječmínek) je v podstatě sociologická studie o alkoholismu. Jack London v této autobiografické knize vzpomíná na svůj bohatý život (kniha vyšla dva roky před jeho smrtí) a především na své četné setkávání s alkoholem. Slavný dobrodruh a spisovatel se poprvé opil v pěti letech, od čtrnácti už se opíjel pravidelně a své závislosti na alkoholu se nikdy nezbavil. V knize vyjadřuje přesvědčení, že by jistě prožil šťastnější život, kdyby nikdy neměl možnost se s alkoholem setkat. Román vyšel v roce 1914, kdy ve Spojených Státech vrcholila abstinenční kampaň a přispěl svou měrou k odhlasování nešťastného prohibičního zákona, který schválil Kongres v roce 1917. Démon alkohol ovšem vyvolal zájem nejen u čtenářů. Svým námětem i autorovými stanovisky vyprovokoval silnou odezvu, a jako jiné Londonovy knihy, také Démon Alkohol byl chápán zcela protichůdně. Někteří v knize viděli prostě vzpomínky špatného svědomí a měli je za důkaz autorova opilství. Jiní zas celkem správně viděli v knize protialkoholní pamflet, a tak také textu využívali jednak kněží, jednak i volnomyšlenkářští propagátoři prohibice. Román je ovšem silně autobiografický a správně se počítá k Londonovým "prožitým" dílům jako Martin Eden, Mořský vlk a Měsíční údolí, ale ze všeho nejvíce je především osobní zpovědí. I sociologickou studií o alkoholismu bychom jej mohli nazvat, je to kniha přetížená moralizováním, dílo osobité, těžko s čím jiným srovnatelné. Mnozí je pokládají za hluboce upřímné úvahy o věcech velmi osobních. Je ovšem pravda, že Jack London již od mládí hodně pil, někdy až nebezpečně mnoho, ale podle svědectví všech, kdo ho dobře znali, nikdy nebýval opilý. Jen proto však, že měl neobyčejně zdravý žaludek a snesl víc alkoholu než druzí. Při jeho aktivitě a pracovitosti mu pití poskytovalo úlevu, změnu a odpočinek. Nakonec však se vlastně upil. "Je to živá, poctivá, prostá, dojemná, klasická kniha o pití," praví Londonův životopisec, London sám napsal: "Jediná vada Démona alkoholu je, že jsem v té knize nepověděl celou pravdu, poněvadž jsem si netroufal povědět celou pravdu." A přece ironií osudu London touto knihou silně přispěl k tomu, že byla v roce 1919 odhlasována ve Spojených státech prohibice, ačkoli sám nikdy se zakazováním alkoholu nesouhlasil. "Společnost a alkohol jsou siamská dvojčata. Vždy se vyskytují nerozlučně pospolu," napsal a celý život se domníval, že alkohol příjemně promazává soukolí společnosti a napomáhá družnosti, ačkoli také přiznával, že sám příliš trpí proklatým prolhaným našeptáváním alkoholu.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Rišáda, 08.07.2006

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Jack London - Démon alkohol







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)