Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O DÍLE:

Kniha zahrnuje oddíly Dědečkové a spol., Nesmyslné písně, Nesmyslné příběhy, Nesmyslné recepty, Nesmyslná botanika a další, tedy směs limeriků, písní, delších próz a žertovných katalogů s vlastními ilustracemi autora.

CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH POSTAV:

kachna (z básně Kachna a klokan) - touží po cestování; vyjedná si svezení na klokanovi; praktická (ponožky, doutník)
klokan (z básně Kachna a klokan) - opatrný kritik mokrých kachních nohou; nakonec romantický společník na cestu
pán z Tiplice (z básně Tiplice a muška) - dlouhonohý zpěvák; trápí ho přílišné nohy; vede zdvořilý dialog s panem Muškou
pan Muška (z básně Tiplice a muška) - krátkonohý elegán; touží "ke dvoru", ale brání mu krátké nohy; rád poslouchá zpěv
stůl (z prózy Stůl a židle) - unavený domácností; personifikovaný tulák; vyrazí "na vzduch"
židle (z prózy Stůl a židle) - skeptická opora stolu; na výpravě spolu zabloudí a vrátí se s pomocníky
Violeta (z prózy O čtyřech dítkách cestujících kolem světa) - jedna ze "čtyř dítek"; praktická, plete rybám svetříky; ztrácí papouščí pera ve vichřici
Prákula (z prózy O čtyřech dítkách cestujících kolem světa) - dítko-cestovatel; míchá opiové kapky rybám; spolupachatel výpravných žertů
Kvído (z prózy O čtyřech dítkách cestujících kolem světa) - dítko-cestovatel; prudký a nedočkavý; urazí myšky a spustí hromadné "kýchnutí"
Lionel (z prózy "O čtyřech dítkách cestujících kolem světa") - dítko-cestovatel; hvízdáním drží posádku nad vodou; stojí na jedné noze
Kvakamáš (z prózy O čtyřech dítkách cestujících kolem světa) - obstarožní kuchař a lodník; vaří, hraje na akordeon; po zkáze lodi sedí "s hlavou v pantofli"
Číča (z prózy O čtyřech dítkách cestujících kolem světa) - kočička, věrná družka dětí; účastní se výpravy, je nenápadná, ale tvoří pevný doprovod celé posádky
švestkoknedloblecha (z prózy O sedmi rodinách od jezera Piplpopl) - děsivý tvor s jednou nohou; křikem skolí sedm hus; typická nonsensová potvora
kvikamika (z prózy O sedmi rodinách od jezera Piplpopl) - prchavý živel; svou rychlostí uštve sedm koček; další z Learových fantasmagorií

ŽÁNR A KONTEXT:

• nonsensová literatura: limeriky, písně a bizarní prózy s vlastní logikou a jazykovou komikou
• viktoriánský humor: zdánlivě dětský, ale s ironickými posuny a parodií encyklopedičnosti (recepty, botanika)
• autorovy ilustrace: jednoduché kresby rozvíjejí pointu básní a příběhů

DĚJ:

Dědečkové a spol.

Série limeriků představuje pestrou galerii "starých pánů" a "mladých dam" po celém světě. Každé pětiverší stojí na absurditě proporcí, zvyků či činů a končí překvapivou pointou (např. dědeček s nosem až na zem, vrzající boty, pán z Milána s dlouhýma nohama). Rytmus a rým sjednocují drobné příběhy, kresby doplňují gagy.

Nesmyslné písně

Learovy "nesmyslné písně" parodují balady a romantické zpěvy, kombinují grotesku s něhou a často využívají refrény; v této knize zahrnují čtyři texty uvedené v obsahu.

• Kachna a klokan - kachna obdivuje skoky klokana, vyprosí si svezení, slíbí ponožky i kabát; společně "obskákají svět" a z užitku se stane něha
• Tiplice a muška - dlouhonohý pán z Tiplice a krátkonohý pan Muška vedou zdvořilý dialog o "dvoru" a zpěvu; neschopnost sladit nohy s hlasem končí únikem do grombulské pustiny
• Popletové - skupinka vypluje v řešetu přes moře; mokré boty balí do "růžových papírů" a po letech se vrací s nákupy i exotickými zážitky; refrén chválí vzácnost popletství
• Stůl a židle - personifikovaný nábytek se "po dvou nohách" vydá městem, zabloudí a s pomocí kačera, myši a švába se vrátí; pomocníky odmění "boby na špeku" a tancem po hlavě

Nesmyslné příběhy

Delší prózy rozvíjejí fantaskní výpravy či miniapokalypsy. Typická je směs grotesky, parodie "poučných" žánrů a laskavého humoru. Postavy jsou často personifikované předměty nebo fantaskní zvířata.

• O čtyřech dítkách cestujících kolem světa - Violeta, Prákula, Kvído a Lionel s kočičkou Číčou a kuchařem Kvakamášem navštíví ostrovy řízků a bonbonů, pletou rybám svetříky, prchají před pomerančovou smrští; loď sežere "babouk" a domů jedou na nosorožci
• O sedmi rodinách od jezera Piplpopl - sedm zvířecích rodin vyšle potomky se slibem "nehádat se"; následují tragikomické miniapokalypsy (např. švestkoknedloblecha skolí husy, kvikamika uštve kočky, ryby se udusí v bahýnku za modrým bosafousem); rodiče končí naloženi pro muzeum jako učená pointa

Nesmyslné recepty a Nesmyslná botanika

Tyto oddíly parodují kuchařské a vědecké texty. "Rozbdélníkový koláč" či "miniblabézní kotlety" pracují s absurdními surovinami a nesmyslnými postupy. Nesmyslná botanika je katalog novotvarů, které napodobují encyklopedický styl, ale svou přesností vyznívají naprosto marně.

Noví dědečkové a spol.

Pokračující série limeriků, které opět představují bizarní postavičky s přehnanými tělesnými rysy nebo nezvyklými zvyky. Lear tu rozvíjí stejný princip absurdních point, jen s novými variacemi (např. starý pán s koleny na bradě, dáma s rybou v kapse).

Písně k smíchu

Další oddíl nonsensových zpěvů. Parodují lidové balady a sentimentální písně, ale přetvářejí je do groteskní podoby; refrény i rýmy jsou ještě bláznivější a ukazují Learovu hravost s jazykem.

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

• limerickový rytmus a rým: pětiřádková forma s rýmem AABBA a nečekanou, často absurdní pointou na konci
• neologismy a slovní hříčky: kvikamika, švestkoknedloblecha, bzučbloud apod.
• refrén a paralelismus: opakující se verše v "Popletech"; katalogové řetězení v receptech
• personifikace a hyperbola: stůl a židle pochodují; nos přes zem; "obskákání světa"

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha funguje výborně jako most mezi dětským čtením a "dospělým" humorem, protože nonsens klade důraz na rytmus, přesnost jazyka i radost z absurdní logiky.

Přidalův překlad je invenční a rytmicky jistý; v básních i prózách drží kadenci a přitom nešetří fantazií.

Nejvíc mě bavily kontrasty něhy a grotesky (Kachna a klokan vs. Piplpopl) a autorovy kresby, které text přesně dorážejí.