Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Román Na cestě je v jistém smyslu programovým literárním dílem beatnické generace. Kerouac v něm vytvořil ideál svobodného, volného života a koncipoval jej jako poctu svým přátelům umělcům i jako svérázný cestopis USA, hold jejich přírodním krásám a pestrosti.

Vypravěčem je spisovatel Sal Paradiso, který zprostředkovává společné zážitky se svým přítelem Deanem Moriartym a dalšími přáteli beatniky. Dean je pro něj vzorem člověka svobodomyslného, radostného, se smyslem pro dobrodružství a romantiku, ochotného nadchnout se pro jakýkoli bláznivý nápad. V řadě postav knihy můžeme rozeznat inspiraci skutečnými osobami z Kerouacova okolí - Sal Paradiso je stylizací samotného autora, předlohou pro postavu Moriartyho je Kerouacův přítel a proslulý bohém Neal Cassady. V románu se objevuje také postava nazvaná Starouš Bull Lee, inspirovaná Williamem Burroughsem, či Carlo Marx, ve kterém Kerouac zachytil některé rysy osobnosti Allena Ginsberga (Na cestě je tak mimo jiné tzv. klíčovým románem).

Vypravěč Sal bydlí New Yorku u své tety. Seznámení s Deanem Moriartym z Denveru změní celý jeho život: spolu (nebo každý sám) se vrhají do víru cestování po Spojených státech - stopem či ve vypůjčených autech jezdí z jednoho konce země na druhý, seznamují se s novými lidmi, prožívají milostné vztahy a zběsilé večírky s alkoholem a drogami, občas někde pracují, aby si vydělali peníze na další cestu.

Próza není vybudována na propracované zápletce, ale spíše na volném sledu jednotlivých scén, dialogů, úvah a epizod (literární badatelé poukazují na možnou inspiraci Canterburskými povídkami Geoffrey Chaucera), jehož cílem je evokovat atmosféru volnosti a nevázanosti způsobu života obou hrdinů. Text je rozdělen do pěti částí, z nichž každý popisuje jiný časový úsek během několika let od prvního do posledního setkání Sala s Deanem (v závěru se Sal ožení se svou přítelkyní Inez a chce se usadit v New Yorku).

Kniha je napsána jako jednolitý proud vyprávění, jako (slovy Kerouacovými) "spontánní próza", literární experiment, napsaný v podstatě v jednom zátahu. Rytmem své řeči se Kerouac snaží evokovat pocit analogický poslechu jazzové hudby, která pro beatniky znamenala jeden ze způsobů vyjádření jejich životného pocitu a ideálů. Autor přitom čerpá ze všech možných vrstev jazyka - od knižního jazyka bible a klasické literatury až po městskou mluvu, dialekt a slang.