ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Doskočilová Hana (*11.07.1936)

   
­­­­

O Mamě Romě a romském pámbíčkovi

  • dvanáct romských přikázání, jak je svým dětem vypravují romské maminky

Kniha má 12 kapitol a v každé z nich je vždy obsaženo jedno romské přikázání. Přikázání zde neformuluje Pánbůh, ale sama Mama Roma, matka rodu. Každá kapitola má několik drobných podkapitol.

1) O STVOŘENÍ SVĚTA

Pánbůh stvořil hvězdy, vítr, vodu, zvěř, lidi... Vždy mezi tvořením miliony let spal. Byl proto velice překvapen, že ze dvou lidí je jich za milion let mnoho a že stihli vykonat na světe spoustu špatností. Pánbůh se rozhodl sestoupit na zemi, aby dal vše do pořádku.

O lidském nevděku
Když Pánbůh spal, tak si netrpěliví lidé vytvořili vlastní bohy. Vystavěli jim honosné a přepychové kostely a chrámy. Skutečnému Pánubohu však kněží přibouchli dveře přímo před nosem a odmítnou jej přijmout. Pánbůh je z toho stále smutnější a začne ze scvrkávat, uchýlí se na větev, kde spí. Jen Mama Roma si na něj vzpomene.

O velikém trápení
Otroci musí tvrdě pracovat a poslouchat otrokáře, ale Romové už nechtěli vést takový život, bylo pro ně přijatelnější raději zemřít. Mama Roma jim však vždy vyčítala, že mluví hlouposti. O své děti velice dbala, vodívala je k řece Ganze, aby se umyly a vypraly si, bylo pro ni velice důležité, aby její romské děti žily čistě a spořádaně.
Jednou našla Mama Roma Pánaboha spícího na větvi stromu. Romové byli ale zklamaní, protože Pánbůh byl příliš maličký a zaprášený. Mama Roma však usoudila, když ho budou mít všichni rádi, že povyroste.

Pánbůh v loktuši
Pánbůh stále rostl a rostl. Mama Roma pro Pánaboha ukradla loktuši, dala ho do ní a stále ho nosila na zádech. Romové chtěli odejít ze země, kde byli nuceni krást a podřizovat se, nebyli zde svobodní. Právě proto dělal Pánbůh, že krádež loktuše nevidí. Řekl jen ROM JE A ROMEM ZŮSTANE, z čehož vzniklo první romské přikázání.

2) O DLOUHÉ CESTĚ

Romové se rozhodli, že ze země uprchnou. Mama Roma vzala Pánaboha v loktuši na záda a vydali se na cestu pryč.

O božích zázracích
Než začalo svítat, blížili se k Romům otrokáři. Romové se snažili probudit Pánaboha, aby jim pomohl, ale ten si je odfoukl, kolem dokola se náhle vytvořila mlha, díky které se Romové mohli schovat. Poté se Pánbůh vzbudil a pomohl Romům přejít řeku Gangu. Zachránil je a pak hned znovu usnul.

O nebezpečí, které nikdy nekončí
Romové se však museli vydat dál na cestu, protože nebezpečí je jim stále nablízku.

Spory kvůli Pánubohu
Romům vadilo, že Pánbůh stále spí, ve všem si musí pomáhat sami a Pánbůh jim pomůže jen tehdy, když se náhodou vzbudí. Přitom by přece mohl zázraky dělat každý den. Tak vzniklo druhé romské přikázání ROM ROMOVI POMŮŽE VŽDYCKY, PÁNBŮH JENOM KDYŽ SE PROBUDÍ.

3) O DEŠTI DEŠŤŮ

Pánbůh se náhle vzbudí, zavolá si k sobě Mamu Romu a upozorní ji, že přijde déšť dešťů a všechno spláchne, všechnu vodu v Ganze pokazí, a proto jim přikáže, aby si nabrali vodu do zásoby. Ještě jim poradil, aby utekli nahoru do stráně. Déšť nemůže Pánbůh zastavit, neboť je to přírodní úkaz.
Romové už všechnu vodu vypili, ale Pánbůh jim poradí, že v lese jsou dva pramínky dobré vody, Mama Roma vyšle pro vodu dva bratry.

O dvou bratrech
Abi a Chajím šli pro vodu, dva pramínky byly ale velmi slaboučké, do rána měli bratři jen trochu vody. Vydali se na cestu zpět i s troškou vody, ale Chajím měl po cestě žízeň, tak svou vodu vypil a aby se nic nepoznalo, tajně nabral kalnou vodu z Gangy. Romové se divili, že Chajím má plný měch vody a Abi jen poloprázdný. Chajím tvrdil, že Abi vodu vypil sám. Nakonec vše vyšlo najevo, sotva se Romové dotkli vody od Chajíma, zahřmělo a voda vyšplíchla. Abi měl vody sice málo, ale z měchu vůbec neubývala, bylo jí požehnáno. Tak Romové poznali, že je Chajím obelstil.

Spravedlivý trest
Mama Roma se šla za Pánembohem poradit o trestu pro Chajíma. Pánbůh jí radil, aby to udělali jak všude na světě, vyhnali Chajíma do pustiny a na čelo mu vypálili znamení, že je darebák. Mama Roma s tímto návrhem však nesouhlasila, i když je nehodný, tak Mama Roma Chajíma miluje, tak vzniklo třetí romské přikázání ROMOVÉ NADE VŠE MILUJÍ SVOJE DĚTI, I TY NEHODNÉ.

4) ÚDOLÍ BLOUDĚNÍ

Romové došli až do údolí, kde bylo velké množství řek a stromů. Bloudili a bloudili, ale nemohli najít cestu dál. Chtěli vzbudit Pánaboha, ale Mama Roma nesouhlasila, nejprve se musí pokusit najít cestu oni sami.

O válkách divochů
Byl vyslán nejstarší bratr Vajduš, aby našel cestu. Setkal se zde s divochy.

Vajduš a obr
Vajduš šel k divochům s prosbou, aby mu poradili kudy jít. Divoši jej však nepřivítali s nadšením, ten největší a nejtlustší z nich po Vajdušovi hodil sekeru, ale Vajduš uhnul. Neměl u sebe žádnou zbraň, a proto použil prak a oblázky, které měl u sebe na srážení ovoce. Obr se bezvládně skácel. Vajduš se zhrozil a běžel zpátky k Romům, kde se svěřil Mamě Romě, že pravděpodobně zabil člověka.

Boží trest
Protože zabil Vajduš divochům kouzelníka, udělil mu Pánbůh trest. Vajduš měl za úkol vyvést Romy z údolí. Pánbůh mu na cestu dal kouzelnou hůl.

O zázračné holi
Z údolí museli jít všichni pěkně pohromadě. Z toho vyplynulo čtvrté romské přikázání COKOLI UDĚLÁ JEDEN ROM, JAKO BY UDĚLALI VŠICHNI.

5) ZA HOROU HORA A POŘÁD DO KOPCE

Romové se plahočili stále do kopce a zázračná hole jim pomáhala, aby nesešli z cesty, neumřeli žízní nebo hladem... Ostatní Romové žadonili, aby Vajduš používal hůl častěji na zázraky, ale Vajduš nechtěl, protože se obával, že se zázraky mohou vyčerpat.

O jedenácti domských pannách a jejich pradědečkovi
V lesní jeskyni uslyšeli nádherný zpěv, našli zde jedenáct dívek a jednoho starého umírajícího muže, byli to Domové. Vajduš poprvé z vlastní vůle udeřil holí do skály, a zachránil tak všem v jeskyni život.

O dávno zaniklém království
Romové a Domové putovali spolu a navzájem si svěřovali svá tajemství.

O lásce a zradě
Domky měly Mamu Romu velice rády a se vším se jí svěřovaly, kromě jedné - Dominy Aji. Domina Aja nechala Vajduše, aby se napil z misky zásnubního vína a vyznal jí lásku, ale jakmile se napil, usnul a hůl mu vypadla z ruky. Domina Aja chtěla hůl pro sebe, ale kouzelná hůl se nedala, Vajduš náhle procitl. Páté romské přikázání ROMOVÉ DOVEDOU ODPOUŠTĚT.

6) O VELIKÉ BEZNADĚJI

Romové pociťovali velkou beznaděj. Domky se modlily k Pánubohu a ten rostl a rostl, musely Mamě Romě pomáhat s nesením loktuše, a nosítka s domským králem nesli mladí Romové.

O hoře Halelujah
Nejvyšší horu společně pojmenovali Halelujah. Pánbůh se zde vzbudil a po schodech z mraků vstoupil na nebesa.

Ten, který nikdy nespí
Domina Aja v noci svolala všech svých deset sester na poradu. Pradědeček zemřel již před několika dny, ale Domina Aja ho mazala speciálními mastičkami, aby to nikdo nepoznal. Ostatní dívky jí však už odmítly pomáhat, a proto Domina Aja v noci začala čarovat a odplula s pradědečkem někam pryč.

O zázračné holi naposledy
Vajduš vyřezal z kouzelné hole píšťalku a když na ni zapískal, tak se objevil Pánbůh a mohl s ním rozmlouvat. Šesté přikázání ROMOVÉ DOVEDOU HUDBOU ROZMLOUAT S PÁNEM BOHEM.

7) O NEJPĚKNĚJŠÍM KOUSKU DALEKÉ CESTY

Přátelství Romů s Domky přerostlo v lásku, všichni se spolu vzali. Ale Vajduš si žádnou nevybral, stále dbal na to, aby našel tu správnou cestu, místo na přenocování, jídlo...

O romských svatbách
Na svatební hostině bylo málo jídla, jen jedna rybka, jedna placka a trošku vody.

O rybce a placce, z kterých neubývalo, a o vodě, která se proměnila ve víno
Na hostině se ale každý najedl a napil dosyta, protože jídla neubývalo a voda se proměnila ve víno.

Království bez krále
Za pár dnů sestoupili Romové a Domky do kraje, kde vládla zlá a krutá královna, poznali v ní Dominu Aju. Lidé byli nuceni pro ni stavět paláce a na slovo ji poslouchat. Hledala si pro sebe ženicha.

O třech zkouškách
Vajduš se přihlásil jako ženich pro Dominu Aju. Domina Aja mu dala splnit tři těžké úkoly: zůstat v jezeře pod hladinou od večera do rána bez nadechnutí, projít dlouhou cestu ohněm a přitom se nespálit a utkat se v aréně s hladovými lvy. Při všech zkouškách Vajdušovi pomohla kouzelná píšťala. Domina Aja tedy svolila, že si ji Vajduš může vzít za ženu, ale on ji odmítl, chtěl jen vysvětlit, jací Romové jsou. Sedmé přikázání ROM DOKÁŽE PO DOBRÉM SKORO VŠECHNO, ALE PO ZLÉM S NÍM NIKDO NIC NEPOŘÍDÍ.

8) V ZEMI VOUSÁČŮ A ŽLUTÝCH MELOUNŮ

Romové došli do země, kde rostly klásky a melouny. Žili zde ale také vousáči, kteří Romům nechtěli nic dát. Malá Raša vyléčila jednomu vousáči ruku a za to jí dali meloun, od té doby byli vousáči na Romy hodnější.

Něco za něco
Romové chtěli na tomto místě pár dnů zůstat, a tak přemýšleli, co vousáčům nabídnou. Vajduš rozuměl velice dobře koním, které uměl dobře léčit. Vousáči koním moc nerozuměli, a proto si Vajduše cenili, dali mu jídlo.

O dvojím čekání
Romům se narodila miminka.

O brusičském řemesle
Romové potřebovali vyrobit vozík pro miminka, měli však jen jeden nůž, který stále brousili, až z něj nezbylo nic. Romové nabrousili nože vousáčům, protože oni to neuměli, a za to dostali nože a vozík pro miminka. Na oplátku jim Romové dali brusný kámen. Osmé romské přikázání ROMOVÉ JSOU HRDÍ A NECHTĚJÍ NIC ZADARMO.

8) O DOBRÉ POVĚSTI

Od té doby lidé ve vsích na Romy čekali a Romové jim brousili tupé nože. Časem se naučili i letovat hrnce.

Romské křtiny
Mama Roma všechny děti pokřtila ve studánce. Křtiny zahlédl poutník, který neznal romské zvyky, a tak všude rozhlásil, že Romové své děti topí.

O pomluvě, která vede do pekla
Lidé se od té doby začali Romů bát, schovávali před nimi miminka a zavírali dveře. Deváté romské přikázání ROMOVÉ SI DOBRÉ POVĚSTI VÁŽÍ A DOVEDOU SE O NI I POPRAT.

10) O ČERNOČERNÉ TMĚ

Romové byli smutní z křivdy a najednou začali být zlí, kradli, hádali se, prali se... To se samozřejmě nelíbilo Pánubohu a rozhodl se je varovat, a tak položil na zářící slunce svoji dlaň, všude se udělala černočerná tma a Romové se začali bát.

O světýlku v duši
Romy začalo trápit svědomí, protože se nechovali tak, jak by měli. Rozsvěcovala se jim světýlka v duši.

O polepšených hříšnících
Romové se chtěli polepšit, ale nebylo tak snadné přesvědčit všechny kolem sebe, lidé se jich stále báli a nechtěli mít s nimi nic společného. V jedné vesnici potkali muže, který na ně křičel, křičel však romsky, což je všechny překvapilo.

O kováři Hefastotovi
Muž se jmenoval Hefasta a byl také Rom. Ze zajetí však uprchl již dříve a uchýlil se jako kovář do vesnice. Nabídl Romům, že jim oková jejich koně, ale Vajduš odmítl a koně si okoval sám, i když nikdy nic takového nedělal. Když lidé viděli, že jsou Romové šikovní, dávali si k nim opět brousit nože a letovat hrnce. Romové dostali mnoho potravin a vydali se na další cestu.

Hodování s Pánembohem
Na hostinu pozvali Romové i Pánaboha. Desáté romské přikázání PRÁCE ROMY VČDYCKY ZACHRÁNÍ.

11) O TOULAVÉ KAPCE KRVE

Romové se stále toulali po cestách.

O nemocném králi
Jednoho dne se nejmladší Raša vydala do města, protože měla velice živý sen, ve kterém ji někdo prosí o pomoc. Ve městě stonal mladý král. Raša brzy zjistila, že není opravdu nemocný, jeho nemoc byla jen strach, strach ze všeho. Mladý krách chtěl, aby u něho Raša zůstala, ale jí se stýskalo po ostatních, a tak jí král daroval koně, aby mohla svoji rodinu dohnat.

O velikém nebezpečí
Raša však na konci města zjistila, že za branami jsou nepřátelé a chystají se k boji. Vrátila se tedy zpět do Lamuru a vedla do boje vojsko místo krále, který se bál. Pánbůh jim v boji pomohl a lidé poté provolali Rašu královnou (Romala Mala).

Romala Mala
Bázlivý král se schovával ve skříni. Raša se rozhodla zůstat ve městě a vzala si krále za muže.

O ženské statečnosti
Romové marně čekali na Rašu, bylo jim po ní smutno. Až jednoho dne k nim přiletěl sokol a pověděl jim vše o Raše. Raša si vzala bázlivku, protože ho milovala. Jedenácté romské přikázání STATEČNÝ ROM POTŘEBUJE STATEČNOU ŽENU, ALE STATEČNÁ ROMKA MÁ DOST ODVAHY PRO CELOU RODINU.

12) ČTVERO ROČNÍCH OBDOBÍ

Pánbůh vedl doposud Romy vždy jen teplými krajinami, ale jednoho dne zabloudili do země, kde poznali všechna roční období. Mama Roma říkala, že v tomto se příroda podobá lidem. Mama Roma se scvrkávala a chřadla, byla stále víc a víc unavená.

O velkém pokušení
Mamu Romu navštívil pekelník a sliboval jí dalších sto let života ve zdraví, když s ním podepíše smlouvu. Mama Roma však odmítla.

O neumírání
Mamu Romu navštívil Pánbůh a chtěl ji vzít do nebe, ale Mama Roma tam chtěla jít živá, Pánbůh souhlasil a vzal ji na záda do loktuše, tak jako kdysi ona jeho. Poslední věc, kterou Mama Roma řekla, bylo jejich dvanácté přikázání ROMOVÉ NAUČTE SE ČÍST A PSÁT.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Pája, 25.11.2007

­­­­
­­­­

Diskuse k výpisku
Hana Doskočilová - O Mamě Romě a romském pámbíčkovi







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­