Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

1. PÁSMO
2. MOST MIRABEAU
3. PÍSEŇ NEMILOVANÉHO
4. SVÍTÁNÍČKO
5. ODPOVĚĎ ZÁPOROŽSKÝCH KOZÁKŮ SULTÁNOVI KONSTANTINOPOLSKÉMU
6. SEDMERO MEČŮ
7. OCÚNY
8. PALÁC
9. CHOROVOD
10. SOUMRAK
11. ANNIE
12. DŮM MRTVÝCH
13. KLOTYLDA
14. PRŮVOD
15. MARIZIBILL
16. CESTOVATEL
17. MARIE
18. BÍLÝ SNÍH
19. BÁSEŇ ČTENÁ NA SVATBĚ ANDRÉ
20. SALOMONA
21. SBOHEM
22. DVEŘE
23. MERLÍN A STARÁ DÁMA
24. KEJKLÍŘI
25. LOTR
26. NOČNÍ VÍTR
27. SMIL SEMSCÁL Z MOUDÍVA
28. CIKÁNKA
29. POUSTEVNÍK
30. PODZIM
31. EMIGRANT Z LANDOR ROAD
32. ROSAMUNDA
33. VÝHEŇ
34. RÝNSKÉ
    • RÝNSKÁ NOC
    • MÁJ
    • SYNAGOGA
    • ZVONY
    • LORELAJ
    • SCHINDERHANNES
    • RÝNSKÁ PODZIMNÍ
    • JEDLE
    • ŽENY
35. ZNAMENÍ
36. VEČER
37. DÁMA
38. ZÁSNUBY
39. MĚSÍČNÍ SVIT
40. 1909
41. V LA SANTÉ
42. CHORÁ JESEŇ
43. HOTELY
44. LESNÍ ROH
45. VINOBRANEC

MOST MIRABEAU
Vypovídá o lásce k jedné dívce. Tato báseň má 4 sloky, kde v první vzpomíná na všechny svoje předešlé lásky.

"Pod mostem Mirabeau ubíhá Seina
A lásek mých
Připomíná mi jména..."

Ve druhé části mluví o prvotní lásce, která je plná proplétání rukou, pohledů a slov mluvících o věčné a nikdy nekončící lásce.

"Ve spleti paží měj tvář nepohnutou
Mezitím co
Pod mostem našich rukou
Dvou věčných pohledů tam vlny tlukou..."

Ve třetí části píše o lásce, ve které první okamžiky zamilování vyprchaly, ale láska samotná zůstává uzamčena v obou jedincích.

"Jde láska v dál jak vody v řece čilé
Jde láska v dál
Život je dlouhá chvíle..."

Poslední část vystihuje konec lásky dvou lidí, přesněji mluví o chvílích, kdy už jako pár nemají nic společného a jeden na druhého zkouší zapomenout.

"Den za dnem míjí v týdny tká je změna
Čas uplyne
Jak láska do ztracena..."

PĚVEC
Tato báseň je nejkratší v celé básnické sbírce, obsahuje pouze 4 slova: "Nádherný průvod mořských polnic", pod kterými si představuji ptačí zpěv nebo mužský hlas, který je tak dokonalý, že se line jako mořské vlny jemně převracející se na otevřeném moři, nebo lán obilí, které v mírném větru v pravidelném kymácení tančí ze strany na stranu.

BÍLÝ SNÍH
Po prvním přečtení jsem tuto báseň považovala za obdiv k zimě jako ke krásnému ročnímu období. K tomuto názoru mě přivedl název básně a také poslední sloka.

"Kuchař teď škube husy (kuchařem je v první sloce nazýván jeden z andělů)
Ach padá sníh
Kéž v rukou mých..."

Přirovnávala jsem husí pera padající andělům z nebe za vločky sněhu. Když jsem si však přečetla tuto báseň znovu a znovu, zjistila jsem, že vůbec nemluví o sněhu a zimním období. Poslední sloka totiž končí větou: "...Má milá usnout zkusí".
Myslím, že tato báseň vypovídá o období před válkou, autor mluví o ženě, kterou miluje a chystá se ji opustit, protože musí nastoupit do války.

BÁSEŇ ČTENÁ NA SVATBĚ ANDRÉ SALMONA
(Dne 13. července 1909)
Toto je veršovaný proslov na svatbě (domnívám se, že nejlepšího přítele A. Guillauma), skládá se ze tří částí.
První je o tom, jak básník vymýšlel tento proslov a co vše chtěl do něj zahrnout.

"Když jsem dnes ráno spatřil prapory
neřekl jsem si
Hle bohatý oděv chudáků
Ani že demokratický stud chce přede mnou
zahalit svou bolest..."

"...Paříž je vyzdobena prapory poněvadž můj přítel
André Salmon se žení..."

Druhá část je o tom, jak se autor tohoto proslovu seznámil se (ženichem) Salamonem a jak došlo jejich přátelství k nejlepšímu přátelství.

"My dva potkali v kterési proklaté špeluňce
Za dnů naší mladosti
Oba jsme špatně oblečení čekali na rozbřesk dne..."

A poslední část je ukončení proslovu a přání šestí v manželství novomanželům.

"...Radujme se že vládkyně ohně a básníků
Láska které plní tak jako světlo
Všechen pevný prostor mezi hvězdami a planetami
Že láska chce aby se právě dnes ženil můj přítel
André Salmon"

SBOHEM
Tato velmi krátká báseň je o smrti Salmona, kdy mu autor a zároveň přítel vzkazuje, že na něj vzpomíná, nezapomene a vzkazuje, ať na něj počká tam, kde je...

"...Na zemi neuvidíme se
Vůně dnů vůně vřesu v lese
Tak na mě počkej pamatuj"

NOČNÍ VÍTR
Apollinaire popisuje vítr tak, jak si ho představuje - uznávám, že kdybych nikdy nepocítila a neslyšela vítr, že podle jeho popisu si ho živě a přesně představím.

"...Jak řeka mohutná svým tokem triumfuje
A elfů ryčný smích s příbojem povykuje..."

PODZIM
Třísloková báseň o vesničanovi, který se na podzim vrací naposled z pole se svým volem, podle skeptického popisu si myslím, že autor neměl rád podzim.

"...Podzime podzime léta nás zbavuješ..."

JMÉNO RŮŽE
Smutná a zamilovaná báseň o zakázané lásce. Báseň má opět tři sloky. V první je psáno o dívce, kterou básník opěvuje.

"Dlouho jsem na ulici stál
Před domem který vzal mi dámu
Již hodiny jsem sledoval
Ve starém dobrém Amsterodamu
A polibky jí posílal..."

Ve střední části se dívka do muže zamiluje.

"...Jak díky polibku mohl jsem
V dvou hodinách ji přesvědčiti
Že je celým mým životem..."

Poslední část však říká, že láska k této ženě jak přes zákazy tak nemožná, že si našel jinou.

"...Já Růží jsem ji nazýval
Abych směl stále
Na ret jenž růží rozkvétal
Nato však vydal jsem se ale
Za další Růží v širou dál"