Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• tragická komedie

Návštěva staré dámy je tragikomická modelová hra o moci peněz a lidské morálce.

Ústřední role patří staré, leč šarmantní a sebevědomé milionářce Claire Zachanassianové, obklopené panoptikálním služebnictvem - slepými kleštěnci Kobym a Lobym, bývalými trestanci Tobym a Robym a komorníkem Bobym. Čtyřpásková souzvučná jména vyjadřují její postoj, s nímž si podmaňuje svět. Město zastupují Starosta, Učitel, Farář, Lékař, Policista, dále Alfréd Ill, bývalý Klářin milenec a vážený občan, jeho rodina, anonymní obyvatelé označení jako První až Čtvrtý ad. Identifikace postav prostřednictvím jejich povolání je častý jev modelového dramatu a signalizuje autorovy zobecňující tendence.

Claire Zachanassianová se vrací do rodného Güllenu, který zatím zkrachoval a žije v bídě. Kdysi ji "prudérní" spoluobčané vyhnali jako děvku poté, co se Alfréd Ill odmítl přiznat k jejich dítěti a oženil se pro peníze s jinou. Z hamburského botelu se Klára pomocí výhodných sňatků vyšvihne na pozici jednoho z nejbohatších a tudíž nejváženějších lidí na světě. Je proslulá svou štědrostí a nabídne Güllenu jednu miliardu. Svůj dar ovšem podmíní smrtí Alfréda Illa, což prezentuje jako koupi spravedlnosti a nevyhnutelný trest za způsobené příkoří. Güllenští sice jednomyslně nabídku odmítnou, postupně však začínají více a více utrácet a měnit se pod vlivem iluze blahobytu. Když začne žít na dluh i Illova vlastní rodina, pochopí štvanec, že jeho smrt je nevyhnutelná. Lidé sami sebe přesvědčují o závažnosti Illova provinění a podléhají vidině, že jeho smrt by dala skutečně průchod spravedlnosti. Podílejí se na ní nakonec všichni obyvatelé.

Hra se dotýká obecných otázek morálky a ziskuchtivosti, individuálního výkladu práva a spravedlnosti, kolektivní viny, principů lidskosti či fungování masové psychózy.

Hra je koncipována jako podobenství, zjednodušení charakterů postav na modelové typy podporuje jejich mytické pojetí. V závěru se objevuje parafráze sboru z Antigony ironicky opěvující blahobyt a vyspělou civilizaci. Autor využívá různých okrajových literárních žánrů a stylů (kolportážní literatury, detektivky apod.), které často zapojuje do nezvyklých souvislostí. Od počátku hry se v textu objevují motivy a symboly smrti, narážky na spravedlnost, vinu, trest atd., které se teprve postupem času skládají v úplný obraz důmyslné pomsty. I Klářin jazyk je dvojsmyslný a symbolický. Kulisy vytvářejí podle originálního scénáře živí herci, kteří napodobují stromy, zvěř apod.