Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Trójanky a jiné tragédie. Vydalo nakladatelství Svoboda v Praze roku 1978. Z řeckých originálů přeložil a poznámkami opatřil Ferdinand Stiebitz. Předmluvu napsala Eva Stehlíková. Celkový počet stran: 455.

DĚJ:

Děj se odehrává v Korintu a začíná rozmluvou chůvy Médeiných dětí s jejich vychovatelem. Chůva vychovateli sděluje, co se právě doslechla. Král korintské země Kreón chce Médeiu vyhnat ze země i s dětmi. Zatím jí však nechtějí nic říkat. Médeia totiž z Iásonovy nevěry zešílela a chůva se bojí jejích činů; Médeia Iásonovi i synům přeje smrt...

Posléze přichází Kreón, aby Médeie oznámil, že musí opustit zem. Ta však začne lhát a prosí ho, aby zde její děti mohly zůstat s otcem a ona sama ještě den, než ze země nadobro odejde. Kreón jí vyhoví, neví však, co způsobil.

Korintem tou dobou projíždí athénský král Aigeus, jenž se vrací z věštírny v Delfách. Zastavuje se u Médei, která se mu svěřuje se svým problémem. Padá mu k nohám a prosí Aigea, aby v jeho domě našla zázemí. Slibuje mu za to potomstvo, po němž tak touží. Po svém příteli ještě žádá, aby ji nikdy nikomu nevydal, pokud by si pro ni někdo přišel. Aigeus jejím přáním vyhoví a odjíždí domů. Tímto má Médeia do jeho domu dveře otevřené. Nyní může začít plánovat pomstu...

Za své syny se chce přimluvit ještě u Iásona. Médeia se přetváří, hraje pokornou ženu a Iáson prosbě své ženy vyhoví. Své bývalé ženě slíbí, že jim dá spoustu sourozenců a nebudou se mít zle. Nabízí jí finance na cestu a zajištění spokojeného života až do smrti. Tuto nabídku ale odmítá. Aby děti přijala do rodiny i Iásonova milenka, posílá po dětech dary. Vínek a krásné šaty napuštěné jedem. Žena darům neodolá a okamžitě si je zkouší. Brzy se dostavují účinky jedu. V bolestech upadá na zem, z úst jí teče pěna a zaživa odpadává maso. Umírá příšernou smrtí. Nikdo se ke královské dceři neodváží přistoupit, pouze její otec. Bere ji do náruče a hořekuje. Zanedlouho ho však postihují stejné následky jako jeho dceru.

K Médeie se žene posel, nesoucí tuto smutnou zprávu, a radí jí, aby prchla ze země. Ona si ale chce nechat vylíčit jejich smrt. Je spokojena. Jakmile posel odchází, jde dokončit svůj úkol. Zavře se ve svém domě a zavraždí obě děti.

Nyní přibíhá nešťastný Iáson i s družinou. Chce Médeiu zabít. V tu chvíli se objeví na obloze ve voze, který dostala darem od svého děda Hélia. Má naložená těla obou synů, jelikož je nechce nechat svým nepřátelům. Iáson ji chce zastavit a mrtvoly dětí pohřbít zde. Médeia jeho prosby nevyslýchá a odjíždí.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Médeia - manželkou Iásona a vnučkou boha Hélia; svého muže vroucně miluje a dopouští se kvůli němu vlastizrady a sourozenecké vraždy; proto, když se dovídá o jeho nevěře, nechce už být dále na světě a chce zemřít, jakmile si představí život bez milované osoby; náhle se z ní však stává pomstychtivá žena, jež je pro odplatu schopna všeho; nedělá jí problém zavraždit nepřítele, a tak se později také stává, že jedem otráví Iásonovu milenku, jejího otce a krutou smrt připraví i svým dětem; je schopna skvěle se přetvářet; když je pološílená vzteky, dokáže se uklidnit a sehrát roli kající se ženy; má svou hrdost, a proto když jí Iáson nabízí peníze, odmítá je
Iáson - manžel Médei, s níž má dva syny; není schopen pochopit, co vše pro něj Médeia vykonala; proto, když se mu naskytne příležitost vzít si korintskou princeznu a s ní získat i moc, neváhá a přijímá ji; nechce přiznat svou chybu; věří, že vše, co provedl, udělal nejlépe, jak mohl
Aigues - athénský král a blízký přítel Médei; nemá žádné potomstvo, o které se ale se svou ženou tolik snaží; byl by pro něj schopen udělat cokoliv; pokud jsou jeho přátelé v nouzi, neváhá a pomůže jim

HLAVNÍ MYŠLENKA DÍLA:

Myšlenkou díla je ukázat, co vše je schopna udělat zhrzená manželka svému okolí jen proto, aby se pomstila. Dále nás autor upozorňuje na vrtkavost mužů a nespokojenost lidí, jelikož i když žijí spokojeným životem, chtějí stále víc, a to se jim také může stát osudným.