Menu
Crichton Michael (*23.10.1942 - †04.11.2008)
Ztracený svět
"Jak to?" podivila se Kelly.
"Lidé jsou tak destruktivní," odpověděl Malcolm. "Někdy se myslívám, že jsme jakýsi druh moru, který má Zemi očistit. Ničíme věci tak dokonale, až se dohaduju, že je to třeba naše funkce. Možná že každých pár desítek milionů roků vzejde vždycky nějaké zvíře, které pobije zbývající živé tvory na světě, vyčistí palubu a umožní evoluci, aby vyplula do další fáze."
Kelly zavrtěla hlavou. Odvrátila se od Malcolma, zamířila na záď a posadila se vedle Thorna.
"Ty tomu všemu věříš?" řekl jí Thorne. "Já bych to nebral až zas tak strašně vážně. Tohle všechno jsou jenom teorie. Lidé se neubrání, aby se je nevymýšleli, ale faktem zůstává, že teorie jsou jen dohady, fantazie. A mění se. V dobách, kdy byla Amerika ještě nová země, lidé věřili, že existuje cosi, čemu říkali flogiston. Víš, co to je? Ne? No, na tom nezálež, protože nic takového stejně neexistuje. Taky věřili, že lidské chování ovládají čtyři humory, tělesné tekutiny, určující povahu a zdravotní stav člověka. A věřili, že Země je stará pouhé čtyři tisíce roků. Nyní se domníváme, že stáří Země je čtyři miliardy let, věříme na fotony a elektrony a myslíme se, že lidské chování je ovládáno věcmi jako ego a sebelásku. A jsme přesvědčeni, že tyhle dohady jsou mnohem lepší a vědečtější než ty dřívější."
"A nejsou?"
Thorne pokrčil rameny. "Pořád jsou to jenom fantazie. Není to skutečnost. Už jsi někdy viděla ego? Můžeš mi jedno přinést na talíři? A co foton? Nemohla bys mi přinést ukázat jeden foton?"
Kelly zavrtěla hlavou. "To ne, ale..."
"A nikdy to ani nedokážeš, protože takové věci prostě neexistují. Bez ohledu na to, jak vážně je lidi berou," řekl Thorne. "Za sto let se nám budou lidi smát. Budou říkat: 'Víš, co si tenkrát lidi mysleli? Věřili na jakési fotony a elektrony. Umíš si představit něco tak pitomého?' A s chutí se zasmějí, protože v té době už budou mít novější a lepší fantazie." Thorne zavrtěl hlavou. "A zatím, cítíš, jak se houpe člun? To je moře. Moře je skutečné. Cítíš sůl ve vzduchu? Cítíš, jak se ti do kůže opírá slunce? Vidíš nás všechny sedět pohromadě? To je skutečný svět. Život je nádherný. Je to dar, být naživu, vidět slunce a dýchat vzduch. A fakticky nic jiného ani neexistuje. Teď se podívej na kompas a pověz mi, kterým směrem je jih. Chci jet do Puerto Cortés. Je čas, abychom se my všichni vrátili domů."
Zdroj: Petula, 09.03.2006
Související odkazy
Čtenářský deník | - | Dračí zuby |
- | Jurský park | |
- | Koule | |
- | Vycházející slunce | |
- | Ztracený svět, Ztracený svět (2) |
Čítanka | - | Koule |
- | Ztracený svět |
Diskuse k úryvku
Michael Crichton - Ztracený svět
Aktuální pořadí soutěže
- Do soutěže se prozatím nezapojil žádný soutěžící.
- Přidejte vlastní práci do naší databáze a staňte se vítězem tohoto měsíce!
Štítky
vhled hnízdem odborné výrazy emil frída Solitaire Strašidelný zámek žádost o ... eufemismy do posledního dechu venku prší výskat neznámý člověk elixír života první pusa Co mi dává hudba co nám škola dala leo rosten Sheldon bidlo bojím eklogy a písně Nová Atlantida Mach a mikulášovy sociální role nemodlenec caroli Racek,Višnový sad slohové kraslice
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 711 842 015
Odezva: 0.02 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí