ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Frič Josef Václav (*05.09.1829 - †14.10.1890)

­­­­

Jelen Karla Velkého (Výbor básní)

Po zpustlých břehách Labe ztraceného,
ve vírech jeho zkrvavených vln,
a v houšti svatoháje skáceného,
dychtivý života i strachu pln,
jevil se krásný jelen, boží tvor,
a za ním v patách psů i lovců sbor.

Dostihli jelena - ten sklopil hlavu;
spanilým tělem zmítal děsný dech -
obklopen křikem vítězného davu,
umdlenou nohou klesl v kluzký mech;
teď vzepnul šíji, sklonil parohy
a čeká smrtnou ránu - nebohý!

Nedávno ještě tomu, co jej ruka
nejspanilejší víly hladila; -
kam prchla ona píseň čarozvuká,
jež tehdy po všech nivách bloudila?
Svěcený šíp, jenž prolít' slavský ráj,
uhranul vílu, zpěv i svatoháj!

Tam v čele lovců jeden s koně skočí
a tasí jedovatě břitký nůž:
"Podivné zvíře! jaké to máš oči -
což pak jsem žena? - nejsem král a muž?
Zhrdáš svým životem, že sám svou hruď
mi nastavuješ? - Dobrá! živ mi buď. -

A běda, kletba tomu, kdo ho střelí!
Vrzte mu pouto na krk s jménem mým,
a pamatujte, co vám césar velí:
Jelena toho smrť životem svým
zplatíte! - Poskoč zvíře - dej se v cvál
a zanes kletbu moji k bratrům v dál!"

Poskočil jelen, s chvějícím se tělem
přijal to pouto s kletbou Karlovou,
a roznes oboje po světě celém
za sebou plouže sudbu krvavou.
Půl věku štván a nikdy nedobit,
bylo mu souzeno vždy žít a mřít!

+++

Po čtyrstu letech zas ho jednou štvali,
a v čele lovců skvěl se Jindřich Lev.
Za kým se ženou, běda nepoznali,
jen po stopách to zří, že tratí krev.
I psi i lovci již již staví běh,
zůstavíc pánu svému volný spěch.

A kníže letí jakby kletbou štvaný -
pomíjí hory, doly, stráň i poušť,
až rázem s koně skočí polekaný -
blesk náhlý rozpoltil tam temnou houšť:
tam spěl umírat štvaný boží tvor
a nad ním kvílí slávských duchů sbor.

A sbor ten hrozí: "Není, není volno
každému vítězi; doštval si nás. -
Aj, lovče, proč ti teskno - proč ti bolno?"
Neslyší blízkých rohů vábný hlas -
V tom jelena již stihla smrtná tíž
však na čele má za to zlatý kříž! -

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 05.09.2014

   
­­­­

Diskuse k úryvku
Josef Václav Frič - Jelen Karla Velkého (Výbor básní)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­