ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Sova Antonín (*26.02.1864 - †16.08.1928)

­­­­

Městečko (Zpěvy domova)

Městečko na skalním ostrohu
tak civí v modrou oblohu
a nad ním rozpadlý mlčí hrad.

Dole se směsice řemesel kupí
a z parkánů vlaje čerstvý chlad,
jak shrbeno nad náměstím visí,
tož přízrak rozhlodaný a lysý,
hle, rozbité hnízdo to supí.
Svým zdrobnělým životem městečko dýchá
a večer uplývá přes ně zticha...

A vidíš, jak blíže jdeš,
hned kápí loupežnickou se zdá ti věž
a pod ní zeď špinavá, zbojníka krk, jenž šestistaletý
jak z Máchy má kol sebe tristní amulety.
Tak s nejvyšších shýbá se míst,
že čekáš, prst zdvihne-Ii obří k cimbuří zubům,
vše na míle smete ten hvizd.

Než, veselé dole se hemží domky
jak narostlé k sobě skupiny drůz,
jsou na slunci kuřata přitisklá k sobě
a jakoby procitlá z hrůz
zří na zakrslé před sebou stromky,
jež ovocem letním zatěžkány
se nachylují nad parkány;
a starosvětským ruchem
tu perlík zní, hoblík tu supí sluchem...
A řemesel stružky jak přítokem tekly,
jen zavolal-li rytíř a pán,
tu přirostly domky, až pod hrad klekly,
jak hroznu zrna se všech stran.
Hle, kovárna. Kovář ramenatý
je od sazí černý. A rozkročen křivě,
očima bělmem zakoulel nedůvěřivě,
zdvih' kopyto koně. A spálený roh
hned po koutech náměstí porozvátý
jsi s vůní květin vdýchnout moh'.
Tu komický domek ti do cesty běží,
jak vrabčí hnízdo když se ježí;
z něj vyhléd' mužík a hlavu hned schoval
a jak by cosi do sebe vzkřik',
kraj kůže co knejpem přikrajoval,
a do podšvů zabušil, cholerik.
A jak se tak propad' v svém hnízdě u verpánku,
hned krejčí se objevil, z vedlejšího stánku
hle, důstojně vyšel a bradku v hrsti
s povážlivými gesty tisk',
zdravil a vážně zahovořil
a o světě soudy jak si stvořil
je udat hned chtěl, by sám měl zisk
vyzvídkou, dnů co as přinese hra
a těhotný čas čím snad pouzrá.
A co tak hovorný byl a sdílný,
zněl hoblík z truhlářovy dílny.
A že tak spěchal soumrakem,
ty usoudil jsi, rakev robí,
hrob nový přidružil se v hroby,
by kvést moh' věčna zázrakem.
A dužiny bednář jak venku sbíjel,
se spraveným vozem jak ze dvorka kolář vyjel,
teď fenyklu vůně z chlebů zavála.
To pekař bochník po bochníku
vynášel z pece, ze světlíku
co záplava rudá sálala. -

A byl již večer. Nad městečkem
se drobné hvězdy rozstříbrněly
a k osvětleným domkům pěly
svatvečer zvonů slavnostních.
Teď stádo, podrážděno střečkem
jak úprkem se hnalo; vrata
čumáky otevřít si chvátá
a bučí touhou po jeslích...

Leč městečko nejkrásnější přec bude,
až chumle krojů, bílé a žluté a rudé
se pod štíhlou chrámu zvonicí
vyrojí zítra, venkovem vonící,
až v neděli vystrojeny
tu řemeslníčků přejdou ženy,
a pěkné jich dcerky, jichž bílému pelu
svěc kaštanů podoben křehký třpyt,
žár léta plný, včel zabzučí roje
a do dálek bude zlatem obzor zpit,
zas rozzpívají se dnů zašlých kroje
tam po schodech příkrých ke kostelu,
že zbožně se zadumáš,
jak ve chrám se valí a vlní a na slunci hoří
z nevinné běli a z ohnivých barev Otčenáš...

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: vesad, 05.10.2006

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Ivův román
-Ještě jednou se vrátíme. Z mého kraje.
-Pankrác Budecius, kantor, Pankrác Budecius, kantor (2), Pankrác Budecius, kantor (3)
-Tóma Bojar
-Výpravy chudých
-Z mého kraje
Čítanka-A my vždy cítili, že vytrvat je krásné... (Zpěvy domova)
-Agonie (Vybouřené smutky)
-Balada o mrtvém dubu (Lyrika lásky a života)
-Balada o sentimentální lásce (Lyrika lásky a života)
-Balada o staré lásce (Lyrika lásky a života)
-Bizarní sen (Vybouřené smutky)
-Byl městys malý (Z mého kraje)
-Cestou (Z mého kraje)
-Čekající Praha (Zpěvy domova)
-Černá prsť (Zpěvy domova)
-Česká duše (Zpěvy domova)
-Česká zěme (Zpěvy domova)
-Dětská vzpomínka (Z mého kraje)
-Do Ameriky (Z mého kraje)
-Duše a luza (Vybouřené smutky)
-Epilog ke knize črt (Z mého kraje)
-Ježíšek (Z mého kraje)
-Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy? (Ještě jednou se vrátíme)
-Klášterní zátiší (Z mého kraje)
-Kořeny (Zpěvy domova)
-Korový domek v oboře (Z mého kraje)
-Květnový sen (Z mého kraje)
-Les (Zpěvy domova)
-Meditace (Z mého kraje)
-Městečko (Zpěvy domova)
-Mládí Jana z Husince (Zpěvy domova)
-Naše pole (Zpěvy domova)
-Národ cestou ke svobodě (Zpěvy domova)
-Odjezd vojáků (Zpěvy domova)
-Píseň z hlubin (Zpěvy domova)
-Po bílých nocích... (Vybouřené smutky)
-Pole (Z mého kraje)
-Potoky (Z mého kraje)
-Pouť v zimě (Z mého kraje)
-Před lety ještě... (Z mého kraje)
-Při západu slunce v Želivě (Z mého kraje)
-Prolog (Z mého kraje)
-Řeka (Vybouřené smutky)
-Rozhovor (Lyrika lásky a života)
-Rybníky (Z mého kraje)
-Sedláci (Z mého kraje)
-Sen středověký (Zpěvy domova)
-Smutná vášeň (Lyrika lásky a života)
-Starý chirurg (Z mého kraje)
-Stesk honicích psů (Z mého kraje)
-Táborské kraje (Z mého kraje)
-Truchlivá píseň (Lyrika lásky a života)
-U "Josifa" (Z mého kraje)
-U řek (Květy intimních nálad)
-U strže (Z mého kraje)
-V chalupě (Z mého kraje)
-V oddechu (Z mého kraje)
-Vlasti (Zpěvy domova)
-Vrak (Mladé bolesti)
-Země (Zpěvy domova)
-Zimní odpoledne (Z mého kraje)
-Zpěv domova (Zpěvy domova)
-Žluté květy (Vybouřené smutky)
­­­­

Diskuse k úryvku
Antonín Sova - Městečko (Zpěvy domova)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)