ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Hašek Jaroslav (*30.04.1883 - †03.01.1923)

Bohemia Institut    
­­­­

Indián a pražská policie

  • povídka
  • publikováno pod Haškovým pseudonymem Dr. Vilém Stanko

Přijde-li jihoamerický Indián do Evropy, Indián, kterého se doposud nedotkla kultura a nezkazila ho, tu na každém kroku se diví všem požadavkům úředním a ve své nezkaženosti s povděkem vítá krásné zjevy v životě moderního člověka, jakými jsou policajti, úřady, uniformy.
Každý Indián, abych tak řekl, má z policajtů radost, ale takovou čistou radost, jakou měl Indián Čeruiš z kmene Čomakoko z našich úřadů, tu radost jistě neprožíval tak sytě a plně žádný z jeho druhů z jihoamerických pamp.
Indián Čeruiš byl přivezen ze své domoviny do Prahy známým cestovatelem Fričem vedle jiných památností, jako ryb dýchajících plícemi, vzácných exemplářů hadů a podobně.
Když se dobrý rudoch Čeruiš naučil trochu česky, říkal sám o sobě: "Já jeden dobrý exemplářek." Zatím však, než se naučil česky, chodil po ulicích, zastavoval lidi a řval: "Čomakoko, tupurumba, tupurumba." Podotýkám, že přítel Frič nám nechtěl přeložit to slovo "tupurumba".
Výchova jeho dala mu mnoho práce. Během času odnavykl si běhat za každým automobilem s myšlenkou, aby ho předhonil, a velmi si liboval jezdit elektrikou. Nejlepší dojem na něho udělaly kleště na proštipování lístků. Jednou přišel domů s takovými kleštěmi. "Víš," povídá Fričovi, "mečel jako kojot na stepi, když jsem mu je bral. Čeruiš rychlejší než ta bedna, v které jsem jel! Dobrý Čeruiš malinkým bílým mužem vedle uhodil velkého muže přes hlavu a letěl jako liška po pampě. Dobré to bude na proštipování nosů nepřátelům. Dírkami prostrčíme provázky a sto jich najednou povedeme."
Nedal si vymluvit, že se dopustil nějakého násilí, a jednoho dne vrátil se vítězoslavně. Nesl pod paží dřevěnou nohu. "Šťastný den," řekl Fričovi, "stojí muž u domu a nastavuje ruku. Kouká se Čeruiš a vidí, bílý muž má dřevěnou nohu. Čeruiš mu za ni chytí a noha se utrhla. Dobrý Čeruiš letěl jako liška po pampě, přijít domů a Čomakoko budou říkat: "Hó, hó" a smát se."
Nyní dalo velkou práci Fričovi, aby vysvětlil Čeruišovi, že když někdo nastavuje ruku, že žebrá, že prosí o dárek. "Dobře," povídá Čeruiš, "rudý muž bílému muži dá."
Pošle ho Frič s desetikorunou zlatou koupit doutníky na kraji Košíř a Čeruiš se ve chvíli vrací vítězoslavně: "Čeruiš dobrý, Čeruiš dal žlutý kámen bílému muži, který nastavoval ruku a prosil." Desetikoruna byla tedy v pekle a nastala nyní nová práce vysvětlovat Čeruišovi, aby když někdo nastavuje ruku, raději mu nic nedával.
Tak šel Čeruiš ze Smíchova do Prahy, když předtím stavěl se na hořké vodě, jak říkal pivu.
Na začátku mostu vidí výběrčího, který nastavuje ruku. Čeruiš pln opovržení se od něho odvrátil, a když ten něco křičel, nedbal a šel dál. Přiskočil strážník a vzal ho za kabát.
Čeruiš se otočí a vidí muže s opravdovými pěknými péry na hlavě. Usoudil, že to bude nějaký pohlavár.
Strážník vzal Indiána za ruku. Čeruiš věděl dobře, co to znamená tam u nich u Čomakoko, že jest to výzva na hrdinný zápas, když podává tak rychle někdo ruku, a skočil po cizím bílém pohlavárovi. Nežli se strážník nadál, Čeruiš už na něm ležel a počal chrochtat jako vepř, což byla píseň vítězná, a když strážník volal: "Jménem zákona, pusťte mne," myslil, že bílý pohlavár prosí o milost. Slezl ze strážníka a šel klidně dál volaje: "Čomakoko, tupurumba."
"Víš," povídal o tom Fričovi měkkým, snivým a tichým hlasem, "takových pohlavárů přišlo jeden, dva, tři, čtyři hned potom a volali, že jsem vyhrál. A takový malý vozejček přivezli a do toho mne odnesli se vší slávou a já ti jel. Táhli to dva bílí muži a vevnitř byla taková pěkná tma a náramky ti mně dali ze stříbra. A pak tam byl takový velký vigvam a oni na mě samí pohlaváři tak pěkně zpívali a vedli mě do takového velkého pokoje a tam byla postel. Považ, ve dne mne uložili, poněvadž si mne vážili, ale přišel jeden bílý muž a vzal mně ty náramky ze stříbra a pak zas jiní přišli a po slavném jejich způsobu pohostili, chleba dali i polévku, hm, to ti byla dobrota, samí švábi sladcí v ní plovali."
A Čeruiš zamlaskal a snivě zadíval se do stropu: "Och, hodní bílí pohlaváři s péry, Čeruiš zvítězil a oni ho ve vší slávě odvezli a šli za ním pěšky."
Nyní je Čeruiš opět u svých Čomakoko a jistě jim vypravuje s nadšením o polévce na pražském policejním ředitelství. Pražská policie má v tom Indiánovi největšího obdivovatele.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Vloženo: 17.05.2019

Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Sdílet na Facebooku
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Dobrý voják Švejk
-Má drahá přítelkyně Julča
-Na frontě (Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)
-Osudy dobrého vojáka Švejka, Osudy dobrého vojáka Švejka (2)
-Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (2), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (3), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (4)
-Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (rozbor)
-Školní výlet
-Švejk na policejním komisařství v Salmově ulici (Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)
Čítanka-Aféra s křečkem
-Citrony
-Dýmějový mor
-Host do domu, Bůh do domu
-Indián a pražská policie
-Má drahá přítelkyně Julča
-Osudy dobrého vojáka Švejka
-Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (2), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (3), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (4), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (5), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (6), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (7), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (8), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (9), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (10), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (11), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (12), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (13), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (14), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (15)
-Pan Hó (Sikulská idyla)
-Pokus o abstinentní večírek čili Amerikánská zábava (Můj obchod se psy a jiné povídky)
-Povídka o záruce (Povídky z Ruska)
-Povídky I
-Vánoční fejeton
-Velitelem města Bugulmy, Velitelem města Bugulmy (2), Velitelem města Bugulmy (3)
-Zrádce národa v Chotěboři






MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­