ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Nietzsche Friedrich Wilhelm (*15.10.1844 - †25.08.1900)

­­­­
Nietzsche187a

ŽIVOTOPIS č.1 - 6.5.2008 - kikes, k.i.k.e.s[zavinac]seznam.cz

Friedrich Wilhelm Nietzsche se narodil v rodině pastora 15. října 1844 v Röcken u Lützenu (poblíž Lipska). V mládí byl velmi zbožný, v pěti letech však zemřel jeho otec. Friedrich je poté vychováván ženami v přísné protestantské víře, což vede k jeho pozdější nenávisti ke zženštilým citům a křesťanství. Studuje internátní školu v Schulpfortě, poté nastupuje do univerzitního studia teologie a klasické filologie v Bonnu. Je zaujatým studentem antické a islámské kultury - ty postupně ovlivňují jeho názor na křesťanství. Dalším impulsem k Nietzscheho ateismu je častá osobní ztráta víry a známý německý myslitel Schopenhauer popírající existenci Boha, který je rovněž jako Nietzsche příznivcem kultury Orientu.

V roce 1876, kdy je Prusy obsazeno i Lipsko, se Friedrich přidává k armádě, ale po těžkém pádu z koně není schopen další vojenské služby. Po válce v roce 1868 se díky vlivné známosti stává univerzitním profesorem v Basileji. V tentýž rok se setkává s Richardem Wagnerem, ale jelikož je Wagner zastáncem křesťanského Boha, Nietzsche začne později opovrhovat Wagnerovou tvorbou a Wagnerovo dílo Parsifal popíše jako "dílo perfidní, mstivé, je to utajený pokus otrávit postulaty života - dílo zlé."

Rouhačská duše Friedricha Nietzscheho, zaslepená nenávist k Židům a příchod nadčlověka je obsáhnuta v každém jeho díle. Tyto myšlenkové pochody později umožnily vznik Hitlerova programu na vyhlazování židovského obyvatelstva a hledání "nadčlověka".

Tento filozof trpěl krátkozrakostí, která později vedla až ke slepotě a migréně.
Po několika infarktech umírá 25. srpna 1900 ve Výmaru (Weimar).


Friedrich Nietzsche

ŽIVOTOPIS č.2 - 29.10.2020 - Frankie12, frankovanel[zavinac]gmail.com

Německý filozof, klasický filolog, spisovatel, básník, psycholog, hudební skladatel, vysokoškolský pedagog, člověk slabého zdraví, avšak pevného ducha.

Narodil se 15. října 1844 v obci Röcken u Lützenu asi 20 kilometrů daleko od Lipska (Leipzig). Za otce měl zdejšího evangelického pastora a mimo jiné i vychovatele Carla Ludwiga Nietzscheho, jeho matka se jmenovala Franziska Oehlerová. Jak ze strany matky, tak i otce byla spousta jejich příbuzných protestantskými duchovními. Nietzschova rodina prý také pocházela z polského hraběcího rodu. V den narození chlapce slavil své narozeniny pruský král Fridrich Vilém IV. (Friedrich Wilhelm IV.), bylo tedy rozhodnutu dát mu jméno po tomto šlechtici. V pěti letech ztratil Nietzsche otce a o rok později i mladšího bratra Ludwiga Josefa. Po těchto ztrátách se zbylá rodina přestěhovala do Naumburgu nad Saalou. Od této chvíle vyrůstal Nietzsche výlučně v ženském prostředí a byl vychováván jen ženami - matkou, babičkou, dvěma tetami, sestrou a služebnou. Stal se tak z něj docela senzibilní a slabý chlapec, tomuto se však již tehdy sám rozhodl čelit otužováním a ohromnou, až železnou sebekázní.

Mladý chlapec studoval jako člen vážené rodiny na několika školách (soukromé, církevní či na v tehdejší době proslulém chlapeckém internátu v Schulpfortě). Schulpforta (nebo též Pforta) položila základy k jeho nikdy neutuchající lásce k řeckému starověku, škola jej formovala a dalo by se říci, že zde načerpal mnoho pro svá další léta, a to nejen ta studijní. Byl velice jazykově a hudebně vyspělý a velmi nadaný. Svůj talent rozšiřoval hlavně skládáním básní a komponováním hudby, což jej velice bavilo.
Poté studoval klasickou filologii a protestantskou teologii v Bonnu v Lipsku, kde se seznámil se známým filologem Erwinem Rohdem (1845-1898), autorem slavného díla Psyché: Kult duší a víra v nesmrtelnost mezi Řeky. Vstupuje rovněž do pochybného spolku s názvem Frankonia, který ovšem velmi záhy opouští.

V Lipsku Nietzsche podlehl vlivu další duchovní síly, tedy již třetí, která na něj (vedle rodného domu a klasického starověku) rozhodujícím způsobem zapůsobila. Stalo se to tehdy, když se mu v místním antikvariátu dostává do rukou hlavní Schopenhauerovo dílo Svět jako vůle a představa (Die Welt als Wille und Vorstellung). Toto dílo přečetl jedním dechem a naprosto mu propadl. Ještě před tím se však seznámil s dílem skladatele Richarda Wagnera, které Schopenhauerovým duchem doslova žilo. Nietzsche hudbu přímo miloval a říkával: "Bez hudby by byl pro mne život omylem." Celé hodiny dokázal dojímat obecenstvo a posluchače svými klavírními fantaziemi. S Wagnerem se dokonce setkal v Lipsku osobně a stal se jedním z jeho nadšených ctitelů. Z této doby jeho pilných studií pocházejí první filologická díla.

V roce 1867 byl rekrutován a nastoupil jako dobrovolník u dělostřeleckého oddílu v Norimberku. Z vojenské služby byl však brzy propuštěn, a to pro zranění, jež utrpěl při pádu z koně. Ještě před ukončením studií publikoval několik drobných prací, které mu nakonec vynesly doporučení na mimořádnou profesuru v oboru klasické filologie na univerzitě v Basileji. Toto velmi úspěšné působení v Basileji přerušila roku 1870 válka. Nietzsche se zúčastnil jako dobrovolník na ošetřovně, brzy nato však onemocněl úplavicí a vrátil se zpět. Od této doby se s ním vlekly veškeré nemoci a neduhy, kterých se již do budoucna nedokázal zbavit.
O rok později, tedy v roce 1871, vyšel jeho spis Zrození tragédie z ducha hudby (Die Geburt der Tragödie aus dem Geiste der Musik).

Roztržka nad Wagnerovou operou Parsifal měla za následek rozchod těchto spřízněných duší, ale hlavně převrat v Nietzscheho smýšlení. Odvrací se nyní od svých ideálů a mistrů, které doposud uctíval a zaujímá kritický postoj vůči umění a také vůči metafyzice. Spásu nyní hledá ve vědě a přibližuje se tak k tzv. naturalistickému pozitivismu. Kniha věnovaná Voltairovi Lidské, příliš lidské (Menschliches, Allzumenschliches) je toho svědectvím. Nietzsche se poprvé fyzicky hroutí. Roku 1879 byl neuvěřitelně blízko smrti. V té době napsal Ranní červánky (Morgenröte) a Radostnou vědu (Die fröhliche Wissenschaft). V díle Tak pravil Zarathustra (Also sprach Zarathustra) líčí tři stupně, kterými si prochází vyvíjející se člověk: 1. závislost na autoritách a mistrech; 2. oproštění se od nich; 3. dobytí svobody (pozitivní či negativní, čili osvobození od něčeho a pro něco).
Po publikování tohoto díla opouští v roce 1882 Basilej a bydlí střídavě na různých místech (Benátky, Janov, Turín, francouzská Riviéra, ale ze všeho nejraději má Sils Maria ve švýcarském Engadinu).

Při zimních toulkách u Rapallského zálivu a ve zdejších horách se rodí plán na vydání čtyřsvazkového díla. Kniha se měla jmenovat Vůle k moci (Der Wille zur Macht). Toto dílo však Nietzsche nikdy nedokončil. Po jeho smrti bylo sice vydáno s jeho poznámkami, ale jsou to jen fragmenty co do literární formy i co do myšlenkového obsahu.

Na sklonku života byl myslitel velice osamělý, nikdo z jeho dřívějších přátel si k němu nenašel cestu a také mnohé jeho knihy vycházely bez povšimnutí. Posléze ztratil dokonce nakladatele, takže vydával vlastním nákladem. V tomto mrtvolném tichu však rostlo jeho sebevědomí, a to natolik, že se stal vášnivým hlasatelem a kritikem, kde se toto jeho sebevědomí projevovalo nejvíce. Vydal dvě díla proti Wagnerovi, pak Soumrak model aneb Jak se filosofuje kladivem (Götzen-Dämmnerung) a Antikrista (Der Antichrist), kde ostře napadl křesťanství, a koncem roku 1888 vydal autobiografii Ecce Homo (Ecce homo: Wie man wird, was man ist).

Nietzschemu se dostalo málo uznání, snad až v posledních letech, kdy byl dokonce citován a přednášen dánským učencem Brandesem, avšak to už se zhoršovala jeho nemoc. Jeho zápas o vlastní přehodnocení všech hodnot jej vyčerpal jak fyzicky, tak i psychicky. Nietzsche skoro oslepl a na začátku roku 1889 dostal v Turíně paralytický záchvat. Tento záchvat byl zřejmě odezvou na jeho dřívější luetickou infekci. Z mdlob se probral až po dvou dnech a v naprostém chaosu a vytržení napsal mnoho zmatených dopisů...

Nietzsche byl převezen do Basileje a pak na jenskou kliniku. Ujala se ho matka a později i sestra Elisabeth Försterová-Nietzscheová. V zastřeném vědomí přežíval ještě 12 let, dokud jej 25. srpna 1900 nevysvobodila smrt.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Frankie12, 29.10.2020

Akcent    
­­­­

Diskuse k životopisu
Friedrich Wilhelm Nietzsche







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­