Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Básník skupiny májovců se narodil v Rychmburce (dnes Předhradí) ve východních Čechách. V Rychmburce, ve Skutči a v Poličce také chodil do školy, než se dostal do Prahy na českou reálku. Po maturitě šel na techniku do Brna a dokončil ji v Praze. Krátce pracoval na stavbě dráhy, krátce byl zaměstnán jako asistent stavitelství a kreslení na pražské reálce. Roku 1860 odešel na nově založenou reálku do Písku a učil tam do roku 1899 (kromě školního roku 1875-76, kdy byl profesorem v Praze). Písek mu zůstal trvale domovem. Podnikl jenom několik prázdninových výletů: na Slovensko, do Itálie a do Německa v 60. letech, potom na Krym a Kavkaz. Kromě cest na Šumavu a do rodného kraje, žil stále v Písku, kde se také roku 1877 oženil a kde ho postihla smrt obou malých dcerušek (1878, 1884). V Písku trávil léta odpočinku a v Písku také zemřel.

DÍLO:

Napsal kolem 60 básnických sbírek, z nichž nejznámější jsou:
Básně (1859) - ovlivněné přátelstvím s Nerudou
Cimbál a husle (1876) - podnícené návštěvou Slovenska, snaha o napravení vztahu Čechů a Slováků
V zátiší (1883), Hořec a srdečník (1884), Písně (1885), Zaváté listy (1886) - díla ovlivněná smrtí jeho dcer
Dědův odkaz (1879) - pohádková báchorka
V polích (1900), Pohádky duše (1901), Z deníku toulavého zpěváka (1904) - lyrické sbírky
Dřevorubec (1880), Pod Vítkovým kamenem (1881), Sekerník (1893) - velké epické básně s chudým dějem a s rozvinutými přírodními popisy
Ptačí motivy (1897) - obraz z venkova, moralizace
Šípy a paprsky (1888), Zpěvy pošumavského dudáka (1899) - verše o lidu jako základu národa, o harmonickém uspořádání národní společnosti