Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Moje babička je takzvaně ze staré školy, což znamená, že má občas dost staromódní názory. Týká se to hlavně výchovy a stylu oblékání nás vnoučat. I přesto, že je moje babička už v důchodu, tak pořád pilně pracuje, zejména na své zahrádce, která je pro ni velkou radostí. Je skromná a hospodárná, ale přitom energická. Babička není moc výřečná, a když promluví, její hlas zní klidně, bez důrazu, spíše nesměle. Ale co vypustí z úst je vždycky rozumné a spravedlivé. Proto má její hlas větší platnost, než kdyby zněl jako zvon. Vše co řekne je poctivě myšleno a upřímně cítěno. Je také velice starostlivá a také štědrá, nikdy k nám nepřijede s prázdnou. Vždy nám přiveze buď výborné domácí buchty nebo koláče. Snažím se řídit jejími radami, vždy ji bedlivě vyslechnu. Dobře vím, že to se mnou babička myslí dobře, ale občas s ní nesouhlasím, i když vím, že má pravdu. Však jí dobrota a laskavost kouká z hlubokých modrých očí. I z jejího stálého úsměvu každý ihned pozná, že patří k lidem, kteří jsou plní optimismu. Vždy a v každé situaci se ho snaží předávat lidem kolem sebe. Babičku mám moc ráda a pokaždé se na její návštěvu těším.