Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Ajla se zase cítila štástná. S Jondalarem si všechno vyjasnili a byli zase spolu. Renek to vzal taky statečně, i když ho hluboce ranila. Před nimi byla dlouhá cesta. Jondalar ji odhadl na čtyři roky. Měli sice koně, ale ty v neprostupných lesích spíše brzdili.
Cestou zpět se zastavili u Jondalarovích příbuzných, musel jim řici o smrti bratra. Jondalar s Ajlou u nich zůstali přes zimu. A jak už se ukázalo u Mamutonů, Ajla si dokázala rychle najít přátele. Jondalar se dokonce rozmýšlel, jestli zde nezůstane. Ale nakonec zvítězila touha po domově a znovu se vydali na cestu.
Potkávali spoustu tlup. Každá byla něčím zvláštní. A každý člověk, kterého blíže poznali, se ptal, kde Ajla prožila své dětství. Jondalar měl zpočátku strach z toho, že Ajlu kvůli dětství u Klanu budou lidé zavrhovat, že jí budou považovat za zrůdu. Ale postupem času mu to bylo jedno. Snad konečně i on pochopil, že lidé Klanu jsou také lidé, ne zvířata.
Cesta domů, do země Zelandonců, trvala opravdu čtyři roky. Oba museli překonávat nejen přírodní překážky, ale také překážky, které jim pod nohy házéli lidé. Ne každý byl otevřený novým věcem. Ne každý uznával nové, co Ajla s Jondalarem na své cestě pochopili a objevili. Lidé stěží chápali, jak může člověk ochočit koně nebo vlka. Lidé nechtěli přijmout nové nástroje, které vymysleli nebo poznali.
Když konečně přešli ledovec, za kterým ležela země Zelandonců, všimla si Ajla, že se s jejím tělem něco děje. Byla těhotná. A když konečně přišli k jeskyni, kde žila Jondalarova rodina, byla jeskyně Ajle povědomá. A pak si najednou vzpomněla. Byla to jeskyně, kterou vídala ve svých snech. Jeskyně, kterou jí Kreb ukázal, když vstoupil do její hlavy. Byl to její domov.

Čtenářský deník	-	Klan Velkého medvěda - 1. díl (Děti země)
	-	Klan Velkého medvěda - 2. díl (Děti země)
	-	Pod kamennou střechou 1. a 2. díl (Děti země 5)
	-	Širé pláně 1. a 2. díl (Děti země 4)
	-	U lovců mamutů 1. a 2. díl (Děti země 3)
	-	Údolí plavých koní 1. a 2. díl (Děti země 2)