Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OBSAH:

Komedie jednoho z největších řeckých dramatiků zpracovává téma války žen proti mužům.

Athénské ženy (mezi hlavní postavy patří například Kleonike, Myrrhine) již mají dost válčení svých mužů se sousedy, Sparťany, tak se rozhodnou, že tomu rázně učiní přítrž. Pod vedením krásné a chytré Lysistrate vymyslí důmyslný a jednoduchý plán - všechny ženy, ať již manželky, milenky nebo přítelkyně, budou mužům odpírat tělesného potěšení, které jim dříve rády a ochotně dávaly, dokud jejich mužové nepřestanou válčit.

Jejich plán najde porozumění i u spartských žen (mezi něž patří například Lampito), které mají stejně jako jejich athénské sousedky již plné zuby věčných a nesmyslných válek. Přidají se tedy na stranu Athéňanek a společně pod různými záminkami odpírají mužům vstup do svého lože. Občas se sice najde žena dezertérka, která má sto chutí demonstrativní půst porušit a vrhnout se ke svému muži, Lysistrate však vždy úspěšně zasáhne a poučí ženy, aby se držely svého předsevzetí.

Athéňanky dokonce obsadí Akropoli a brání státní pokladnici. Muži nakonec nemají na vybranou, jejich tělesné pudy a láska ke svým ženám jsou silnější než chuť na válku. Ženy svůj boj vyhrají a nakonec se všichni sejdou v lásce a míru.

Autor ve své komedii vyjadřuje hned několik postojů. Prvním z nich je víra, že kdyby světu vládly ženy, přestalo by veškeré válčení, jelikož jsou mírumilovnější povahy než jejich mužští protějšci. Druhým z nich je zamyšlení se nad ženskou rolí ve společnosti. Ženy byly v řecké kultuře často ponižovány a jejich život neměl moc velkou cenu - ženy v komedii se vzbouří proti své roli pouhé rodičky a utěšitelky mužských chtíčů a vyhrají, čímž autor poukazuje na možnost emancipace. K tomu napovídá i ztvárnění ženských a mužských postav ve hře - zatímco muži jsou většinou hloupí a řídí se svými pudy, ženy jsou z valné části inteligentnější a schopny samostatného myšlení.
Dalšími otázkami rozebíranými ve hře je například téma zbytečnosti války.

CITÁT Z KNIHY:

"Menelaos meč, hádám, zahodil,
když spatřil broskvy nahej Heleny."

VLASTNÍ NÁZOR:

Komedie se mi velmi líbila, nejvíce jsem se nasmála u scény, kdy Athéňanky váhavě přísahaly k celibátu. Překvapilo mě, jak moderní smýšlení Aristofanes ve hře ukázal - tím poukazuji na myšlenku emancipace, která je i v dnešních dobách některým národům cizí.