Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• přeložil Viktor Dyk
• název francouzského originálu: L'Amour par terre

Předešlé noci vítr Mílka smet,
sochu, jež v skrytém koutě parku stála
a s úsměvem lstným luk svůj napínala;
den celý snít nás nutil její vzhled!

Jej vítr noci předešlé smetl. Leží
ve vánku jitřním. Vše je roztříštěno.
Je smutno podstavec zřít, na němž jméno
čteš umělcovo v stínu stromu stěží.

Oh! Smutno zříti podstavec, jak v tříšti
tak prázdný ční; snít teskně jsem se jal
a v snu mém hluboký žal vyvolal
osudné, osamělé dny mé příští.

Oh! Smutno! Viď, i tebe k smutku svádí
stesk obrazu, ač frivolní tvé oči
za zlatorudým motýlem se točí,
jenž letí nad troskami v stromořadí.

Smetený Mílek v polském originálu (L'Amour par terre)

Le vent de l'autre nuit a jeté bas l'Amour
Qui, dans le coin le plus mystérieux du parc,
Souriait en bandant malignement son arc,
Et dont l'aspect nous fit tant songer tout un jour!

Le vent de l'autre nuit l'a jeté bas! Le marbre
Au souffle du matin tournoie, épars. C'est triste
De voir le piédestal, où le nom de l'artiste
Se lit péniblement parmi l'ombre d'un arbre.

Oh! c'est triste de voir debout le piédestal
Tout seul! et des pensers mélancoliques vont
Et viennent dans mon rêve où le chagrin profond
Évoque un avenir solitaire et fatal.

Oh! c'est triste! - Et toi-même, est-ce pas? es touchée
D'un si dolent tableau, bien que ton œil frivole
S'amuse au papillon de pourpre et d'or qui vole
Au-dessus des débris dont l'allée est jonchée.