ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Preissová Gabriela (*23.03.1862 - †27.03.1946)

­­­­

Její pastorkyňa (2)

  • ukázka z divadelní hry

OSOBY

STAŘENKA BURYJOVKA - výminkářka a hospodyně ve mlýně
LACA KLEMEŇ a ŠTEVA BURYJA - nevlastní bratři, vnuci Buryjovky
KOSTELNIČKA BURYJOVKA - vdova, stařenčina snacha
JENÚFA - její pastorkyně
STÁREK
RYCHTÁŘ
RYCHTÁŘKA
KAROLKA - jejich dcera
SELKA KOLUŠINA
BARENA - služka ze mlýna
JANO - pasák
DVĚ TETKY
TŘI DĚVČATA
Muzikanti, vesnický lid.

Mezí I. a II. dějstvím uplyne doba půl roku, mezi II. a III. dva měsíce.

PRVNÍ DĚJSTVÍ

Podvečer. Osamělý pohorský mlýn. Vpravo před domovním stavením síňka z dřevěných sloupů. - Stránka, křoviny, několik pokácených dřev, vzadu struha.
Stařenka sedí v síňce vybírajíc brambory z vrchovatého koše, vykrajuje očka a hází do nůše. - Vlevo na pokáceném stromě sedí tmavovlasý Laca, ořezává křivákem bičiště. -
Jenůfa, květináč rozmaryje v ruce, stojí na vyvýšeném místě u struhy a zpod dlaně pohlíží do dálky.

1. VÝSTUP

STAŘENKA, LACA, JENŮFA, později PASÁK JANO.

JENŮFA (k sobě): Už se večer chýlí a Števo se ještě nevrací! Hrůza se na mne věšala celou noc, a co jsem se sotva rána dočkala - znova... To je zlé znamení... (Zoufale.) Ó Panno Maryjá - jestlis mne oslyšela - jestli mi frajera na vojnu sebrali - naši svatbu překazili - život si musím vzít - hanba mne dožene k zatracení duše!
STAŘENKA: Jenůfka, pořád tě jen od práce šídla honějí! Moje staré ruce to mají všecko pokrájet? Žádný nedbáte. Ty býváš jindy tak, pilná a rozumná, a dnes jsi jaksi celá zjinačená. Laca si poví, že mu to nepatří, že je on mládkem; stárek, že musí cosi spravovat, pacholek s dívkou si popravují dobytek. Atak každý jen výmluvu - a ještě ty mi odbíháš? Zítra se půjde pod louky sázet a oček je sotva půl nošky! Ke všemu na to staré oči špatně vidí.
LACA (jizlivě): Vy, stařenko, už tak na všelicos špatně vidíte! A mne také zvete k pomahaji, nerobíte vždycky ze mne zbytečného člověka, kterému se dáte za to mládkovství a obhlížení hospodářství najest? Však já vím, že nejsem váš - váš vlastník vnuk. Připamatovaly jste mi to po každé, když jsem se chlapčisko siré za vámi přikradl, když jste mazlívaly Števu na klíně a hladily jeho vlasy, že "žluté jak slunéčko!" Mě jste si nevšimly - já byl; třeba už výrostek o čtyry léta starší; také sirota. Kdybyste mi vyhodily těch dvanáct set rýnských, co mám upsáno otcovského podílu na Števovém mlýně, mohl bych si jít, kam by mne oči nesly - viďte?
JENŮFA: (klečíc od struhy se obrátí): Ty, Laco, vždy tak neuctivo k stařence mluviš, potom tě mají mít rády!
STAŘENKA: Baže. Beztak jsem u něho jen výminkářka - nepovažuje mne za žádnou hospodyni, natož rodinu!
LACA (k stařence): A Jenůfu voláte dnes k práci, když čeká Štefka od asenty? Nebýt dnes pátku, že co chvíla. dojde tetka Kostelnička pro máslo, už by mu běžela naproti.
JENŮFA: (pro sebe): Kterak to poznal? On vidí člověku až do srdce těma pronásledujícíma očima. Ani mu odpovídat nebudu - zlochovi - (K stařence.) Stařenko, nehněvejte se, já to všecko vynahradím. Vzpomněla jsem si na rozmaryju, že mi usychá - šla jsem ji omočit k vodě. (S povzdechem.) A kdyby mi uschla - viďte, stařenko, říká se, že uschne potom všechno štěstí v světě.
PASÁK JANO (přiběhne k Jenůfě): Jenůfka, ej - už znám čítat, už jsem to potrefil! Narysajte mi zas jiný listok.
JENŮFA:: Dočkaj, Jano, až půjdu do města, přinesu ti čítanku a v té si budeš říkat. Aji psát tě naučím, aby z tebe byl lepší člověk. Včil si jdi po práci, aby nás stařenka nehubovaly.
JANO (ubíhá): Ej - čítat umím, čítat - Jenůfka mě naučily!
STAŘENKA: Co to, děvčico, máš za radost? Barenu jsi také naučila vyšívat a čítat. Ty máš mužský rozum po té tvojí pěstounce a učitelem jsi měla být.
JENŮFA: (s povzdechem): Ba, ten můj rozum, stařenko; už dávno mi tu někde do voděnky spadl.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 27.03.2014

   
­­­­

Diskuse k úryvku
Gabriela Preissová - Její pastorkyňa (2)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­