Menu
Sychra Matěj Josef (*21.12.1776 - †19.03.1830)
Matěj Josef Sychra se narodil 21. prosince 1776 v Ústí nad Orlicí. Malá sestra Anna zemřela v raném věku, a tak Sychra vyrůstal spolu se třemi bratry. Základní vzdělání získal v Ústí nad Orlicí a již v brzkém věku vykazoval výrazný hudební talent. Oba rodiče zemřeli, když byl ještě v dětském věku, a tak se sirotci ocitli ve velmi tíživé situaci. Nejstarší Sychrův bratr Václav ale působil jako fundatista při chrámu Nejsvětější Trojice v Praze, kde se spřátelil s tamním ředitelem Václavem Faltisem. Ten v podstatě přijal všechny čtyři bratry za své syny a zajistil jim vzdělání na pražské německé škole. Roku 1789 ale umřel i Faltis a Matěj Josef Sychra si musel přivydělávat kondicemi. Toto období se mu hluboce vtisklo do paměti a pravděpodobně už tady se začalo rodit Sychrovo hluboké pedagogické cítění.
V letech 1792-1796 studoval na Piaristickém gymnáziu v Novém Městě pražském. Výuka zde probíhala v německém jazyce a Sychra byl z velké části vykořeněn z českého prostředí. Skládal verše v latině a řečtině a plynule mluvil německy, nicméně český jazyk mu dělal značné potíže. Tento fakt si uvědomil při studiu na Filozofické fakultě, v rámci níž navštěvoval teologické přednášky. Začal tedy intenzivně pracovat na zlepšení znalosti rodného jazyka a podařilo se mu ji dostat na vysokou úroveň. Zakořeněný bilingvismus v Sychrovi ale zůstal po celý život a přestože s veřejností mluvil česky, veškerou dokumentaci a účetnictví vedl v němčině. O tomto problémů, kdy většina studentů studovala pouze v německém nebo jiném cizím jazyku na pražských školách a nebyla potom schopna obstát v praktickém životě při výkon povolání, kde byla potřeba znalost českého jazyka, hovoří v jednom ze svých děl.
18. září 1801 byl Sychra v kapli v Chrasti vysvěcen na kněze. První léta strávil v Sebranici u Litomyšle, následně rok působil v Bystré a roku 1805 přesídlil do Německé Bělé u Poličky (dnešní Bělá nad Svitavou). Tady došlo k prvnímu vážnému onemocnění, které Sychru potkalo. Po bitvě u Slavkova totiž nebylo dostatek místa pro zraněné v nemocnicích, a tak mnozí šlechtici poskytli svá sídla pro provizorní útočiště. Jedním takovým útočištěm se stal i zámek nedaleko fary, kde ale kvůli nehygienickým podmínkám vypukl tyfus. Ten se záhy donesl i do vesnice a Sychra, konajíce svoji kněžskou povinnost, se při obcházení nemocných nakazil. Nikdo nevěřil, že se po měsících strávených na lůžku uzdraví, ale on jako zázrakem zákeřné chorobě nepodlehl. Ani ne o rok později Sychra nešťastně upadl a způsobil si těžké vnitřní zranění v oblasti pod žebry, kvůli kterému musel být i operován. Po tomto zákroku se již nikdy necítil zcela zdravý. Po návratu z nemocnice ho osud stihl potřetí. Duševně chorý muž se ho pokusil shodit z pavlače. Smrtelnému zranění sice unikl o vlásek, ale při pádu si těžce poranil koleno. Od té doby trpěl značnými bolestmi a kulhal.
Po sérii zranění se Sychra rozhodl změnit prostředí a roku 1808 se přestěhoval na faru do Jimravova. Strávil zde třináct let a zdejší pobyt byl literárně nejplodnějším obdobím. Vznikly tu stěžejní jazykové, vzdělávací a kratochvilné práce. Z těch nejznámějších například Vázaného pilné a mravné mládeži školní, Mravné a krátké propovídky a podobenství na obdarování školní mládeže, Připodobnění jimiž mnohou spasitelnou pravdu dospělejší mládeži v rozmluvě přednáší Matěj Josef Sychra, Versuch einer bohmischen phraseologie, Kázání na všecky neděle celého roku, ...
V roce 1824 převzal uvolněné místo na faře v klášterním domu ve Žďáře nad Sázavou. Věřil, že zde najde klid a mír, který se mu během života vyhýbal, ale velice se zmýlil. Přišel totiž do velmi zanedbané osady, kde řešil jednak spory mezi různými vyznáními, ale i totálně zdevastovaný poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. O nápravu tohoto objektu se pokoušel Sychrův předchůdce Bonifác Procházka, ale nebyl příliš úspěšný a těsně před Sychrovým příchodem se uvažovalo, že bude kostel zbourán. Josef Matěj Sychra ale věnoval veškeré své úsilí i finance na záchranu klenotu barokní architektury a 16. května 1829 byla jedinečná stavba Jana Blažeje Santiniho Aichla znovu vysvěcena. Při těchto akcích se Sychra nachladil a za necelý rok, 19. března 1830, zemřel. Ve své závěti žádal skromný pohřeb, který byl tedy spíše manifestací díků a vděčnosti. Jeho ostatky byly uloženy do hrobu v areálu poutního kostela, za jehož záchranu de facto zaplatil životem.
Po Sychrově smrti zůstal dluh 170 zlatých, který ale nebylo z čeho splatit. Jako jeho protihodnota byla nakonec nabídnuta Sychrova knihovna, která se tak rázem roznesla do všech koutů země. Bohužel se během let ztratila korespondence, kterou vedl například s Josefem Jungmannem, Magdalenou Dobromilou Rettigovou nebo bratry Nejedlými a také zmizely partitury jeho hudebních děl a některá díla.
Zdroj: monaska, 12.06.2007
Související odkazy
Diskuse k životopisu
Matěj Josef Sychra
Štítky
boris nezval edison koupelna Reklamy kolem nás interpretace+díla Harper sociální vztahy výběr školy kwai návštěvníci kuks Vlastenectvi Labutinka sýkorka moira Becher tablet rodinný život cesta na sever co mě baví anna sněgina Franz Kafka příroda skrývá mnoha Tři vyvolení budoucnost přírody pax chtíc u nás v kameničkách bezvadný den Králík je bohatý
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 702 287 457
Odezva: 0.04 s
Vykonaných SQL dotazů: 5
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí