Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Magdalena Dobromila Rettigová byla autorka povídek, proslulých kuchařských knih, básní, divadelních her a krátkých próz.

Narodila se 31. ledna 1785 ve Všeradicích. Byla velmi přísně vychována. Otec Rettigové byl panským úředníkem. Chodila do školy v Plzni. Od dětství se dobře učila, díky podpoře rodinného přítele se dostala i k četbě knih, což pro ni byla jediná dostupná forma intelektuálního vzdělání.

Po otcově předčasné smrti se s matkou odstěhovaly do Prahy. V roce 1807 se Magdalena Rettigová vdala za soudního úředníka a spisovatele Jana Aloise Sudiprava Rettiga. Díky němu se z ní po sňatku z roku 1808 stala vlastenecky orientovaná buditelka.

Magdaléna Rettigová žila delší dobu v Ústí nad Orlicí, poté v Rychnově nad Kněžnou a od roku 1834 v Litomyšli. Měla úzké kontakty s královéhradeckým nakladatelem Janem Hostivítem Františkem Pospíšilem. Díky těmto kontaktům začala psát česky. Dopisovala si se vzdělanými kněžími z blízkého okolí i z Moravy. Shromažďovala kolem sebe měšťanské dívky a učila je vedení domácnosti. Působila na ně i vlastenecky. V Litomyšli se zařadila mezi přední osobnosti kulturního života.

Magdalena Dobromila Rettigová zemřela 5. srpna 1845 v Litomyšli.

DÍLO:

Cílem próz Rettigové je morální, citová a volná výchova. Psala i příležitostné a pozdravné básně a divadelní hry. Psala také německy psané memoáry, které vynikaly subtilní povahokresbou. Nejslavnější dílo Rettigové se datuje k roku 1826 a nese název Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské. V knize je možné najít 1150 receptů, ne všechny splňují představu o těžké a tučné české gastronomii.

• Domácí kuchařka (1826) - praktická příručka pro ženy; obsahuje instrukce a návody k vedení kuchyně i komplexní rady k vystupování ženy jako manželky, matky a vlastenky
• Arnošt a Bělinka (1820) - dějovou linku této povídky tvoří příběh lásky čisté a ctnostné Bělinky a rozmařilého hraběte, jenž zradí lásku k Bělince kvůli touze po jiné ženě a po majetku
• Mařenčin košíček (1821-22) - sbírka povídek s ponaučením pro dívky
• Věneček pro dcerky vlastenecké (1825)
• Bílá růže (1827) - žertovné drama
• Jaroslav a Terinka (1841) - ústředními postavami jsou mladí a zamilovaní lidé, kterým se jejich štěstí snaží překazit Terinčina matka a služebná Bětuška; Jaroslav je mladý písař, jehož starý nemocný otec pod vlivem macechy vyhání z domu; Jaroslav je vytržen ze svého prostředí a v očích své rodiny se stává vyvržencem; dostane se do domu starého pana Miloráda a zde se zamiluje do jeho dcery Terinky, jež jeho lásku opětuje...
• Masopustní žert (1846) - vydáno posmrtně