ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Jungmann Josef (*16.07.1773 - †14.11.1847)

­­­­
Antonín Machek - Portrait of Josef Jungmann

ŽIVOTOPIS č.1 - Anchese (Aneta Suchomelová), anchese[zavinac]atlas.cz

Básník, překladatel, jazykovědec, historik a organizátor kulturního života Josef Jungmann se narodil v Hudlicích u Berouna do rodiny chudého řemeslníka. Studoval filozofii v Praze, kde na něj výrazně působil vlastenecký profesor Stanislav Vydra. Poté učil na gymnáziu v Litoměřicích a v Praze, kde se soustředil na tamní vlasteneckou společnost.
Byl proti poněmčování ve školách a na toto téma zaměřil i svou časopiseckou stať Rozmlouvání o jazyku českém. Další Jungmannova stať - O klasičnosti literatury a důležitosti její - zdůrazňuje potřebu takové literatury, která by vyjadřovala zájmy české společnosti.
Ne každý ví, že byl také básníkem. Přitom je autorem první české romance Oldřich a Božena. Důležitější jsou však jeho překlady, jimiž se snažil dokázat, že čeština je jazykem stejně bohatým jako ostatní evropské jazyky. Přeložil např. rozsáhlé básně anglického básníka Johna Miltona Ztracený ráj či Goethův epos Heřman a Dorota.

DALŠÍ DÍLA:

  • Slovesnost (učebnice, 1820)
  • Historie literatury české (1825)
  • Slovník česko-německý (pětidílný, 1834 - 1839)

ŽIVOTOPIS č.2 - Petr- Dj Diski, NiedermeierP[zavinac]seznam.cz

Josef Jungmann se narodil roku 1773 jako syn domkaře v Hudlicích u Berouna. Vystudoval v Praze gymnázium, filozofii a práva a pak - po složení příslušných zkoušek - se stal učitelem na gymnáziu v Litoměřicích. Posiloval češství svých žáků i tamních bohoslovců tím, že je soukromě vyučoval češtinu. Roku 1815 přešel na staroměstské gymnázium do Prahy a tam žil až do své smrti roku 1847. Již za života se mu dostalo všeobecné uznání.

Kulturní snahy své generace vyjádřil Jungmann už na začátku století ve dvou statích Rozmlouvání o jazyku českém (1806 v Nejedlého Hlasateli). Ve formě dialogu mezi stoupencem a odpůrcem národních snah odůvodnil zde Jungmann své pojetí národa. Hlavní znak národnosti vidí v jazyku, Čechem tedy není každý obyvatel české země, ale jen ten, který česky mluví. Tím se postavil Jungmann proti osvícenskému vlastenectví, které bylo chápáno teritoriálně, a zároveň položil důraz na lidové vrstvy. Takto chápeme vlastenectví, opírající se i o slovanské vědomí, není samoúčelné, ale je prostředkem k dosažení svrchovaného lidství, tomu měla sloužit především českým jazykem pěstovaná věda, schopna přispět ke kulturnímu povznesení širokých vrstev a ke zlepšení jejich života. Proto se Jungmann zasloužil i o založení časopisu Krok.

Na rozvoj literatury působil Jungmann i vlastní básnickou činností. Měl neobyčejné nadání tlumočit cizí básnická díla, a proto je asi také nejvýznamnější jeho činnost překladatelská. Právě svými překlady Jungmann prakticky dokázal, že je čeština schopna vyjádřit i velmi náročné myšlenky světové literatury. Vedle drobných překladů z angličtiny, sahajících od klasicisty Popa až po sentimentální básníky, jako byl Gray, němčiny (Goethe, Schiller, Herder, Bürger, Klopstock) a ruštiny (Karamzin) nejvíce zapůsobil překladem Chateaubriandovy povídky Atala (1805), o které již byla zmínka jako o jedno z prvních pokusů o náročnou novočeskou prózu, a překladem Miltonova Ztraceného ráje (1811, na překladu však pracoval již od roku 1800). Slavný Miltonův epos o pádu prarodičů zaujal Jungmanna patrně svým patosem a jistě jej vedla i snaha dát českému publiku veledílo světové literatury. Tento překlad měl nesmírný význam pro další rozvoj českého básnického jazyka, dnes v něm vidíme překladatelské veledílo.

Ke konci života vydal Jungmann ještě překlad Goethova idylického eposu Heřman a Dorota (1841). V rukopise zůstal překlad Slova o pluku Igorově. Z Jungmannových původních básní (celkem nečetných) jsou vývojově důležité dvě první české znělky a romance Oldřich a Božena.

Jungmannovy překlady usilovaly o filologickou přesnost, a proto musely řešit obtížné jazykové problémy, zejména se musely vyrovnat s nedostačujícími slovní zásobou tehdejší češtiny Problém rozšiřování slovního bohatství řešil Jungmann jednak oživováním zapomenutých staročeských slov, jednak přejímáním z jiných slovanských jazyků, zejména ruštiny a polštiny, jednak vytvářením novotvarů. Jako neologizátor byl úspěšný, protože dovedl vytvářet nová slova v duchu jazyka a kromě toho se již mohl - na rozdíl od pobělohorských "puristů" - opírat o literární produkci. Po těchto snahách mu nešlo jenom o nedostatek slov vyjadřujících nové pojmy, ale i synonyma básnického jazyka. Tak vytvořil například slova chmura, linouti se, ohon, ohromný, úsvit. Některá slova přejal z ruštiny, například blahý, bol, děva, dolina, chlum, luh, plod, rov, šíje.

Z Jungmannovy odborné činnosti přispěla k rozvoji literatury všechna tři jeho rozsáhlá díla: Slovesnost, Historie literatury české a Slovník česko-německý.
Slovesnost (1820) sloužila především školské potřebě jako učebnice. Jungmann ji napsal, když byla zavedena na gymnáziu jako předmět (nikoli dosud jako vyučovací jazyk!) čeština. Byla to teorie literatury s připojenou čítankou. Tím, že uváděly příklady z české literatury od dob Husovy až po současnost, ukazovala prakticky bohatství české literární tvorby.
Po té stránce mělo ještě větší důležitost zpracování rozsáhlé Historie literatury české (1825). Tato práce se opírá o starší dějiny Dobrovského, ale liší se od nich pojetím. Jádrem je knihopis, tj. soupis všech tehdy známých českých literárních památek od nejstarších dob až do Jungmannovy doby. Látka je rozdělena do několika oddílů, jimž vždycky předchází syntetická stať o stavu osvěty a literární tvorby v dané periodě. Zde bylo názorně ukázáno veliké bohatství české literatury ve starší době.
Monumentálním dílem byl Slovník česko-německý, vydaný v pěti svazích velkého formátu v letech 1834-1839. Na 4689 stranách shrnul slovní bohatství spisovného jazyka s četnými doklady a dodnes je nejlepším pramenem pro poznání obrozenské češtiny a nejednou poslouží i při četbě textů staročeských. Toto dílo bylo chloubou soudobé české vědy a mohlo být uskutečněno jen proto, že Jungmann našel řadu obětavých spolupracovníků a sám přinesl značné finanční oběti, aby dílo mohlo vyjít.

Z pozůstalosti byly vydány Jungmannovy Zápisky. Jsou zajímavé především tím, že se v nich Jungmann, který přeložil duchovní epos Miltonův, jednoznačně projevuje jako ctitel Voltairův.

Jungmann měl velké organizační schopnosti a seskupil okolo sebe - zvláště v Praze - celou řadu spisovatelů. Z básníků mu byl blízký zejména Antonín Marek a Milota Zdirad Polák, z vědců Jan Evangelista Purkyně a Jan Svatopluk Presl.

Generace Jungmannova - podmínky literárního vývoje

Zřetelný přelom v literárním vývoji nastává v polovině desátých let. Česká literatura se již mohla vykázat jistými úspěchy, k nimž patřily hlavně bohemistické práce Dobrovského, Puchmajerovy almanachy a Hněvkovského Děvín. Po napoleonských válkách se dostává do pozadí osvícenská filozofie a pozdní klasicismus (tzv. pseudoklasicismus), a jako nový kulturní směr se prosazuje romantismus (jeho první fázi, představované u nás zhruba dvacátými léty, říkáme někdy preromantismus).

Romantismus klade proti rozumářskému osvícenství důraz na citlivou složku člověka, proti jednostranné závislosti na antických vzorech zdůrazňuje národní specifičnost a proti často vyumělkované tvorbě pozdního klasicismu objevuje krásu literární tvořivosti lidové, zdůrazňuje především středověk.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Petr- Dj Diski, 27.03.2005

Brigda    
­­­­

Diskuse k životopisu
Josef Jungmann

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­