Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Básník, prozaik a překladatel. Narodil se v Loučení u Nymburka. Spolu s Františkem Gellnerem studoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi, pak v Praze. Tam a v Innsbrucku navštěvoval filozofickou fakultu, ale univerzitu nedokončil. Byl jedním ze zakládajících členů spolku začínajících literátů Syrinx a též Haškovy Strany mírného pokroku. Od roku 1912 byl redaktorem krajanských listů, učitelem a úředníkem v Chicagu a New Yorku. Za první světové války se účastnil československého zahraničního odboje a od roku 1920 zastával funkci ředitele tiskové služby u našeho velvyslanectví ve Washingtonu. V letech 1922-27 pracoval na velvyslanectví v Římě a od roku 1927 na ministerstvu zahraničních věcí v Praze. Po návratu do Prahy psal o svých zážitcích a zkušenostech v cizině (například studie o italském fašismu), věnoval se překládání (H.Heine, B.Traven, E.A.Poe, R.Bradford, O'Henry a další) a řízení různých sborníků (mimojiné sestavoval sborníčky humoru a vtipů). Zemřel 8. listopadu 1951 v Praze.

DÍLO:

Těžiště Machova díla spočívá v humoristické a satirické básnické a prozaické tvorbě. Lyriku tohoto zaměření shrnul zejména do sbírky Robinson Krusoe (1909), která je stylizována jako příkrý protiklad vysoko, těžko srozumitelné a rafinované složité poezie. Mach se úmyslně uchycuje k námětům ze všedního života, které byly tehdy pociťovány jako nepoetické a vulgární. Autor se s oblibou obrací také k erotické tematice, paroduje a trivializuje ji. Milostná dobrodružství interpretuje s cynismem a humornou nadsázkou. Komické stránky shledává nejen na tehdejším měšťanském životním stylu, ale i na anarchismu, k němuž se tehdy se svými přáteli hlásil. Vysmívá se víře i skepsi, vzpouře i konvenci, provokativně demonstruje svoji touhu po šosáckém klidu. Obdobný ráz má i jeho druhá sbírka předválečných veršů Na obou polokoulích (1918), vydaná již v USA v Chicagu. Příležitostný charakter řady básní jen posiloval autorovo směřování od hutného, pointovaného verše, založeného na kontrastu a paradoxu, k obšírnému veršování fejetonového rázu, k němuž se Mach uchýlil v dalším poválečném období své tvorby: Plavba do Ameriky 1912 (1930). Odlišný charakter má Machova vlastenecká poezie, kterou psal v době první světové války: Americké verše z doby válečné (1924). Významnější než rétorické verše, opírající se často o novinářskou frázi, jsou básně satirické, kárající nešvary českého hnutí v Americe. Rozkolísanou hodnotu má také Machova próza fejetonistického zaměření, kterou vydával v době poválečné. Tam, kde v próze převládají groteskní a satirické prvky, představuje tato část Machova díla protějšek k nejvýznamnější sbírce Robinson Krusoe (sbírka povídek Tři mrtvoly ve sklepě a jiné prózy - 1919).