Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Výrazná osobnost českého divadla, herec, režisér, dramaturg a dramatik prosazující romantické pojetí divadelně uměleckého projevu, ale také básník a spisovatel. Psal patetické historické hry, veselohry, překládal dramata Shakespearova a Goethova. Vlastním jménem Kolář.

Narodil se 9. února 1812 v Praze, kde také vystudoval gymnázium a začal studovat filozofii a medicínu. Stal se vychovatelem v maďarské šlechtické rodině, což mu umožnilo poznat i západní Evropu a prohloubit jazykové znalosti. Po návratu se rozhodl pro hereckou dráhu.

Poprvé vystoupil roku 1837 na ochotnickém Kajetánském divadle, které vedl J.K.Tyl. Roku 1842 byl angažován do německého souboru Stavovského divadla. Vystupoval nadále i v českých představeních a po Tylově odchodu z Prahy roku 1851 se stal vůdčí osobností českého divadla.

Od roku 1864 z protestu proti provizornímu řešení české divadelní otázky omezil své působení jen na scénu německou. Po dvou letech byl však povolán zpět do českého Prozatímního divadla jako vrchní režisér jeho činohry. Na divadle byl aktivně činný až do roku 1873, roku 1881 ještě převzal funkci dramaturga Národního divadla, ale zakrátko z ní odešel.

Zemřel 31. ledna 1896 v Praze.

DÍLO:

Postavy jeho her jsou zpravidla lidé nějak výjimeční - silou své vůle, lásky, nenávisti, bezohlednosti, krutosti. Jejich charaktery bývají výrazně jednostranné a situace, v nichž se ocitají, buď vyhrocené (souboje, únosy, vraždy) nebo romanticky tajemné (prostředí krčem, ruin, žalářů a zapadlých uliček).

Monika (prem. 1846), Žižkova smrt (prem. 1850), Magdaléna (1852), Mravenci (1869), Dejte mi čamaru! (1869), Pražský žid (prem. 1871), Smiřičtí (prem. 1881)